Článek
Trh práce, vzdělávání, správa, bydlení a investice – to je pět oblastí, ve kterých jsme s kolegyněmi a kolegy z Národní ekonomické rady vlády, vedenými Dominikem Stroukalem, připravili pro vládu celkem 37 prorůstových opatření.
Nemyslím si, že by česká ekonomika v současnosti navzdory skomírajícímu výkonu potřebovala vyšší fiskální stimul. Co by ale k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu potřebovala určitě, je atraktivnější trh práce, kvalitnější vzdělání pro naše děti, veřejná správa s přínosnějšími službami pro občany a chytřejší investice nejen do bydlení.
Zda, kdy a jestli těmito konkrétními nebo jinými opatřeními takovou vizi naplníme, ale rozhodnou vlády: ať už tato, nebo další, protože mnohá navrhovaná opatření jdou nad rámec jednoho volebního období.
Atraktivnější trh práce
I v návaznosti na nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii voláme po reformách trhu práce, snazším najímání lidí v rámci Česka, ale i mimo něj, včetně zahraničních studentů, větší motivaci pro udržování dobrého zdravotního stavu nebo snížení regulace některých profesí, to vše musí být jednodušší než nyní.
Více pracujících může přinést například snížení počtu lidí v předlužení, sociální dávky motivující k práci, snížení vysokých odvodů z nízkých mezd, snížení počtu vězňů a větší šance na úspěšnější život dětí po opuštění dětských domovů. Možná nejkomplexnější, ale i nejdůležitější je návrh na modernizaci zákoníku práce jako hybatele pracovního trhu, včetně vypořádání se s švarcsystémem.
Kvalitnější vzdělání pro naše děti
Aby hlavně budoucí generace přinášely na trh práce vyšší přidanou hodnotu, potřebujeme také kvalitnější vzdělávací systém. Je velká škoda, že mnozí rodiče nemohou dát své dítě ve věku tří let do obecní školky ve své obci, natož od dvou let, což bych preferoval. Doporučení NERV ale popisují i další možnosti, provázané s lepším nastavením mateřského i rodičovského příspěvku a snížením systémových bariér pro uplatnění žen v řadě sektorů ekonomiky.
Základní a střední školy trpí řadou problémů, které nedovolují naplnit potenciál každého z nás – a v konečném důsledku české ekonomiky. A dva cíle za všechny: pojďme například snížit počet dětí, které mají odložený nástup do škol a které nyní tvoří čtvrtinu všech prvoškoláků, a stejně tak snížit podíl žáků, kteří předčasně opouštějí vzdělávací systém.
Veřejným vysokým školám se problémy také nevyhýbají a v doporučeních navrhujeme změnu jejich řízení i financování.
Veřejná správa s přínosnějšími službami pro občany
Jak může veřejná správa pomoci občanům? Například tak, že zavedeme jedno inkasní místo pro daně a sociální a zdravotní pojištění. Jak ví každý zaměstnavatel nebo podnikatel, nyní odvádíme státu daně a sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím třech veřejných institucí: Generální finanční ředitelství, Česká správa sociálního zabezpečení a jedna ze sedmi zdravotních pojišťoven.
Jak již i díky vládním návrhům z období kolem roku 2010 víme, tento stav je relativně komplikovaný a nákladný pro plátce i veřejné instituce. Právě v jednom inkasním místě proto vidíme potenciál pro výrazné zjednodušení systému i úsporu nákladů. Vítám kroky dotčených veřejných institucí, které se o tuto změnu v posledních dvaceti i pár letech snaží, ale myslím, že nejen já bych rád viděl, aby se už uskutečnila.
Investujme nejen do bydlení chytřeji
Podpořme investice například tím, že radikálně zkrátíme povolovací lhůty. Konkrétně v bydlení změňme vybrané zákony tak, aby se zrychlila individuální i komerční výstavba, a srovnejme normy ve výstavbě na úroveň západních zemí i tak, že ponecháme větší odpovědnost samotným lidem.
Určitě je také uskutečnitelná chytřejší podpora veřejných investic. Navrhujeme proto lepší využití stovek miliard Kč ve třetím důchodovém pilíři nebo těch, které leží na účtech obcí k potřebným investicím. I v rámci Evropské unie se lépe připravme na nastupující zelenou ekonomiku a postavme se proti snahám prosazovat ekonomický protekcionismus.
Raději hlubší reformy než hlubší zadlužování
Vyššího dlouhodobě udržitelného růstu ekonomiky bychom ale nedosáhli dalším prohloubením zadlužování, a i proto jsou navrhovaná opatření většinou rozpočtově neutrální, nebo znamenají jen relativně nízké náklady pro veřejné rozpočty.
Již dnes vláda ekonomiku rozpočtově stimuluje schodkem veřejných financí a nemyslím si, že by to měla dělat ještě více, i navzdory skomírajícímu výkonu ekonomiky.
Letos bude strukturální schodek zhruba dvě procenta HDP, takže i kdyby ekonomika rostla, utratí stát výrazně více, než vybere na daních.
Samozřejmě v případě, že by někdy v budoucnu nastala hluboká recese, mohlo by být pro vládu doporučeníhodné rychlé a výrazné snížení daní nebo zvýšení výdajů na úkor dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
V takovém případě, jak píšeme v úvodu čtyřicetistránkového dokumentu, by se výrazné zvýšení výdajů mohlo týkat i navýšení investic, ať už do trhu práce, vzdělávání, dopravní, energetické nebo vědecké infrastruktury, bydlení, nebo veřejné správy. V takové situaci ale nejspíše dnes nejsme, a i proto se v materiálu zaměřujeme na reformní opatření v těchto oblastech.
Co bude dál s růstem ekonomiky, nevíme, ale co se bude dít s těmito prorůstovými opatřeními, ano. Úřad vlády dnes materiál NERV zveřejnil a slibuje, že vláda z nich teď vybere ta opatření, která jsou realizovatelná ve druhé polovině volebního období, nebo je alespoň možné zahájit jejich realizaci do konce mandátu současné vlády.
Jako jeden z autorů opatření přeji vládě hodně zdaru při výběru těch nejdůležitějších i jejich uskutečňování. Ano, uvědomuji si, že je relativně lehké pro poradce radit, těžší pro vládu tyto rady přijímat a realizovat. Věřím ale, že to vládě bude stát za to, za větší naplnění prorůstového potenciálu ekonomiky a tím i zlepšení života všech občanů ČR.
