Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to pár týdnů, co guvernér České národní banky Aleš Michl přišel s nápadem, že by část státních rezerv mohla být v bitcoinech. Dostal za to „bídu“, protože přece o takových nákupech se dopředu nemluví, protože žádná západní země takové rezervy nemá, protože bitcoiny nesplňují standardy Evropské centrální banky…
Nejsem expert na to, jak se má o podobných krocích strategicky komunikovat a jak je případně připravovat, ale to, co zaniklo v šumu kolem „guvernéra utrženého ze řetězu“, je fakt, že v určitém směru by takový postup dával smysl. A to proto, že Česko je ve výjimečné dobré pozici stát se novodobým evropským kryptoŠvýcarskem – centrem kryptoprůmyslu. A zbavit se tak třeba neustále omílané nálepky „pivní země“, která je sice možná roztomilá, ale rozhodně nás v globální ekonomice na špici nedostane.
Přijde vám to jako bláznivý nápad? Ne, když se člověk pořádně podívá na to, co máme za sebou a s čím přicházíme dnes. Česká republika má dlouhou historii technologických inovací, které ji zařadily mezi světové lídry v oblasti kybernetické bezpečnosti, fintechu a kryptoměn. Jsme země, která dala světu antivirové giganty jako Avast nebo AVG. A dnes tu vznikají opravdu revoluční nápady v oblasti bitcoinu a blockchainu, což dokazuje jediné – české firmy a vývojáři mají světu co nabídnout.
Češi jsou v kryptu na špici
Jen namátkou. Máme tu český start-up Trezor, první hardwarovou peněženku na světě, nebo Tropic Square, který vyvíjí první open-source bezpečnostní čip pro hardware peněženky. Transparentnost a open-source přístup jsou v kryptu klíčové, a právě tento projekt může změnit standardy zabezpečení v celém odvětví.
V Praze taky vznikl Slush Pool, což je první bitcoinový těžební pool na světě. Tento projekt položil základy moderního těžebního průmyslu a dodnes patří mezi nejvýznamnější těžební platformy na světě. A taky tu máme BTC Prague, největší evropskou bitcoinovou konferenci, která každoročně do Prahy přivádí špičky světové bitcoinové komunity. Její vliv sahá daleko za hranice Česka a dělá z Prahy jedno z hlavních světových center bitcoinu.
Takže základ bychom měli. Přitom nejde o teoretické koncepty, ale reálné projekty s globálním dopadem. Teď to chce jen vytvořit dobré podmínky pro to, abychom tento potenciál využili.
Jedním z projektů, který by Česku na této cestě nesmírně prospěl, je tzv. 28. režim, který připravuje Evropská unie. Podivný název se dá vysvětlit celkem jednoduše. Máme 27 států unie a každý má svá pravidla pro zakládání a fungování firem. Toto by byl 28. set pravidel, který by ale byl platný pro celou Evropu. A nesl by s sebou opravdu velký balík výhod. Investoři by nemuseli studovat normy jednotlivých států, takže firmy by měly šanci získat větší kapitálové investice, což zvyšuje šanci na globální expanzi, usnadní propojování evropských firem, sníží náklady na expanzi do vedlejšího státu Evropské unie a tak dále.
Tenhle jednotný regulační rámec by byl požehnáním pro podnikání v oblasti kryptoměn napříč členskými státy.
Česká republika má možnost využít této příležitosti a stát se hlavním evropským centrem kryptoprůmyslu. Jak bylo řečeno, podmínky jsou ideální: máme kvalitní technický talent a průlomové projekty, stojí za námi historie finančních a bezpečnostních inovací, máme skvělou polohu v Evropě a technologickou infrastrukturu a taky máme nezávislou měnovou politiku, která umožňuje větší flexibilitu. A k tomu poslednímu bodu se ještě vrátím.
Co je potřeba udělat pro „kryptoŠvýcarsko“
Česká vláda a regulátoři musí nastavit jasný a stabilní rámec pro kryptopodnikání, mohou do země přilákat nejen nové inovativní firmy, ale i kapitál a know-how. To především znamená mít regulační stabilitu. Tedy jasná pravidla pro firmy a podnikatele v oblasti krypta bez zbytečné byrokracie.
Dál je potřeba jednoznačná podpora technologických start-upů. To znamená výrazně investovat do inkubátorů a akcelerátorů zaměřených na blockchain. K tomu ideálně přidat daňové pobídky pro kryptofirmy a nastavit tak obdobně konkurenceschopné daňové prostředí, jako má v tomto směru například zmiňované Švýcarsko nebo Singapur. A v neposlední řadě se zaměřit na tuto oblast ve vzdělávání a výzkumu. Aneb je určitě potřeba podpořit univerzitní programy zaměřené na blockchain a fintech.
Výhodou v nevýhodě je přitom fakt, že Česko stojí mimo eurozónu. Tedy má tu nezávislou měnovou politiku, jak jsem zmiňoval.
Jsem fanouškem eura a vidím v něm potenciál jako jednotné měny, která může usnadnit obchod a snížit transakční náklady. Přesto nelze ignorovat realitu: euro dnes nemá mezi občany Česka nejlepší pověst. Ať už jde o obavy z inflace, hospodářské problémy některých států eurozóny nebo obecnou nedůvěru v evropské instituce, většina Čechů je vůči zavedení eura skeptická.
Je proto nutné hledat výhodu v nevýhodě. A právě zde přichází prostor pro bitcoin. Česká republika, jako země se samostatnou měnou, může být daleko flexibilnější v přijímání alternativních finančních strategií. Zatímco státy eurozóny nemají možnost přímého ovlivnění své měnové politiky, Česko tuto možnost má.
A jednou z inovativních cest by mohlo být postupné zařazení bitcoinu do státních rezerv. Namísto spoléhání se pouze na tradiční aktiva, jako jsou zlato nebo cizí měny, by mohl stát využít bitcoin jako digitální „zlatý standard“. Tento přístup by byl doplňkem současné měnové politiky, nikoli jejím nahrazením. Proto si myslím, že úvahy guvernéra Michla rozhodně nebyly „mimo“, jen možná nebylo správně připravené podhoubí pro akceptaci v bankovní radě.
Shrnuto podtrženo: Pokud Česko využije svého potenciálu a nastaví jasné a inovativní prostředí pro podnikání, může se stát nejen centrem kryptoměn v Evropě, ale i vzorem pro ostatní státy. A možná jednoho dne Česko nebude jen zemí piva a hokeje, ale také lídrem v oblasti bitcoinu a finančních inovací. Teď je čas tuto příležitost uchopit.
