Článek
Stavební spoření existuje v České republice přes třicet let a stalo se jedním z nejoblíbenějších bankovních produktů. Zasloužila se o to mimo jiné i štědrá státní podpora, která v první fázi dosahovala až 4500 korun ročně. Od té doby se však státní příspěvek postupně snižoval a měnil se i samotný produkt stavebního spoření. Jak tedy vypadá stavební spoření dnes a pro koho může být užitečné?
Dnešní stavební spoření je složité
Stavební spoření je dnes považováno za spořicí produkt. Právo na výhodný úvěr ze stavebního spoření mají sice klienti i nadále, ale využívají ho spíše výjimečně. Drtivou většinu úvěrů stavebních spořitelen tvoří úvěry překlenovací. Proto se zaměříme pouze na využití stavebního spoření ke zhodnocování úspor.
Pokles státního příspěvku z 2000 na 1000 korun ročně přiměl stavební spořitelny k navýšení úrokových sazeb, případně dalších bonusů pro klienty. Kromě úroků totiž stavební spořitelny přidávají střadatelům různá úroková zvýhodnění, prémie za vysoké vklady a další příspěvky tak, aby kompenzovaly dnešní nízkou státní podporu. Výsledkem je, že při správném způsobu spoření nabízí stavební spoření lepší výnos než spořicí účet. Množství různých bonusů však komplikuje možnost jednotlivé nabídky vzájemně porovnávat a posuzovat jejich výhodnost či nevýhodnost. Vždyť některé spořitelny nabízejí kombinaci až pěti různých bonusů! Složitost a nepřehlednost nabídek tak nepochybně přispívá k poklesu zájmu o tento produkt.
Jaké zhodnocení stavební spoření nabízí?
Stavební spořitelny se nepochybně snaží, aby zůstaly pro střadatele atraktivní. Ze srovnání jednotlivých nabídek vyplývá, že při správném nastavení smlouvy nabízí stavební spoření zhodnocení kolem čtyř procent, a to při započtení státní podpory i všech poplatků a daní. Pro srovnání – stejné zhodnocení má spořicí účet úročený sazbou 4,7 % (úroky totiž podléhají patnáctiprocentní srážkové dani).
Stavební spoření tak stále zůstává výhodnější než spořicí účet. Vyšším zhodnocením spořitelny kompenzují omezenou možnost klienta se svými prostředky nakládat.
Pro koho je stavební spoření výhodné
Zajímavé zhodnocení vkladů, zmíněné výše, je však podmíněno dodržováním určitých zásad. Při nevhodném použití může výnosnost velmi rychle klesnout. Stavební spoření je zajímavé především pro zájemce o pravidelné dlouhodobé spoření. Optimální je ukládat kolem 1700 korun měsíčně po dobu šesti let. Při vyšších nebo naopak nižších vkladech zhodnocení zpravidla klesá.
Některé stavební spořitelny však nabízejí bonusy, které klient obdrží při vyšším počátečním vkladu. V takových případech se může vyplatit vložit jednorázově větší částku, a „předplatit“ si tak spoření na několik let dopředu. Například vložením 120 tisíc korun na účet stavebního spoření je zajištěna státní podpora na šest let dopředu bez nutnosti dalšího pravidelného spoření.
Důležité je dodržet šestiletou dobu spoření. Smlouvu o stavebním spoření je sice možno ukončit kdykoli, i během prvních šesti let, ale za cenu ztráty státní podpory. Když klient smlouvu ukončí předčasně, před uplynutím šesti let, stavební spořitelna mu sice vyplatí vklady i s úroky, ale bez státní podpory. Ta se podle zákona vrací státu. Je také dobré vědět, že dodržení šesti let spoření je velmi častou podmínkou pro výplatu různých bonusů. Dodržení šestileté doby spoření tedy není nezbytně nutné, ale je třeba počítat s tím, že dřívější ukončení smlouvy významně sníží zhodnocení vkladů.
S čím stavební spoření srovnávat?
Stavební spoření je natolik specifické, že je velmi obtížné srovnávat je s jinými finančními produkty.
Spořicí účet je stejně bezpečný jako stavební spoření a umožňuje pravidelné ukládání peněz. Úrokové sazby spořicích účtů se však mění podle aktuální ekonomické situace, zatímco stavební spořitelny mají úrokovou sazbu pevnou a neměnnou po dobu prvních šesti let. Proto v období klesajících úrokových sazeb má stavební spoření jednu výhodu navíc. Na druhé straně nevýhodou stavebního spoření je omezená možnost s penězi nakládat.
Termínované vklady jsou další bezpečnou alternativou ke stavebnímu spoření. Pro oba produkty – stavební spoření a termínované vklady – je společná i pevná úroková sazba sjednaná na určitou dobu dopředu. K termínovaným vkladům však není možné přidávat další peníze (pravidelně spořit) a předčasné ukončení je buď zcela vyloučeno, nebo znamená citelné sankce.
Tím však výčet alespoň přibližně srovnatelných možností končí. Investice, ať už do akcií, dluhopisů nebo jiných cenných papírů patří do zcela jiné kategorie. Investice se pojí se zcela jinou mírou rizika. Vklady ve stavebních spořitelnách jsou ze zákona pojištěny až do výše ekvivalentu 100 000 eur (přibližně 2,5 milionu korun), a to včetně úroků. Investice sice nabízejí vyšší výnos než stavební spoření, ale za cenu adekvátně vyššího rizika.
Pro koho je tedy stavební spoření?
Stavební spoření je proto zajímavé především pro střadatele, kteří upřednostňují jistotu před ziskem a chtějí spořit částky kolem 1700 korun měsíčně po dobu šesti let. Pro kratší dobu spoření není stavební spoření vhodné, protože předčasné ukončení smlouvy vede ke ztrátě státní podpory i většiny bonusů. Naopak při delším spoření výnosnost zpravidla klesá. Pokles výnosnosti při delším spoření je často sjednán přímo ve smlouvě. Typickým příkladem jsou úrokové bonusy, které se obvykle omezují jen na prvních šest let spoření. Také způsob výpočtu státní podpory přispívá ke snižování výnosů s délkou spoření.
Při dodržení uvedených zásad však stavební spoření představuje zajímavý a bezpečný způsob spoření s garantovaným úrokem. Stavební spoření dnes zhodnotí vklady lépe než spořicí účet.
