Komentář: Kudy potečou peníze za druhé Trumpovy vlády?

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Donald Trump si v listopadových volbách 2024 zajistil nejen prezidentské křeslo na další volební období, ale i republikánský Senát a Sněmovnu reprezentantů. Minimálně příští 2 roky se tak potáhne červená republikánská vlna (do pololetních voleb), do té doby bude mít Trump možnost prosadit velké změny v americké politice.

Obecně vzato tak lze očekávat větší kolísavost trhu, snahy deregulovat a zmenšovat roli státu, snížení daní, protekcionistickou politiku, snižování vládních výdajů a v důsledku i pokračující vysokou míru zadlužování USA. Jaký bude růst různých sektorů v příštích dvou letech?

Sledovali jsme vývoj sektorů a identifikovali jsme ty, které výrazně změnily směřování poté, co bylo jasné, že se Trump stane prezidentem v jeho prvním vládnoucím období v roce 2017. Dívali jsme se, jak se růst daných sektorů měnil rok, nebo dva po jeho inauguraci ve srovnání s vývojem, který předcházel 1 rok před listopadovými volbami v roce 2016. 

Tabulka výše také přehledně zobrazuje, kterým sektorům se během prvních dvou let po inauguraci Donalda Trumpa v roce 2017 dařilo a kterým nikoli. Vzali jsme v potaz 27 veřejně obchodovaných akciových fondů zaměřujících se na různou tématiku. A k jakým závěrům jsme došli?

Na horních příčkách se výkonnostně tehdy umístily fondy s technologickou, zdravotnickou a obrannou tématikou. Dařilo se také biotechnologickým, čipovým či finančním společnostem a výrobcům zbytného spotřebního zboží. Mírněji rostly sektory v odvětví průmyslu, veřejné infrastruktury, přepravy a pojišťovnictví. Ve dvouletém období po vítězství republikánského prezidenta příliš nevzrostly, ale ani neztratily sektory nemovitostní a konstrukční, farmaceutické a výrobci/distributoři nezbytného spotřebního zboží jako jsou potraviny.

Nedařilo se pak především tradičním telekomunikačním společnostem, těžařům, zpracovatelům a výrobcům energie a souvisejícím sektorům. Právě energetickým společnostem se mimořádně nedařilo, a to vlivem rostoucího vlivu klimatických hnutí a také zvýšenou produkcí ropy. Některé sektory tak po zvolení a inauguraci republikánského prezidenta Donalda Trumpa zažily výrazný obrat ve vývoji. Ačkoli tyto obraty v trendu nelze vždy plně přisoudit Trumpovi, poskytuje to zajímavý údaj o tom, jak by se mohly sektory chovat i letos a v příštím roce.

Pro určení změn v trendu jsme srovnali výkonnost sledovaných fondů 1 rok před vítězstvím Trumpa ve volbách s výkonností 1 rok po jeho inauguraci. Vítězstvím Trumpa byly obzvláště pozitivně ovlivněny sektory: technologický, obranný, biotechnologický, zdravotnický, cyklický, kapitálový, finanční, průmyslový, stavebnický a farmaceutický. U těchto sektorů došlo k ostrému zlepšení výkonnosti (růst o 20 % a více) po inauguraci prezidenta v 1. roce, tedy přechodem vlády z rukou demokratů republikánům.

Největšími vítězi tohoto transitu byly biotechnologické společnosti a společnosti obsluhující kapitálové trhy. Naopak některé sektory změnu v americké administrativě zdánlivě neuvítaly. Šlo o veřejnou infrastrukturu, energetické společnosti, těžaře a zpracovatele plynu, ropy a souvisejících produktů, těžaře dalších komodit (kovů) a tradiční telekomunikační společnosti.

Analýza prvního vládnoucího období ukazuje, že vládu Donalda Trumpa snášejí hůře tradiční sektory a sektory zajišťující základní potřeby, což lze přičíst jejich stabilní povaze a menšímu dopadu změn v administrativě.

Nejlépe se daří naopak inovátorům, ať už ve sféře technologií nebo biotechnologií. To pravděpodobně souvisí s uvolněnější regulací, nižší daňovou zátěží, expanzivnější fiskální politikou a silnějšími kapitálovými trhy. Tento výkonnostní profil sedí na historické zkušenosti s republikánskou administrativou.

Je důležité si uvědomit historické sklony k jednání vládnoucího prezidenta a vládnoucí strany. Ovšem je potřeba vzít v potaz také současné nuance, jež mohou způsobit vychýlení od historického vzorce chování.

Donald Trump slíbil a v některých případech již podepsal související dekrety:

• Snížit vládní deficit osekáním vládních výdajů, to znamená méně státních zaměstnanců. Zdravotnické a vzdělávací společnosti přijdou o část státní podpory, menší podpora zahraničním spojencům a mezinárodním organizacím, omezení dotací pro environmentální účely a vládním agenturám.

• Zavést vysoká cla ve snaze zvýšit příjmy USA a ochránit domácí průmysl. Cla přinesou nižší stovky miliard USD do státní pokladny, americký průmysl bude více chráněný před zahraniční konkurencí, společnosti, jež mají výrobu v Číně, Mexiku a Kanadě, nebo se významně spoléhají na zboží a materiály z daných zemí, mohou být negativně ovlivněny (například výrobci potravin).

• Zastavit ilegální imigraci a zahájit deportaci. Zastavení ilegální imigrace - nebo dokonce deportace - uškodí společnostem, které tyto jedince zaměstnávají. Jedná se o stavební a konstrukční společnosti, zemědělství, potravinářství a pohostinství.

• Omezit válečné konflikty. Ačkoli méně válečných konfliktů způsobí nižší poptávku po munici a zbraňových systémech, neočekáváme, že se přestane za Trumpovy vlády zbrojit. Geopolitické rozepře jsou v současné době příliš intenzivní.

• Opakovaně vyjádřil podporu sektoru AI a kryptoměnám. Zde je podpora Trumpa významná, tyto sektory s nejvyšší pravděpodobností budou pokračovat v rozkvětu, infrastruktura umělé inteligence, inovace, výroba a vše kolem by tak mohly z této podpory těžit.

• Ukončení zelené dotace a vystoupení ze zelených dealů ublíží společnostem, jež se profilují jako leadeři v environmentálních otázkách, výrobcům elektrických vozidel a obnovitelné energie, naopak to podpoří tradiční americký průmysl.

• Deregulovat a snížit daně pro korporace. Jde o pozitivní krok pro inovaci a výzkum, obecně společnosti budou mít vyšší marže a budou si moci dovolit zaměstnat více lidí, lépe odměnit své akcionáře, bude probíhat více akvizic a vznik nových společností nabere na obrátkách. Pomůže to menším inovativním společnostem.

• Zvýšit produkci ropy a plynu. To může ublížit společnostem, jež se zabývají výrobou energie, pokud podkladové komodity příliš zlevní. Také zpracovatelé a výrobci ropných produktů mohou utrpět nižší ziskové marže. Na druhou stranu, prodej má z velké části směřovat do Evropy, kde bude placená marže vyšší.

Na základě tohoto shrnutí se zdá, že inovativní technologické společnosti by měly mít před sebou znovu příznivé období. Obzvlášť pak sektory, které se zabývají otázkami kolem umělé inteligence. Slabší regulace a nižší daně umožní akcelerovaný vývoj AI a také urychlenou implementaci do běžného života (cloud computing, autonomní AI systémy, agenti AI) a vytvoří více prostoru pro fúze a akvizice. V centru pozornosti budou především velcí hráči, kteří mají robustní kapitálovou základnu, jako je například Alphabet (Google), Microsoft, Tesla, Amazon apod. Ovšem i menší inovativní společnosti mohou zazářit více než v minulých letech, a to i vzhledem k padajícím úrokovým sazbám. Technologický sektor by tak mohl být v příštích letech tím vítězem.

V souvislosti s vyšší elektrickou spotřebou bude potřeba investovat a inovovat veřejnou infrastrukturu a výrobu elektrické energie. Zdravotnické společnosti přijdou o část státních výdajů, ovšem inovativnější a soukromé zdravotnické společnosti by mohly z tohoto prostředí těžit. Také cyklické sektory, jež se zabývají výrobou zbytného spotřebního zboží, by měly zaznamenat dobrý výkon, i s ohledem na to, že minulá léta byla pro tyto společnosti těžká. Prostředí hraje do karet také zbrojním a průmyslovým společnostem. Také zprostředkovatelé služeb na kapitálových trzích a bankovní společnosti by se měly těšit z Trumpovy vlády.

Jakým sektorům se může dařit méně? Půjde o tradiční telekomunikace, nemovitostní a konstrukční, maloobchodní potravinářský, sektory základní spotřeby a tradiční energetika a související odvětví. Na závěr je ale potřeba podotknout, že výkonnost většiny sektorů je extrémně silná rok před inaugurací (viz rozšířená tabulka níže).

To teoreticky omezuje potenciál pro další růst obzvláště u těch sektorů, kterým by se mělo dle analýzy dařit a které jsou nyní poměrně drahé. Během posledního roku Bidenovy vlády se nedařilo pouze zdravotnickým službám (pojišťovny), energetickému a souvisejícím sektorům.

Naopak extrémně rostly sektory technologické, kapitálové, finanční, bankovní, konstrukční a nemovitostní. Ve výsledku je tedy otázka, do jaké míry příznivé prostředí pomůže růst již tak vysoce oceněným společnostem, nebo se začne hledět na zanedbané sektory, které jsou nyní levnější, ale čelí složitějšímu prostředí.

Vysoké ocenění by mohlo být trnem v patě v dalších letech, obzvlášť pokud nezodpovědná fiskální a monetární politika USA povede k rostoucím tržním výnosům v ekonomice. V tomto období tak roste na významu role diverzifikace portfolia.