Článek
Stát má podporovat dlouhodobé úspory svých občanů na stáří. Ale ne tak, jak to nyní dělá, skrz státem podporované doplňkové penzijní spoření, které trpí malými úsporami, špatným zacílením a nízkou návratností.
A ani ne tak, jak se to chystá stát dělat skrz novou daňovou úlevu, dlouhodobý investiční produkt (DIP), který je nyní projednávaný zákonodárci a trpí většinou neduhů současného „penzijka“. Ano, píši většinou, tedy netrpí všemi jeho neduhy, a díky jeho navrhovatelům za to. Například kvůli němu nemusí vznikat ani nové instituce, ani nové produkty, a přesto budou mít střadatelé na úlevy z daní nárok.
Stejně tak nejspíše bude možné DIP uplatnit u relativně širokého spektra investic včetně relativně diverzifikovaných a nízkonákladových indexových fondů. Pojďme se zde ale zaměřit na mnohé neduhy, například: jednorázové výběry již v 60 letech, necíleno na mladé, ale spíše na vysokopříjmové a ty již spořící, anebo nejasné rozpočtové dopady.
Důchodcům Investováním Přilepšíme?
Stát by potřeboval, aby starobní důchodci mohli ve stáří kromě důchodů z prvního průběžného pilíře čerpat i pravidelné platby z třetího pilíře. Současné „penzijko“ toto příliš nepodporuje a nový DIP na tom nemá být lépe. Stejně jako současné „penzijko“, i DIP bude možné vybrat jednorázově v 60 letech. A mimochodem, jednorázový výběr je možný již v 60 letech, i když důchodový věk je již nyní vyšší a lze očekávat, že se bude dále zvyšovat.
Co to je DIP?
DIP (dlouhodobý investiční produkt) se od 1. ledna stal novým, státem podporovaným investičním produktem, pomocí kterého se Češi mohou lépe zajistit na stáří. Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením.
Kde si jde DIP zřídit? Ve státem regulovaných institucích: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry (regulovaný), investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční poskytovatel s oprávněním poskytovat služby v Česku.
Do čeho jde investovat: Do státem regulovaných produktů: bankovní vklady; akcie obchodované na regulovaném trhu; dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát EU, zahraniční banka nebo centrální banka takového státu; kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy), podílové fondy a burzovně obchodované fondy (ETF); zajišťovací deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Do čeho nejde investovat: Do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu; do rizikových instrumentů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry.
Jak funguje daňové zvýhodnění? Od základu daně si jde odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty – známé penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově také pojištění dlouhodobé péče. Investice do všech produktů však jde libovolně kombinovat až do maximální částky na odpočet. Daňové zvýhodnění může využít při přispívání zaměstnanci i zaměstnavatel – a to do výše až 50 tisíc korun ročně.
Kdy půjde peníze vybrat? Po 120 měsících spoření a dosažení věku minimálně 60 let. Existují výjimky na předčasný výběr – invalidita třetího stupně a další, převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.
Co zaplatím za předčasný výběr? Při nesplnění podmínek bude třeba dodanit do té doby uplatněné daňové zvýhodnění společně s příspěvky zaměstnavatele až 10 let zpětně.
Tedy čím by DIP v upravené podobě mohl, či dokonce měl být, ale čím v navržené podobě určitě není, je „Důchodcům Investováním Přilepšíme“. U obou produktů by stát měl stát o to, aby si lidé vybírali úspory jako anuitu formou renty, ale podporuje to bohužel jen omezeně. Samozřejmě, ať si lidé se svými úsporami dělají, co chtějí, ale když stát něco daňovými úlevami podporuje, má nárok stanovit si smysluplné podmínky.
Daňové Injekce Přivítám?
U všech vládních programů bychom měli analyzovat, jestli vedou ke kýženým cílům, jako je změna chování lidí, v tomto případě zvýšení úspor lidí na stáří, anebo zda, či spíše v jaké míře, se jedná jen o nedobře zacílené přerozdělení peněz. DIP bude bohužel pravděpodobně z velké části jen přerozdělovat, protože málo změní chování lidí, ať už dnes spoří, nebo ne. Z nastavení DIP se jeví jako pravděpodobné, že jej využijí více ti, kteří již nyní spoří – a ti nutně nezvýší svoje spoření, ale jen jej schovají do DIP, a díky tomu budou platit nižší daně ve smyslu „Daňové Injekce Přivítám“.
Část dnes nespořících snad začne spořit díky DIP, ale jeho nastavení nedává velkou naději tomu, že jich bude hodně. Tedy k vyšším spořením i většímu počtu spořících alespoň v nějaké minimální míře dojde, ale kéž bychom mohli mít realistická očekávání, že to bude mnohem více. Stát by totiž měl mít s novými i existujícími daňovými úlevami vyšší ambice – zvyšovat výši úspor stávajících střadatelů a zvyšovat množství lidí, kteří si spoří na důchod.
Dotace Investic Prosperujících?
Stejně jako u „penzijka“ se jeví jako málo pravděpodobné, že by o tento produkt měli velký zájem mladí, kteří by měli spořit na důchod především, a ti s nízkými příjmy a majetky, kteří mají ve stáří nejnižší důchody a nejomezenější možnosti se na stáří připravit. Pokud to tak opravdu bude, možná DIP vejde do historie jako „Dotace Investic Prosperujících“.
I daňová úleva zvýhodňuje vysokopříjmové v tom smyslu, že si mohou snížit daně o více korun, i když ne v porovnání s jejich příjmy. Navrhovaný DIP vám umožní si odečíst až 48 tisíc korun ročně z vašeho daňového základu. Většina lidí tak při 15% sazbě může dosáhnout na maximálně 7200 korun, kdežto vysokopříjmoví při 23% sazbě až na 11040 Kč.
Drahá Investiční Podpora?
Ohledně řady otázek panují nejistoty, které ani důvodová zpráva k zákonu příliš nevysvětluje. Například dopady na veřejné rozpočty nejsou vyčísleny a snad z toho nebude pro stát „Drahá Investiční Podpora“. Také je nejisté, co udělají poskytovatelé DIP s provizemi a marketingem a nastavením konkrétních produktů, a všichni si přejeme, aby z toho nakonec nebyla „Další Investiční Past“. Také až čas ukáže, jestli lidé nebudou čerpat DIP u vícero zaměstnavatelů zároveň.
DIP podle všeho bude „Domácí Instituce Podpoříme“ tím, že na něj dosáhnete, jen pokud spoříte u institucí registrovaných v Česku. Pokud tedy máte svoje úspory uloženy u jinak excelentního správce indexových fondů například v Německu s diverzifikovaným portfoliem a nízkými náklady, máte smůlu a na DIP nedosáhnete. Budete na daňovou úlevu buď muset zapomenout, nebo přemluvit německou firmu k registraci v Česku, anebo změnit místo uložení úspor. Kéž bychom státní podporu neomezovali na české instituce a lidem umožnili lépe využívat společný evropský trh i v oblasti zhodnocení úspor a těžit z větší celoevropské konkurence.
Každopádně od státu bych v době velkých deficitů a konsolidace veřejných financí – včetně rušení existujících daňových úlev pro studenty nebo na školkovné – čekal, že za nové daňové úlevy, bude chtít více muziky v podobě efektivnější podpory úspor na stáří, než jak je tomu u DIP v současné podobě.
