Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
V posledních letech jsme se jako zástupci bytových družstev a společenství vlastníků intenzivně věnovali novele insolvenčního zákona. Společně se Svazem měst a obcí ČR jsme se za datové podpory analytické společnosti InsolCentrum opakovaně snažili poslancům a senátorům vysvětlit, že v pořadí již třetí vládní návrh novely tohoto zákona opět zhorší postavení věřitelů.
Naše snaha bohužel vyšla naprázdno, protože Senátem, a to i přes vyjádření podpory jeho předsedy, prošla novela beze změn. Prezident České republiky zákon promptně podepsal, a od 1. října tak vejde novela v platnost. Vláda si tedy může „pogratulovat“ a odškrtnout si další splněný bod z programového prohlášení. Osobně si ale myslím, že novelu oddlužení budeme jednou hodnotit jako jeden z největších průšvihů současné garnitury. Dluh vůči bytovým družstvům a společenství vlastníků jednotek už nyní převyšuje 170 milionů korun. Nedoplatky za energie či další služby tak musí mnohdy uhradit sousedé. Po schváleném zkrácení oddlužení tak budou spolehliví lidé platit za nezodpovědné ještě více než dosud.
Novela oddlužení bude mít nepochybně negativní dopad i na státní rozpočet. Upozornili jsme proto ministra financí ČR Zbyňka Stanjuru na skutečnost, že nová analýza milionu dat z aktuálních oddlužení, kterou společnost InsolCentrum zpracovala, ukázala reálný obraz výše dluhů a uspokojení věřitelů. Oproti roku 2013 se průměrný dluh osob v oddlužení zvýšil 2,5krát (z 540 tis. na 1 350 000 Kč), oproti tomu míra uspokojení věřitelů se snížila 3krát (z 56 % na 18 %). Ani počet exekučních dlužníků se příliš nesnižuje, stejně jako i průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka. Ke konci roku 2023 se dokonce podle údajů Exekutorské komory trochu zvýšil, a to na 6,28.
Převažujícími dlužníky v exekucích přitom nejsou matky samoživitelky nebo senioři, jak se obecně traduje, ale převažují muži (72 %) v produktivním věku bez zdravotního hendikepu se schopností pracovat, vydělávat a splácet dluhy. Jediným významným důsledkem odpouštění dluhů tak bude změna mentality dlužníků, kteří uvažují ve stylu parafráze feldkuráta Katze ze Švejka: „Proč bychom si nepůjčovali, když nám stát dluhy odpouští.“
První výsledky tříletých oddlužení
Výše nesplácených závazků dlouhodobě zadlužených osob (aktuálně cca 500 tis. osob v exekucích), na které se zkrácené tříleté oddlužení může vztahovat, činí zhruba 750 mld. Kč. K dispozici jsou již výsledky prvních ukončených tříletých oddlužení seniorů. Průměrný dluh u nich vzrostl 5krát na astronomickou výši 2,1 mil. Kč a průměrná míra uspokojení věřitelů se snížila 7krát na pouhých 7,1 % z hodnoty přihlášených pohledávek. Lze se reálně domnívat, že úplně stejné to bude u ostatních hluboce zadlužených spoluobčanů. Nelze ani vyloučit, že inspiraci naleznou lidé, kteří teprve o půjčkách uvažují.
Novela insolvenčního zákona s plošným tříletým oddlužením pro každého dlužníka bez rozdílu pohlaví, věku, zdravotního stavu, profese, či dokonce výše dluhu podle nás dokoná dílo zkázy.
Stát svým přístupem motivuje lidi k neplacení závazků. Vítězem těchto procesů je dlužník, který se dlouhé roky vyhýbá placení a nyní se mu dluhy odpouštějí, případně se nakonec snadno ve třech letech při zaplacení minimální částky svých dluhů zbaví. Stát si vychovává nové dlužníky, chronické neplatiče, a ovlivňuje tím i prostředí, ve kterém vyrůstají jejich děti.
Kdo je odborná veřejnost?
Na naši výzvu zareagoval pan ministr financí bez velkých emocí. Dle jeho odpovědi jde o návrh, kterému „předcházela široká odborná debata a opakovaná projednání s předsedy koaličních poslaneckých klubů a výsledkem je novela, která by měla být optimální cestou mezi uspokojením věřitelů a zároveň zajištěním, aby se v případě úpadku fyzické osoby mohly co nejrychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života“. Nic nového, co bychom již neslyšeli.
Zaujala mne však informace, že bylo vše posvěcené odbornou veřejností. Zřejmě jsme tedy jednali s jinou odbornou veřejností než pan ministr. Proti shora uvedeným teoretickým představám vlády o napravení dlužníků se naopak odborníci postavili – konkrétně insolvenční správci, soudci, advokáti a věřitelé. Se zvoleným modelem nesouhlasila podnikatelská veřejnost, ekonomové i právní a akademičtí teoretici. Dokonce i expertní skupina při Ministerstvu spravedlnosti byla proti. V anketách vyjádřilo nesouhlas 94 procent starostů a 87 procent občanů.
Pevně doufám, že debata o této problematice nekončí, protože bude třeba vyvodit důsledky z budoucích výsledků.