Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ceny plynu na evropských trzích s dodáním na příští rok v posledních dvou týdnech prudce vzrostly. Přestože postupný mírný růst sledujeme již od března, aktuální navýšení o přibližně 20 procent během několika dní se opírá o řadu rizikových faktorů, které mohou ceny této komodity ještě dále navýšit.
Aktuálně nejvýraznějším faktorem jsou právě probíhající boje ukrajinské a ruské armády v bezprostřední blízkosti kompresorové stanice a předávacího místa Sudža. Tímto již posledním fungujícím vstupním bodem pro dodávky ruského plynu do EU s využitím ukrajinské tranzitní soustavy denně proudí přibližně 40 milionů kubíků plynu, tedy dvě až sedm procent denní poptávky (podle období v roce) v celé EU. Výpadek i tohoto posledního bodu, důležitého zejména pro zásobování Rakouska a Slovenska, by ceny plynu krátkodobě podstatně navýšil.
V absolutních číslech by tento nedostatek mohl být snadno nahraditelný dovozem plynu z jiných zdrojů. Nabízí se dodávky LNG od největších dodavatelů, z USA a Kataru, případně z Nigérie, Alžírska, Ománu, Angoly a dalších zemí. V letošním roce však sledujeme spíše opačný trend, kdy dodávky LNG do EU meziročně klesají, zatímco do Asie rostou. Týká se to všech výše zmíněných zemí. Jen USA a Katar dohromady snížily dodávky do EU v průměru o 53 milionů kubíků denně, zatímco do Asie navýšily o 36 milionů.
Asijské země v letošním roce zaznamenávají zvýšenou poptávku po plynu, včetně LNG. Jen Čína samotná letos importuje podobné množství zkapalněného plynu jako celá EU. Vlna veder, která se v posledních měsících šíří asijským kontinentem, stimuluje poptávku po plynu ve všech jihoasijských zemích. Aktuálně se dodávky LNG na krátkodobých trzích v Asii naceňují o dvě až tři eura za megawatthodinu výše než v EU. Před současným prudkých zdražením v EU se však rozdíl pohyboval mezi pěti a osmi eury, což vedlo ke zmíněnému přesunu velké části LNG do Asie.
Během měsíce září se navíc chystají velké pravidelné odstávky na zásobovacích plynovodech z Norska. Denní dodávky se sníží v některých dnech až o polovinu. Redukce o 160 milionů kubíků bude sice trvat jen týden, nicméně v kombinaci s možným výpadkem části plynu z Ruska, poklesem dovozu LNG a tradičním opatrným růstem spotřeby v září by jediným nástrojem, jak zajistit dostatek plynu, byl další růst cen.
Pozitivní zprávou je již nyní velmi vysoká míra naplněnosti evropských zásobníků. K cíli minimálně 90% naplnění k 1. listopadu již evropským zemím schází jen několik procentních bodů. To znamená, že evropští obchodníci letos nebudou nakupovat plyn za každou cenu. Obdobně pozitivní z hlediska zajištění dodávek je také vývoj poptávky po plynu v EU. Letos rovněž sledujeme další snižování poptávky nejen v zimních, ale i ve všech letních měsících.
Domnívám se tedy, že stávající zvýšená cenová hladina plynu na evropských trzích nebude v následujících měsících rapidně klesat k hodnotám z jara 2024. Naopak se spíše udrží, případně krátkodobě dále eskaluje s ohledem na posuny ukrajinských vojsk v oblasti Sudži. Pro výhled cen přesahující horizont letošního roku bude klíčové nejen to, jak dopadnou boje kolem Sudži, ale také jednání ohledně zajištění tranzitu přes Ukrajinu po vypršení stávajícího tranzitního kontraktu. I zde hrozí, že ukrajinská zásobovací trasa vyschne.
Ať už obě záležitosti skončí jakkoli, evropské ceny plynu se opět dostávají pod tlak vlivem ruské agrese na Ukrajině. Byť je podíl ruského plynu na evropských dodávkách sotva pětinový oproti době před válkou, zůstává nadále významným cenotvorným faktorem.