Článek
Až doposud byl pro fyzické osoby příjem z prodeje firem osvobozen od zdanění v plné výši v případě splnění časového testu, tj. doby mezi nabytím (nebo založením) obchodní korporace pěti let u obchodních podílů a tří let u cenných papírů držených mimo obchodní majetek.
V rámci konsolidačního balíčku se od 1. 1. 2025 pro fyzické osoby zavedl limit tohoto osvobození příjmů z prodeje firem na hranici 40 milionů Kč za zdaňovací období. Nad tento limit (stejně tak jako při nesplnění časového testu) bude příjem podléhat dani z příjmů. Nově bude možné uplatnit oproti příjmům z prodeje buď nabývací cenu (jako doposud), nebo hodnotu společnosti k 31. 12. 2024 oceněnou dle zákona o oceňování a vypočtenou soudním znalcem.
Jako v každé činnosti nabíjí člověka k ještě lepšímu výkonu pozitivní energie, pochvala, pozitivní příklad, to platí i v podnikání. A tahounem většiny ekonomik je podnikatelský sektor, jehož efektivní podpora by neměla být postavena na dotacích, ale na svobodě podnikání, volném trhu, spolehnutí se na stabilitu, transparentnost a kontinuitu trhu.
Vlastník firmy by měl mít zájem na růstu akcionářské hodnoty své firmy, která koresponduje s růstem obratu, ziskovosti (tedy i výši odvedené daně), zaměstnanosti, a v konečném důsledku i růstu celého HDP. Prodeje firem novým vlastníkům a akvizice mají z velké většiny pozitivní vliv na růst firem, a tedy zpětně i na vývoj ekonomiky.
Noví vlastníci totiž kupují firmy, aby je rozvíjeli, vnášejí do nich novou energii, možnosti dalšího financování (provozního nebo investičního), nové možnosti expanze produktově i tržně, efektivitu a další klady.
Sumárně řečeno, prodej firem je byznys, který prospívá celkové ekonomice, a maximalizace hodnoty z prodeje firem je také měřítkem úspěchu podnikání. Takovéto – navíc pozitivně motivující – úspěchy podnikání by se neměly „trestat neplánovaným zaváděním zdanění“. Vlastníci firem svou prací nespoléhají na jistotu, ale svým podnikáním se pustili po tenkém ledě do podnikání s řadou překážek a odpovědností.
Kdo jsou majitelé?
Majitelé firem zjednodušeně můžeme rozdělit na tři kategorie. První skupinou jsou vlastníci, fyzické osoby, které firmy dlouhodobě vlastní (převážně i více než desítky let) a kterých se především týká tento článek. Z velké většiny mají know-how ve svých sektorech a své firmy také i ve většině případů aktivně řídí.
Do této skupiny spadají i fyzické osoby s inovativními nápady, zakládající rychle rostoucí firmy (tzv. venture kapitálové investice). Své firmy většinou prodávají dalším skupinám vlastníků a to jsou finanční investoři, například private equity firmy, které se v posledních letech etablují také i z řad podnikatelů, kteří prodali své firmy a investují přes tzv. family offices. Ti firmy kupují za účelem investic a po jejím dalším zhodnocení, v období v průměru pěti let, je prodají. Sem patří i venture kapitálové fondy, které investují převážně do rychle rostoucích firem.
Další skupinou kupujících jsou strategičtí investoři, tj. nadnárodní firmy a jiné domácí firmy, které kupují další společnosti za účelem expanze v rámci vlastního nebo doplňujícího podnikání.
Nové zdanění nejvíc dopadne na fyzické osoby, vlastníky středních až velkých společností, kteří mají většinou osobní podíl na hodnotách svých firem a někteří z nich v minulosti opustili svá zaměstnání s jistým platem právě proto, aby se pustili do rizika podnikatelských vod.
Tito lidé napřímili veškerou svou energii k růstu firem, udržení pracovních míst i v turbulentních dobách, bojovali s mnoha riziky a nástrahami. Neřeší daňové optimalizace v rámci holdingových mezinárodních struktur a možná ani nestihli postřehnout, že se jich nějaké zdanění bude týkat, až budou firmy po desítkách let vlastnictví prodávat.
Nově zavedený limit na osvobození zdanění se přitom vztahuje právě jen na fyzické osoby. V případě vlastnění podílů právnickou osobou (tedy jinou firmou nebo holdingem) k omezení nedošlo a výnos z prodeje je osvobozen od daně v plné výši v případě vlastnictví více než desetiprocentního podílu na základním kapitálu po nepřetržitou dobu jednoho roku.
Zhodnocení není konstantní veličina
Otázkou také zůstává retroaktivita této změny. Ta měla být odstraněna tím, že místo nákladů ve formě nabývací ceny bude možné nově uplatnit hodnotu podílu (akcií) ke konci roku 2024 v podobě, jak ji určuje zákon o oceňování, tedy stanovenou soudním znalcem.
To znamená, že efektivně dojde ke zdanění pouze nárůstu hodnoty firmy po 1. lednu 2025. Hodnota firmy ale neroste konstantně, v některých sektorech investice (kapitálové a lidské) vynaložené před x lety mohou mít vliv až na budoucí hodnotu.
Skutečnost, že retroaktivita byla možností zavedení ocenění k 31. 12. 2024 vyloučena, se může jevit jako sporná. Navíc investice do firem jsou pro některé podnikatele záležitostí celoživotní, firmy se nekupují a neprodávají obratem. Zdanění příjmu se bude týkat i firem prodaných dříve, pokud u nich došlo k rozkladu kupní ceny vedoucí k příjmu po 1. 1. 2025.
Prodej firem je velice komplexní proces, závislý na řadě proměnných. Součástí majetku firem jsou v neposlední řadě i nemovitosti, které také vstupují do hodnoty podniku, jelikož jsou součástí aktiv potřebných k činnosti podniku. Ale například samotný prodej nemovitostí je osvobozen od zdanění v případě časového testu vlastnictví nemovitosti deseti let.
Zvláštní kapitolou je také i zadlužení firem. Jelikož hodnota firmy je složena z hodnoty dluhu a equity (vlastního jmění). To znamená, že kupující v rámci odkupu firem přebírá spolu s firmou její úročené dluhy a současně zaplatí hotovost za vlastní jmění. Čím větší zadlužení, tím nižší hotovost prodávající obdrží a naopak.
Kdo uteče, vyhraje?
Rok do zavedení nové podoby zdanění poskytuje majitelům firem určitý prostor. Otázkou je, jak efektivní? Prodej firmy za nejlepší možnou hodnotu by měl být také měřítkem úspěchu vlastníků/akcionářů.
Kromě ochotného prodávajícího a ochotného kupujícího hraje při prodeji významnou roli časový faktor, tj. poptávka kupujících a jejich motivace k odkupu právě v tu danou dobu.
Pokud se jedná například o strategického kupujícího, tedy například firmu, která hledá rozšíření výrobních kapacit, vstup na nové trhy nebo získání doplňující výroby, tam se strategická akviziční rozhodnutí mohou v jednotlivých letech lišit a mohou mít také vliv na cenu. Prodávat firmu urychleně jen kvůli zrušení limitu na osvobození příjmů se nemusí vůbec vyplatit. Nemyslím si tedy, že dojde v tomto roce k urychleným prodejům firem.
Reálně však hrozí, že ještě do zavedení daných změn může dojít k úprku majitelů firem do zahraničí nebo u větších podnikatelských seskupení do holdingů vlastněných ze zahraničí. Odliv investorů lze také předpokládat u investorů do startupů, high-tech a rychle rostoucích firem. A právě nové inovativní nápady posouvají ekonomický pokrok a růst celé země. Takovéto investice by si měl stát předcházet a tvořit stabilní podmínky pro jejich rozvoj.
Nové nařízení tak přispěje ke zbytečné administrativní zátěži. Daňoví poradci i soudní znalci zaznamenají více práce. Nemyslím si ale, že zrovna soudní znalci budou mít radost, jelikož právě znalecká hodnota firem v Česku nevychází z nějakých tabulkových propočtů, ale reálných ocenění tržní hodnoty, znalosti oceňovaného podniku i celého trhu a jde o složitý proces.
Nelze očekávat, že tato daňová změna nějak vylepší státní rozpočet a rozvoj ekonomiky už vůbec ne. Bude to spíše opačně. Otázkou zůstává, jak dlouho bude platit a zda po analýze výsledného efektu a dopadu na vývoj a konkurenceschopnost ekonomiky nebude zrušena.
