Komentář: Jediný recept na drahotu a málo lidí je digitalizace nákupů

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obchody v Česku musí hledat cesty, jak vyřešit tři velká témata – nedostatek lidí, způsob odlišení se v tvrdé konkurenci a zbytečně komplikovanou legislativu. A se všemi třemi může pomoci digitalizace. Velmi dobře to vědí velké i malé obchody, což ilustruje i každé čtvrtletí zveřejňovaný SOCR Retail Index. Největší optimismus obchodů je spojen s investicemi – a vedle investic do budování a modernizace obchodní sítě směřuje nejvíc investic obchodů právě do moderních technologií.

Automatizace prodejen začala už před lety ručními skenery, pomocí kterých lidé načítali čárové kódy a na pokladně nahráli soupis zboží do pokladny a následně zaplatili. Dnes už jsme o krok dál - čím dál tím víc obchodů umožňuje nákupy skenovat mobilem do aplikace daného obchodu a samoobslužné pokladny jsou již běžnou normou i v menších prodejnách na malých městech. Dle nedávného průzkumu agentury STEM vnímá 78 % Čechů samoobslužné pokladny pozitivně a půlka mladých Čechů jim dává přednost před pokladnami s lidskou obsluhou.

Tato skupina zákazníků rychle poroste, a proto největší část digitálních investic směřuje právě do automatických řešení pro obsluhu zákazníků. Nejde přitom jen o samoobslužné pokladny, po celém Česku jsou dnes už desítky plně automatizovaných prodejen, díky čemuž mohou mít obchody delší otevírací dobu bez vysokých nákladů na personál v době malého vytížení. A na vesnicích je v řadě případů automatizovaná prodejna jediným způsobem, jak na daném místě obchod udržet, protože personál prostě neseženete.

Aby mohly tyto prodejny fungovat, je potřeba přizpůsobit současnou legislativu 21. století. Zákony pořád počítají s tím, že v obchodech obsluhují živí lidé, že reklamaci musíte podat osobně a ne online, že musíte vzít zpátky vratné lahve i ve tři ráno a podobně. A právě modernizace české legislativy je jedním z cílů memoranda o digitalizaci českého obchodu, kterou jsme jako Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Asociace českého tradičního obchodu podepsali s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem.

S rozvojem e-commerce velmi rychle roste i automatizace skladů. Už dávno nejde stíhat vychystávat objednávky ručně (a navíc lidé stejně nejsou), takže se základem úspěchu v e-commerce stává právě automatizace skladů. Jde přitom o investice v řádech stovek milionů, větší logistické centrum, jež dokáže pojmout i potraviny s nutností hlídat teplotní řetězec a všechny hygienické předpisy, má cenovku v řádu miliard.

Další velké úspory lidské práce – a zároveň větší jistotu pro zákazníky – přinášejí digitální cenovky. Pokud se cenovky tisknou na papír a mění se ručně, zabere to personálu v průměrném obchodě desítky hodin týdně a stojí to spoustu papíru. S papírovými cenovkami je téměř nemožné rychle reagovat třeba na to, že před zavírací dobou zbývá příliš pečiva nebo že se blíží doba spotřeby.

Nemluvě už o tom, že když musí prodavačka přehodit desítky cenovek každý den, roste prostor pro prostou lidskou chybu. Proto čím dál více obchodů investuje do digitálních centrálně řízených cenovek. Někdo je má aspoň tam, kde se ceny mění často (ovoce a zelenina, pečivo, masné a mléčné výrobky), někdo už je instaloval do celé prodejny, a může tak ceny jakékoliv z tisíců položek na každé prodejně změnit jedním kliknutím myši.

Obrovské – a zbytečné – náklady způsobují i papírové účtenky. 93 % účtenek končí v koši rovnou na prodejnách a zbytek mezi komunálním odpadem. A ty účtenky, které skutečně potřebujeme třeba kvůli reklamaci nebo sledování větších výdajů, spousta z nás nedokáže po čase najít.

Právě proto je dalším tématem pro spolupráci obchodů a státu správné nastavení elektronických účtenek, tedy pravidel, dle kterých půjde posílat účtenky do mobilních aplikací nebo třeba do e-mailu. Každý musí mít právo na papírovou účtenku, pokud ji chce – ale pokud chce dát přednost účtence elektronické, není jediný důvod, proč tisknout i tu papírovou a zbytečně ničit životní prostředí.

Česko patří v Evropě mezi šampiony v oblasti e-commerce. Zákazníci nakupování online milují a v Česku se zrodila řada e-commerce firem, jež už dávno přerostly hranice Česka. Lidé v tomhle sektoru mají skvělé nápady i technické znalosti a jsou ochotni si své nápady tvrdě odpracovat.

Pro dlouhodobý úspěch potřebujeme jedno jediné – aby všichni hráli dle stejných pravidel. Jenže zatímco my jsme svázáni čím dál větší byrokracií a novými a novými předpisy, jež zvedají naše náklady, čínská konkurence se nám jen směje a válcuje evropský trh.

Čínské weby vlastně ani nepotřebují žádné dotace čínské vlády, úplně jim stačí, že Evropa dopustí, aby jim procházelo ignorování našich vlastních pravidel. Nedávno jsme počítali, kolik nás jako české obchodníky stojí dodržování všech pravidel, na které naše čínská konkurence kašle. A zjistili jsme, že plná třetina ceny výrobků padne jen na krytí dodržování platné legislativy, zatímco čínské weby k nám bez jakýchkoliv zábran a kontrol posílají zdraví nebezpečné zboží, jež ani nejde reklamovat a za něž ani nezaplatí správné clo, DPH a poplatky za odpady.

A právě tohle téma je třetím pilířem naší spolupráce s českým státem. Celní správa hledá cesty, jak lépe vyhmátnout problematické zásilky, Česká obchodní inspekce dostala jasný úkol od ministra průmyslu a obchodu zaměřit se na nebezpečné výrobky a agresivní praktiky čínských webů, Ministerstvo životního prostředí řeší, jak vybrat zhruba miliardu korun na poplatcích za odpady, Úřad na ochranu osobních údajů by se mohl probrat a začít řešit, co se děje s daty, která čínské weby sbírají o českých uživatelích.

Postavit se mocným čínským webům bude vyžadovat hodně odvahy a také koordinace, protože velkou část nefunkčních pravidel bude potřeba změnit v Bruselu. Německo tohle téma zvedlo loni na podzim, český ministr životního prostředí se hlasitě ozval na radě ministrů pro životní prostředí loni v prosinci. Obě iniciativy získaly velkou podporu členských států – a už tento týden uvidíme, jestli Evropská komise skutečně poslouchá, co jí členské státy říkají.

Ve středu by totiž měla Komise zveřejnit návrhy, jak reformovat pravidla pro e-commerce v Evropě. Jednou velkou kapitolou by měly být důrazné škrty zbytečné byrokracie. A tou druhou musí být jasný a rychlý plán, jak se účinně bránit nepoctivé čínské konkurenci. Pokud v návrzích Evropské komise nenajdeme to, co slyší od nás podnikatelů i co jí posledního půl roku velmi hlasitě říkají členské státy, bude to velké zklamání. A bohužel i potvrzení, že v Bruselu komisaři poslouchají jen sami sebe a ne ty, pro něž by měli pracovat.