Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jak už se stalo u nás tradicí, když koruna oslabuje, přichází diskuze, zda by nebylo lepší mít euro. Odpůrci jeho přijetí z ekonomických kruhů v takových momentech argumentují mimo jiné nezaměstnaností, která je u nás nižší než v zemích s eurem. Ty totiž na rozdíl od nás nemohou pomocí kurzu zlevňovat svou práci, a konkurovat tak nižší cenou vůči zahraničí.
V průmyslu diskuze o domácí konkurenceschopnosti tak jednoznačná není. Pro řadu exportujících je stále prioritní, aby byla naše měna co nejlevnější. Někteří analytici pak vidí pozitivní výsledek nejen v bezprostředním růstu HDP, ale i v minimální nezaměstnanosti.
Já se nicméně řadím k těm lidem z byznysu, kteří považují tento přístup za krátkozraký. Jistě, na rok nebo na dva získám nákladovou konkurencí novou zakázku. Ale co bude dál? Když koruna do budoucna zpevní nebo kvůli nedostatku na trhu práce neseženu kvalitní lidi, stejně ve finále s globální konkurencí prohraji. Nevedla právě ona příliš dlouhá měnová podpora exportu k dnešním strukturálním problémům a nízkému tlaku na inovace?
Pravda, silná koruna – případně přijaté euro – nám tento měkký polštář už neposkytne. Na druhou stranu, pokud chtějí české podniky dlouhodobě své podnikání rozvíjet a uspět na zahraničním trhu, musí přijít s jiným nápadem než levnou pracovní silou. Koneckonců ukázalo se to s energiemi. Jako země, která končí se svým hnědým uhlím, ztrácí výhodu laciného tepla a firmy, které se na energetickou transformaci připravily s předstihem, teď nemusí kvůli nákladům na energie řešit existenční otázky.
Budoucnost českého inženýra či inženýrky také není v tom, že bude o dost levnější než ten západní. Spočívat má v tom, že využije stále ještě silnou tradici našeho technického vzdělání a praxe, k tomu přidá schopnost improvizace a adaptace, mezinárodní rozhled a cizí jazyky. Ano, vlastně toho není málo, ale pokud chceme být dlouhodobě konkurenceschopní, musíme pro to dělat víc než jen standard.
Je to stejné jako s turisty, co přijedou do českého městečka s ohromující historií, ale v hostinci jim nabídnou jen „smažák“ a kromě prohlídky místní pamětihodnosti jim průvodce žádný zážitek nenabídne. A tak rychle zvedají kotvy směr Rakousko či Německo, kde je sice dráž, ale o pestrý, kvalitní program je postaráno.
