Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Technologická suverenita Evropy je důležitější než kdy dřív. Zatímco Čína a Spojené státy soupeří o technologické prvenství v oblasti umělé inteligence, evropští zástupci v tomto závodě zaspali startovní výstřel. Cílová páska je ale ještě daleko.
Evropské základní modely umělé inteligence se zatím nemohou s ChatGPT, Gemini nebo DeepSeekem v plném rozsahu měřit. Za náskokem čínských i amerických AI nástrojů stojí především nedostatek investic ze soukromého sektoru i pasivita evropských firem v používání nástrojů umělé inteligence. Přestože jsou právě teď velké zámořské firmy jako OpenAI nebo Google nezpochybnitelnými lídry, na pomyslný trůn může usednout někdo úplně jiný.
Místní technologické firmy zatím firmám nedokážou nabídnout srovnatelný evropský model umělé inteligence. Společnosti ze starého kontinentu proto většinou nakupují řešení z ciziny, nejčastěji ze Spojených států amerických. Velký objem finančních prostředků proto míří do zámoří, kde je Google či OpenAI opakovaně vkládají do dalšího rozvoje svých modelů a technologická propast se zvětšuje. I proto musí být Evropa v tomto ohledu soběstačná pro případ krize a dramatický geopolitický vývoj posledních týdnů to jasně ukazuje.
Být osamoceným ostrůvkem mezi Spojenými státy americkými a Čínou nevěstí nic dobrého. Ve veřejném prostoru se dokonce začínají objevovat hlasy, které aktuální situaci přirovnávají k hegemonii Googlu, který před patnácti lety po dlouholetém nástupu ovládl evropský internet. Od té doby země starého kontinentu krmí americký HDP právě skrz tohoto technologického giganta. Rozdíl mezi hrubým domácím produktem Evropy a Spojených států za posledních patnáct let vzrostl o osmdesát procent. Zatímco v roce 2008 měly eurozóna a Spojené státy ekvivalent hrubého domácího produktu kolem 14 a půl bilionu dolarů, před dvěma lety byl v tomto ukazateli hospodářské prosperity mezi eurozónou (15 bilionů dolarů) a USA (27 bilionu dolarů) obrovský rozdíl.
Náskok zámoří se dá ještě dohnat
Pravdou ale zůstává, že evropské modely existují a některé z nich nejsou vůbec špatné. Ukazuje se, že vývoj čistě „evropského“ modelu je reálný a nemusí se do něj nasypat horentní sumy jako v případě OpenAI, kde investice dosahovaly miliard dolarů. Ve srovnání s OpenAI zaostává francouzský Mistral, který je právě teď evropskou jedničkou na poli umělé inteligence, přibližně rok vývoje. To se sice z pohledu aktuální situace na trhu může zdát propastné, z pohledu IT vývoje se ale nejedná o nedostižitelný náskok.
Jenže konkurence nespí a do vývoje investuje další finanční prostředky. Přesto je důležité připomenout, že OpenAI i po letech stále jede na dluh a není ziskovou firmou. Investoři v ní ale vidí příležitost, takže na rozvoj poskytují finanční prostředky v hodnotě miliard dolarů. To se v Evropě bohužel nestane, rozhodně ne v takové míře. Bohatí investoři směřují své prostředky do zámoří, financování zdejšího sektoru se tak doplňuje dotacemi z veřejných peněz. Výsledkem je, že žádná evropská firma, která se umělou inteligencí zabývá, zatím nemůže vyrůst do podobných rozměrů.
Do hry vstupuje strach o bezpečnost dat
Vývoj umělé inteligence na území starého kontinentu v současnosti táhnou především Francie, Německo, případně Finsko či Polsko. A i Česko přispívá svou troškou do mlýna. Obrovskou konkurenční výhodou evropských AI nástrojů může být péče o bezpečnost svěřených informací. OpenAI i Google na serverech přijímají data od svých uživatelů do cloudových řešení, což je pro některé firmy nepřijatelné. Mistral, podobně jako třeba americká společnost Meta, naopak umožňuje nasadit AI řešení na vlastní infrastrukturu firem, což u největších hráčů na poli AI není možné. Pro spoustu evropských firem je tedy francouzský model relevantní variantou.
Jedinou cestou, jak dohnat zámořské trhy, je začít evropské modely používat, případně do nich investovat. Dohnat manko se dá, Čína to se svým DeepSeekem jasně ukazuje. Jenže místo evropských dotací je potřeba získat rizikový kapitál, který vývoj evropských modelů posune dopředu. V současnosti je světovou jedničkou OpenAI, otázkou však zůstává, zda uspěje i komerčně. Nelze vyloučit, že se na něj bude vzpomínat pouze jako na průkopníka.
