Článek
Naší vládě se povedlo učinit další důležitý krok k rozvoji jaderné energetiky. Získali jsme povolení od Evropské komise poskytnout státní finanční podporu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Je to významný úspěch z mnoha důvodů.
Nový blok bude největší investicí v moderní historii Česka, a proto by se bez této podpory obešel jen těžko. Zároveň jde o první schválený model veřejné podpory pro jadernou elektrárnu od aktualizace pravidel trhu s elektřinou, a proto bude vzorem i pro další jaderné projekty v Evropě.
Náš model veřejné podpory vychází z bezpočtu analýz, které jsme připravili se skupinou ČEZ a mezinárodními poradci z oblasti energetiky, práva či ekonomie. Prozkoumali jsme nejrůznější scénáře vývoje cen na trhu i všechny provozní události elektrárny včetně technických odstávek.
Proto jsme si jistí, že jeho výsledná podoba zajistí České republice přesně to, co má – umožní výstavbu nového jaderného bloku a dá nám jistotu, že bude pokračovat rozvoj tohoto strategického energetického odvětví.
Celé, více než stostránkové, rozhodnutí Evropské komise dosud nebylo zveřejněno, přesto se už stalo terčem kritiky části opozice papouškující názor bývalého jaderného zmocněnce Babišovy vlády Jaroslava Míla.
Jaroslav Míl o stavbě pátého bloku v Dukovanech
Ten si z celého komplexního modelu vyzobal několik detailů, které účelově dezinterpretuje a doplňuje nesmyslnými pojmy jako „německý neokolonialismus“. Díky tomu se stal inspirací Tomia Okamury a jeho věrných. Ti nám tak díky němu dávají za příklad projekt stavěný ruským Rosatomem v Maďarsku.
Než tato dezinterpretace uškodí celému českému projektu, rád bych vše uvedl na pravou míru.
Model zajistí financování i návratnost projektu
Začnu tím, proč je vůbec potřeba zajistit povolení od Evropské komise k poskytnutí veřejné podpory na tento projekt. Jde o jedno ze základních pravidel jednotného trhu EU, které má zabránit tomu, aby si státy podle své libosti dotovaly své ekonomiky a narušovaly tak soutěž na jednotném trhu. Ve skutečnosti tak toto pravidlo chrání státy s menšími ekonomikami před těmi většími.
Náš model veřejné podpory zahrnuje tři základní nástroje. Zaprvé jde o ochranu před externími riziky, jako jsou změna legislativy nebo energetické politiky, které by mohly negativně ovlivnit projekt.
Zadruhé jsme zajistili, že výstavbu elektrárny bude investor moci financovat pomocí návratné státní půjčky. Ta přesně odpovídá našemu návrhu – bude moci pokrýt až 98 procent nákladů na projekt, nebude úročená po dobu výstavby a bude splatná po dobu 30 let od dokončení výstavby. To zajistí stabilní a výhodné financování, které je klíčovým parametrem pro ekonomiku jaderných elektráren.
Tato půjčka je zárukou toho, že investor bude mít dostatek financí na výstavbu nového jaderného bloku. To, že se investice vrátí a stát dostane svou půjčku zpět, zaručí mechanismus výkupu elektřiny za garantovanou cenu.
Také tento mechanismus byl součástí našeho původního návrhu veřejné podpory a doznal mírných změn, které odpovídají proměně evropské energetiky v posledních letech a nových unijních pravidel trhu s elektřinou. Žádná z nich ale negativně neovlivní ekonomický výhled budoucí elektrárny a navíc v některých částech posílí pozici zákazníků, potažmo státu. Zásadní ale je to, že mechanismus nám nadále dá jistotu návratu investice.
Elektřina zdarma nebude
Tento mechanismus začne fungovat po dokončení elektrárny, tedy za více než 10 let. Fungovat bude tak, že stát založí vlastního obchodníka s elektřinou a ten bude elektřinu z nové elektrárny vykupovat za garantovanou cenu. Ta bude nastavená tak, aby byla zajištěná přiměřená návratnost původní investice do její výstavby.
Státní obchodník pak bude vykoupenou elektřinu dále prodávat. Větší část na organizovaném trhu, menší část, asi 30 procent produkce bude moci prodat rovněž za transparentních a nediskriminačních podmínek prostřednictvím aukcí.
Pan Míl vyjádřil kritiku, že se model odchyluje od možnosti uzavírat dlouhodobé kontrakty a že je nově třeba obchodovat elektřinu na burze. To je ale nepřesné.
Podmínky prodeje elektřiny nejsou omezeny na krátkodobé trhy, naopak státní obchodník může na burze či prostřednictvím aukcí, na které dohlédne Energetický regulační úřad, prodat elektřinu i prostřednictvím dlouhodobých kontraktů.
Neměli bychom si ale od nikoho nechat namluvit, že v rámci prodeje elektřiny z budoucího bloku budeme moci porušovat základní pravidla trhu a vyrobenou elektřinu rozdávat zdarma. Nic takového možné není a ani to nikdy nebylo na stole.
Cílem modelu veřejné podpory je financovat výstavbu nového bloku prostřednictvím státní půjčky a následně nastavit takový model výkupu elektřiny, který zajistí přiměřenou návratnost investice. Cílem není zavést energetický socialismus.
Model veřejné podpory se s Evropskou komisí dojednával v době, kdy se měnila pravidla trhu s elektřinou. Podle toho se doplnil i model výkupu elektřiny. Ten měl původně fungovat tak, že státní obchodník platí provozovateli elektrárny pevnou výkupní cenu za veškerou vyrobenou elektřinu bez ohledu na to, zda je cena na trhu nižší nebo vyšší než garantovaná výkupní cena.
To se částečně změní. Provozovatel elektrárny bude mít nadále zajištěno to, že bude-li cena elektřiny na trhu nižší než garantovaná výkupní cena, doplatí mu státní obchodník rozdíl. Ale pokud bude cena elektřiny na trhu vyšší než garantovaná cena, rozdíl v ceně vyplatí provozovatel zpět státnímu obchodníkovi.
Tyto finanční prostředky následně bude možné použít například ke snížení regulované složky ceny elektřiny pro zákazníky nebo mohou být vráceny do státního rozpočtu. Do smlouvy o výkupu budou tedy zapracovány principy dvoustranného vyrovnávacího režimu, tzv. Contract for the Difference (CfD).
Pan Míl tvrdí, že tento mechanismus CfD nikdo v Evropě pro nové jaderné zdroje nechce využít. Není to pravda, nová unijní reforma designu trhu s elektřinou ho zavádí právě i pro jaderné elektrárny a podle našich informací jej zvažují nebo již připravují státy jako Francie, Polsko či Rumunsko.
Čtyři scénáře pro českou energetiku
Státem vlastněný správce české přenosové soustavy ČEPS zveřejnil Zprávu o zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Analyzuje v ní, nakolik budou v Česku zajištěny dodávky elektřiny. Modeluje čtyři scénáře, které se liší podle tempa odstavování uhlí.
ČEPS varuje, že rychlý odchod od uhlí v Česku nepřinese automaticky čistší energetiku. Při nejrychlejším zvažovaném tempu dekarbonizace budou uhlíkové emise vyšší než při udržení uhlí až do 40. let. Bude totiž rychleji stoupat spotřeba elektřiny, což produkci emisí potáhne nahoru.
Scénáře s koncem uhlí v letech 2033 a 2030 signalizují vysoké náklady a závažné riziko nedostatku elektřiny.
Při zachování uhelné energetiky alespoň do roku 2038 podle ČEPS vážnější nouze o elektřinu nehrozí. Ovšem pod podmínkou, že se rozjede v roce 2036 v Dukovanech nový jaderný reaktor.
Toto jsou scénáře, které ČEPS pro budoucnost namodeloval.
Pokud skončí uhelná energetika do roku 2033, bude podle ČEPS chybět Česku nebezpečně velký objem elektřiny. Scénáře s koncem uhlí po roce 2038 nehodnotí ČEPS v tomto ohledu jako rizikové. Zato při nejradikálnějším, Dekarbonizačním scénáři by Česku hrozil vážný deficit už v roce 2030.
Nejdelší doba podpory pro jádro
Trh s elektřinou funguje jako jakýkoliv jiný. Zákazníci se snaží nakoupit co nejlevněji, výrobci prodat co nejdráž. Za nejlevnější je považována elektřina s nejnižšími výrobními náklady, což je především elektřina ze solárních a větrných elektráren.
Výroba elektřiny z těchto zdrojů je sice nejlevnější, ale je také nepravidelná. Zároveň platí, že kapacita elektrizační soustavy je omezená. Těmto vlastnostem se snaží přizpůsobit nová unijní pravidla trhu s elektřinou.
Jejich cílem je motivovat provozovatele elektráren využívajících jiné zdroje než ty nejlevnější, aby svou výrobu přizpůsobili aktuálním podmínkám na trhu. Aby podle svých technických možností svou výrobu mírně utlumily v případě, že výroba z levnějších obnovitelných zdrojů je vysoká a naopak.
Tento princip zahrnuje i konečná verze našeho modelu podpory. To v praxi znamená, že když budou denní ceny elektřiny tak nízké, že klesnou pod úroveň variabilních provozních nákladů jaderné elektrárny, bude provozovatel motivován k úpravě výkonu elektrárny v souladu s technickými možnostmi reaktoru. Garantovaná platba od státního obchodníka se tedy mírně sníží. To zajistí flexibilitu výroby.
Naše energetika bude v budoucnosti stát zejména na jádru a na obnovitelných zdrojích. Proto je potřeba vytvořit takové podmínky, které umožní, aby se navzájem vhodně doplňovaly.
Pan Míl to nazývá německým neokolonialismem, ve skutečnosti jde ale o snahu přizpůsobit energetický mix a využívání jednotlivých zdrojů podmínkám na energetickém trhu.
Poslední změna se týká délky, po kterou bude moci být mechanismus výkupu elektřiny aplikován. My jsme do jednání šli s maximalistickou variantou 60 let. Tedy aby byla ekonomická stabilita projektu zajištěna po celou dobu jeho životnosti. Během vyjednávání s Evropskou komisí jsme uhájili kompromisních 40 let oproti jejím požadavkům na ještě kratší období.
I tak půjde o nejdelší dosud povolenou veřejnou podporu zajištění návratnosti pro jaderný projekt v EU. Klíčové zároveň je, že toto zkrácení nemá významný vliv na výši výkupní ceny, dopad je v řádu jednotek euro za MWh.
To vše znamená jediné: To nejdůležitější z našeho modelu veřejné podpory se během vyjednávání s Evropskou komisí nezměnilo. Mírné změny, kterých doznal, nezhorší návratnost investice.
Výsledný model zajistí realizaci projektu nového jaderného bloku, jeho ekonomickou životaschopnost a díky tomu nám pomůže splnit cíl v podobě dekarbonizace při zachování naší konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti.
Proto mám radost, že se nám po dvou letech intenzivního vyjednávání s Evropskou komisí podařilo povolení pro model veřejné podpory úspěšně získat. S jeho konečnou podobou jsem opravdu spokojen.
