Článek
Přestože Česko předsedalo Evropské unii v době, kdy se celá Evropa po ruském útoku na Ukrajinu potýkala s energetickou krizí a nastupující recesí, tak naše země svou roli v čele evropské sedmadvacítky zvládla velmi dobře.
Velké poděkování patří všem, kteří toto období za Česko odpracovali. Převzetí kormidla EU v bezprecedentní situaci války téměř na jejích hranicích, vyjednávání alternativních dodávek plynu na evropské úrovni, dočasné uvolnění pravidel veřejné podpory, pokračování v proaktivní obchodní politice EU, dosažení shody na principu solidarity mezi státy Evropské unie, pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a jednohlasná podpora Ukrajiny v obranné válce proti Rusku, to vše jsou neopomenutelné výsledky z doby českého předsednictví.
Česká republika tak jednoznačně napravila dojem z předchozího českého předsednictví, kdy jsme to Evropě chtěli „osladit“, ale pád vlády bohužel smazal i některá úspěšná jednání.
Váhavé kroky doma
Vládní pětikoalice však nedostatečně prezentovala výsledky dosažené na evropském poli českým občanům, a svými váhavými kroky na domácí vnitropolitické scéně je tak sama zastínila.
Příkladem mohou být mimořádná zasedání Rady pro energetiku, která sice přinesla výsledky, ale mezitím se na domácí půdě až do podzimu nedostalo pomoci v cenách energie pro firmy, přestože mechanismy tzv. Dočasného krizového rámce mohla vláda využít již v létě, kdy svaz upozorňoval na neúnosný růst cen energie a možná řešení. Další promarněnou příležitost vidíme v tom, že během našeho předsednictví nedošlo k přiblížení Česka k eurozóně a přechod na euro je stále v nedohlednu.
Díky českému předsednictví se podařilo posunout i další dlouhodobější evropské agendy, jako je legislativní balíček Fit for 55 a další klimaticko-energetické legislativy, problematika v oblasti digitálních technologií či ambiciózní obchodní politika vůči třetím zemím.
Avšak i zde jsou bohužel velká „ale“. I přes úsilí českého předsednictví nejsou všechny konkrétní výsledky týkající se zelené agendy pozitivní, byť jsou kompromisem mezi státy EU a nelze očekávat, že jejich posunutí do švédského předsednictví by přineslo pro firmy lepší podmínky.
Velké ale
Příkladem dalšího „velkého ale“ je zásadní evropská legislativa – Akt o umělé inteligenci. Z pohledu zástupců firem, akademiků a světově uznávaných odborníků má současný návrh Aktu závažné nedostatky, které výrazně omezí zavádění umělé inteligence a její využívání v praxi.
Přestože jsme vyzvali odpovědné vládní představitele ČR otevřeným dopisem, aby věnovali více času konzultacím tohoto návrhu, bylo v rámci českého předsednictví dosaženo obecného přístupu v Radě i s těmito zásadními nedostatky. Naše obavy o vývoji AI Aktu sdílí také všechny významné evropské byznysové svazy a asociace, které podpořily jednotné stanovisko evropské byznysové konfederace BusinessEurope.
Věříme však, že se nám pod švédským předsednictvím podaří v rámci trialogů vyjednat finální znění regulace, které nebude z pohledu výzkumníků, vývojářů a firem takto problematické.
Předsednické aktivity směřovaly i do sociální oblasti, ve které jsou pro zaměstnavatele rozjednané důležité návrhy, jež mohou například rodičům či pečujícím osobám zvýšit šance na trhu práce. Za kontroverzní a problematickou lze v této oblasti i nadále považovat směrnici v oblasti transparentnosti odměňování mužů a žen a návrh o zlepšení pracovních podmínek při práci pro platformy.
Z pohledu byznysu je stále také problematický návrh o udržitelnosti podniků v oblasti náležité péče. Posunu se během českého předsednictví dočkala i oblast obchodní politiky, kde se například podařilo dokončit komplikované vyjednávání dohody o volném obchodu s Chile a došlo i k významnému pokroku při vyjednávání podobné dohody s Austrálií. Proces ratifikace jednotlivých smluv ale na úrovni členských států dlouhodobě vázne, a tak si na reálný dopad uzavřených dohod budeme muset počkat.
Aktivní role firem
Výjimečného roku využily i české firmy a zaměstnavatelé. Jako Svaz průmyslu a dopravy ČR jsme pracovali na tom, aby Evropská unie zůstala přátelská k byznysu a vytvářela rovné a férové podmínky pro podnikatele ze všech členských zemí.
Ještě před samotným začátkem předsednictví proto zástupci evropské konfederace BusinessEurope předali premiérovi Petru Fialovi svoji deklaraci a podrobné priority, aby zprostředkovali zkušenosti a pohled firemního sektoru na řešení nové reality ovlivněné přímými i nepřímými dopady války na Ukrajině. Během předsednictví pak následovala řada pracovních setkání v Praze, v Bruselu a ve Stockholmu, aby výměna zkušeností a názorů probíhala dynamicky, jak situace vyžadovala.
I přes uvedené „chyby na kráse“ se celkově za naše členy přidáváme k hodnocení vrcholných představitelů EU, kteří české předsednictví zhodnotili jako velmi aktivní a úspěšné. Velké díky patří českému premiérovi Petru Fialovi a všem zapojeným týmům, a to jak na Úřadu vlády a na jednotlivých ministerstvech, tak především na Stálém zastoupení ČR v Bruselu.
