Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kdo musel v posledních letech pro své příbuzné shánět místo v domově pro seniory nebo jiném zařízení s pečovatelskou službou, pravděpodobně narazil na nedostatek kapacit a dlouhé čekací lhůty. Situace se přitom bude dále zhoršovat. Za 10 let bude dle našich výpočtů chybět v domovech pro seniory dalších 15 tisíc lůžek, 16 tisíc pečovatelů a celý systém bude oproti současnosti v každoročním deficitu 70 miliard korun, a to v dnešních cenách. Tento problém přitom nemá rychlé a jednoduché řešení, proto je potřeba ho začít řešit hned, ideálně komplexní reformou dlouhodobé péče, která v Česku zoufale chybí a o které se diskutuje už 30 let.
Její součástí by mělo být také plošné využívání dnes dostupných a ve světě využívaných technologií. Díky jejich nasazení můžeme v roce 2035 každoročně ušetřit až 31 miliard korun v dnešních cenách. Zároveň je možné snížit nedostatek lůžek o 10 tisíc a nedostatek pečovatelů o 11 tisíc. Navíc prodloužíme délku dožití ve zdraví a výrazně zlepšíme kvalitu života seniorů, což by měla být naše přirozená a dlouhodobá ambice. Česko je sice vyspělá země, má však nadprůměrně nemocné seniory. Průměrný Čech má dnes v 65 letech před sebou ještě téměř 17 let života, ale pouze necelých 8 let ve zdraví. Průměrný Evropan se může těšit na 10 let ve zdraví a například Švédy čeká téměř 15 let zdravé délky života.
Současné technologie mohou pomoci seniorům zůstat déle v domácí péči, protože zlepší jejich domácí samostatnost a zaručí, že pokud dojde v domácnosti k nějaké nehodě, dočkají se okamžité pomoci. Nositelná zařízení pro monitorování zdraví, senzory v domácnostech seniorů či přístroje na domácí diagnostiku a telemedicína umožní včasné zachycení zdravotních komplikací, efektivnější prevenci a včasnou léčbu nemocí, což se projeví jak ve snížení počtu hospitalizací a související potřebě intenzivní péče, tak právě v prodloužení zdravé délky života o přibližně čtyři měsíce.
Podobně technologie podporující soběstačnost a bezpečnost seniorů v domácnostech, jako jsou SOS tlačítka a multifunkční ochranná zařízení, mohou výrazně snížit strach seniorů z toho zůstat v domácím prostředí i ve chvíli, kdy si nejsou zcela jisti schopností postarat se o sebe ve všech situacích. Zároveň mohou přispět ke snížení nákladů na akutní zdravotní zásahy a potřebu neodkladné hospitalizace. Speciální tablety a další komunikační technologie potom zase umožní lidem zůstat v kontaktu se svým okolím. Všechny tyto technologie jsou již dnes dostupné, a především se ukázaly jako velmi efektivní. Stačí se podívat do zemí jako Finsko, Dánsko nebo Singapur.
V rámci našeho pro bono projektu Inovace péče ve stáří jsme zkoumali celkem 55 dostupných technologií, ale nejvyšší přínos a nejnižší náročnost nasazení mají právě ty zmiňované výše. Přesto i jejich zavedení zabere několik let. Česko totiž už téměř 30 let stojí na prahu nového tisíciletí, ale tento práh ne a ne překročit. Neumíme centrálně sbírat a vyhodnocovat data z domovů pro seniory a dalších pečovatelských služeb. Nevíme, jaké mají kde potřeby, co kde zafungovalo, a co naopak ne. Chybí legislativní rámec, který nastaví jasná a transparentní pravidla pro výběr konkrétních technologií a jejich dodavatelů, a certifikační autorita, jež řekne, jaké technologie konkrétních dodavatelů jsou bezpečné a účinné, a jaké ne.
Ředitelé domovů pro seniory by je totiž dle našich zkušeností rádi využívali více, nemají ale kapacity na to dělat si kompletní rešerši trhu a spolehlivosti dodavatelů. A mají oprávněnou obavu z toho, že pokud vyberou nefunkční technologii, může to ve finále nadělat více škody než užitku.
Na cestě k využití technologií v širším měřítku čeká ale řada dalších překážek: od přípravy, přes zavedení prvních pilotních programů, osvěty, až po koordinaci a vyhodnocování jejich širšího nasazení. Proto je také potřeba vytvořit tým, který bude mít celý proces na starosti a který se bude soustředit na odstraňování překážek, jež dnes systematickému nasazování technologií brání.
Pokud nezačneme hned, přijdeme o desítky miliard z EU
Kromě naléhavosti celé problematiky a její složitosti je zde ještě jeden nezanedbatelný důvod, kvůli němuž bychom měli začít s přípravami hned. Česko může v rámci Národního plánu obnovy a programu ESF+ (European Social Fund Plus) využít do roku 2027 až 14 miliard korun a další miliardy z programu IROP 2021-2027. Pokud ale nezačneme s přípravou včas, o tyto peníze jednoduše přijdeme. A bohužel můžeme předpokládat, že ochota platit přípravu celého systému z národních zdrojů bude výrazně nižší než v případě, že nám s tím pomůže Evropská unie.
Abychom nezůstali pouze u obecných apelů, doporučujeme v naší analýze konkrétní technologie (nikoli výrobce) a sadu 21 konkrétních kroků, jež jsou k úspěchu celého projektu potřeba. Na státu nyní je, zda a jak tato doporučení uvede v život. A na nás všech je, abychom toto téma v zájmu nás všech měli na paměti a nenechali ho ve veřejné debatě usnout. Protože až se do ní jednou probije samo, bude to znamenat, že na řešení je už pozdě.
