Článek
Pravděpodobně už v úterý 4. března bude Poslanecká sněmovna rozhodovat o novele energetického zákona, proti níž se na konci ledna poměrně jasně vymezil Senát. Přesněji řečeno proti podobě, kterou horní komora dostala na stůl. Během projednávání senátoři napříč politickými stranami zdůrazňovali, že samotné jádro novely, tedy akumulace a flexibilita, je pro modernizaci české energetiky zcela klíčové. Už roky mělo Česko mít nastavená jasná pravidla a podmínky pro systematický rozvoj akumulace, agregace elektřiny a jejího flexibilního využívání.
Lex OZE III
- Lex OZE III je zkrácený název pro novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby.
- Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami.
- Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.
- Například u vodní elektrárny uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 má činit výnosové procento 5,7 procenta, u solárních elektráren uvedených v tomto období do provozu to má být 3,6 procenta. U obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2012 bude vláda stanovovat vnitřní výnosové procento nařízením dle hodnot v příloze k zákonu. Například u solárních elektráren bude platit rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Další z návrhů pak pomáhá vytipovat zdroje energie, které jsou překompenzovány. Ponechává jim právo na podporu pouze do takové výše, aby překompenzovány nebyly. Návrh by dle jeho důvodové zprávy neměl být retroaktivní.
- Poslanci tuto vládní novelu zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů.
Zásadním problémem ale pro Senát byly pozměňovací návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury, jež nemají s novelou nic společného, na což odborníci sektoru obnovitelné energetiky dlouhodobě upozorňují. Senátoři trefně poukázali na několik bodů, které jsou nejproblematičtější. Ať už jde o svévolný zásah do stability právního a podnikatelského prostředí, nepřípustnou retroaktivitu týkající se krácení provozní podpory pro majitele fotovoltaik nebo dopady prosazovaných individuálních kontrol, jež by paradoxně trestaly ty majitele, kteří dokázali podnikat levně a efektivně. Tyto a celá řada dalších výtek mířily především na to, že se ministr financí rozhodl protlačit řadu zásadních změn bez jakéhokoliv adekvátního projednání a posouzení jejich dopadů. Na jejich konci by byl jen nepřehledný zákon.
Vrácením legislativy tak Senát ukázal, v čem spočívá jeho kontrolní funkce. Je totiž zcela absurdní, že se gró takto důležitého zákona kompletně upozadilo. Místo toho se z něj stal politický boj za přesvědčení ministra financí, který chce omezit rozvoj solárního sektoru – na úkor priorit Ministerstva průmyslu a obchodu i dlouhodobých vládních strategií.
V současné době proto již nezáleží na tom, kdy bude novela přijata a vstoupí v platnost, ale v jaké podobě a zdali vůbec. Reálně totiž hrozí i scénář, že kvůli irelevantním „přílepkům“, které jinak původně kvalitně připravenou legislativu kriticky poškodily, celá novela zkrachuje.
Tři varianty vývoje
Poslanci se mohou přiklonit ke kritizované verzi, kterou Senát vrátil k úpravám a s níž kvůli „přílepkům“ nesouhlasí ani řada koaličních poslanců. Tato verze by byla pro řadu firem v sektoru likvidační a celkově by zpomalila další rozvoj moderní energetiky. Pokud tedy chce Česko udělat první krok na cestě k tomu, aby se zařadilo mezi energeticky vyspělé evropské státy, bude stěžejní, aby poslanci nepodlehli tlaku ministerstev, která ani nemají energetiku v gesci, a hlasovali pro původní verzi Lex OZE III bez kontroverzních pozměňovacích návrhů.
Té se nejvíce blíží upravená senátní podoba novely, jež představuje druhou možnost. Zjednodušeně řečeno, právě ta se vrací zpátky k meritu akumulace.
Posledním scénářem je nepřijetí ani jedné z podob zákona, což by znamenalo celkový kolaps novely. Vzhledem ke končícímu volebnímu období současné Poslanecké sněmovny by navíc veškerý dosavadní legislativní vývoj přišel pravděpodobně vniveč a s novým složením poslanců by se začínalo kompletně od nuly. Takový vývoj by byl pro tuzemskou energetiku naprosto katastrofický a jeho důsledky si zatím zřejmě málokdo dovede představit.
Lex OZE III má totiž umožnit další rozvoj moderní energetiky, bezpečný rozvoj obnovitelných zdrojů tak, aby bylo možné zelenou elektřinu smysluplně využívat a zásadně stabilizovat přenosovou soustavu. Akumulace a agregace flexibility je jedním z nejzásadnějších dílů skládačky v komplexním procesu dekarbonizace, bez něhož se nepohneme z místa.
Ostatní státy Evropské unie to již pochopily, včetně zemí střední a východní Evropy, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko či Bulharsko. Patrně není nutné detailněji rozebírat, že bychom kompletním kolapsem novely již definitivně uzavřeli dveře velkému množství firem, které roky čekají, až budou moci konečně své projekty realizovat. Česko by se tím dobrovolně vzdalo miliardových investic, jež zatím míří do okolních konkurenceschopnějších států.
Ani Evropská komise, která Česku dala již před několika lety čas pro nápravu chybějící legislativy maximálně do konce roku 2024, než by mohla přistoupit k žalobě proti členskému státu či zastavit čerpání dotací, s námi nebude mít trpělivost věčně. Žaloba, tedy tzv. infringement, i zastavení dotací by pro Česko znamenaly potenciální ztráty v řádu miliard. Zcela zbytečně.
Bez přehánění se tedy dá konstatovat, že se nyní hraje o tuzemskou energetickou budoucnost. A bude záležet, zda ti, kterým na ní opravdu záleží, se za ni dokáží postavit.
