Článek
Claudia Goldinová je třetí ženou, která získala Nobelovu cenu za ekonomii, a prvním vědcem, který tuto cenu získal za studium nerovností mužů a žen na trhu práce.
Zkoumá kariéru žen a mužů nejen v současnosti, ale také v hlubší minulosti, a to pomocí tvrdých dat, pro která si často šla do archivů. Zajímavé je, že ukázala, jak bylo v dobách, kdy převažovalo zemědělství, postavení žen a mužů mnohem rovnocennější než během průmyslové revoluce.
Na ni pak navázala velká vlna zlepšující postavení žen ve společnosti, která byla z velké části výsledkem technologického pokroku – jako třeba dostupností antikoncepce. Právě dopady dostupnosti hormonální antikoncepce na zlepšení postavení žen na trhu práce a jejich obecnou nezávislost jsou jedním ze zásadních témat, které Goldinová shrnula ve svém článku „The Power of the Pill“, tedy „Co dokázala pilulka“.
V relativně nedávné době však Goldinová poukázala, že postupné zlepšování postavení žen na trhu práce začalo stagnovat. Většina rozdílu v příjmech mezi muži a ženami nyní spočívá v nerovném odměňování ve stejných povoláních a rychle roste po narození prvního dítěte ženy. To je v kontrastu s obrovským nárůstem všeobecné vzdělanosti žen.
Toto platí dokonce i u vysoce kvalifikovaných skupin, například absolventů obchodních škol. Goldinová poukázala, že právě v oblasti obchodních, ale i mnoha dalších povolání, jsou vysoký počet odpracovaných hodin a ochota dělat přesčasy nesrovnatelně více odměňovány (tzv. konvexní odměňování) ve srovnání s odměňováním běžné nebo zkrácené čí jinak flexibilní pracovní doby, kterou často volí matky.
Podle této teorie je nejvyšší rozdíl v hodinových výdělcích a kariérních postupech mezi muži a ženami pozorovaný právě v „konvexních pracovních místech“, kde zaměstnavatelé nepřiměřeně vůči počtu odpracovaných hodin odměňují ty pracovníky (typicky muže), kteří mohou pracovat delší dobu a nevyžadují flexibilitu ohledně své pracovní doby.
Do kontrastu s obchodem dává Goldinová třeba farmacii, kde má počet odpracovaných hodin jen minimální vliv na hodinový výdělek a kariérní postup a tímto zaměstnanci, kteří nejsou ochotni pracovat přesčasy nebo vyžadují flexibilní pracovní dobu (typicky ženy-matky) mají mnohem lepší podmínky pro kariérní uplatnění, a to díky jiné organizaci práce.
Goldinová však upozorňuje, že nejnovější technologie, které usnadňují práci na dálku a všeobecně zvyšují flexibilitu práce, mají šanci zlepšit pozici žen na pracovním trhu. Na jasné důkazy si však budeme muset ještě počkat, protože technologické změny nemají dopad na trh práce okamžitě.
Pro výzkum Claudie Goldinové a mnoha dalších ekonomů trhu práce je zcela zásadní dostupnost kvalitních dat z trhu práce. Ve Spojených státech se v tomto smyslu stal obrovský pokrok a díky otvírání dat z daňových přiznání a jiných administrativních registrů dochází k obrovskému rozmachu empirického výzkumu v nerovnostech odměňování.
V Česku na tuto revoluci stále čekáme. Řadu datových zdrojů, které má stát k dispozici, nepoužíváme na výzkum a analýzy, a tím přicházíme o cenné informace.
Nutno říci, že to je ke škodě naší daňové, sociální, rodinné a vzdělávací politiky, o které vlastně víme velmi málo. A tím pádem se jen těžce vymýšlí, jak přesně ji zlepšit.
Nobelovy ceny pro rok 2023
Nobelovský týden odstartoval udělením ceny za fyziologii a lékařství pro vědce z USA a Maďarska – Drewa Weissmana a Katalin Karikóovou.
Francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L’Huillierová získali ocenění za využití laserů ke studiu elektronů v atomech a molekulách.
Cenu za chemii získali objevitelé polovodičových nanokrystalů nazývaných kvantové tečky. Americký chemik francouzsko-tuniského původu Moungi Bawendi, rodák z amerického Ohia Louis E. Brus a ruský vědec Alexej Jekimov.
„Jsem ohromený, ale i trochu vylekaný.“ Laureátem Nobelovy ceny za literaturu je norský dramatik a spisovatel Jon Fosse.
Norský Nobelův výbor rozhodl o letošním držiteli – lépe řečeno držitelce – nejváženějšího ocenění na světě: Nobelovy ceny za mír. Pro rok 2023 ocenil neutuchající odvahu íránské aktivistky Narges Mohammadiové za boj proti utlačování žen v Íránu a za její snahu prosazovat lidská práva a svobodu pro všechny.
