Hlavní obsah

Komentář: Čtyři otázky, na které neznáme odpověď. Proto nás čeká houpačka

Tomáš Pfeiler
Portfolio manažer společnosti Cyrrus a.s.
Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Srpen bývá na burzách standardně klidným měsícem, kdy se obchodníci úplně nepřetrhnou. Nuda se však letos rozhodně nekonala, píše v komentáři portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letos o prázdninách si investoři připomněli, že se akcie mohou hýbat i jiným směrem než jen vzhůru. Hlavní americký akciový index S&P 500 ovšem ztráty z černého pondělí rychle umazal a nyní má opět nakročeno k historickým maximům.

K těm se navíc blíží navzdory skutečnosti, že výsledky společnosti Nvidia, jednoho z tahounů letošní euforie, správce peněz zklamaly. Proč se trhy tak rychle zotavily a je jejich další růst udržitelný?

Jeden z faktorů, který poslal akcie před pár týdny prudce dolů, bylo překvapivé ochlazení pracovního trhu v USA. Mezi burziány rychle převládly obavy z recese. Nicméně makročísla z dalších týdnů tezi o ochabování ekonomiky vyvrátila. Prozatím se slabší report z trhu práce jeví jako izolovaný incident, nikoliv předzvěst hlubších ekonomických problémů.

Zejména vývoj maloobchodních tržeb signalizuje, že spotřeba amerických domácností zůstává odolná, přestože již není dopována robustními covidovými úsporami jako v předchozích letech.

Prominentní roli v letním propadu sehrála japonská centrální banka (BoJ). Ta překvapivě zvýšila sazby a plánovala v tomto trendu nadále pokračovat. Nicméně její kroky citelně posílily jen, ve kterém si globální investoři v minulých letech masivně půjčovali (využívali záporných úroků v Japonsku).

Následovala nucená likvidace takových pozic, což umocnilo agresivitu probíhajících výprodejů. Globální správci aktiv využili situace k výběru zisků, a přistřihli tak své pozice v japonských akciích – jejich kurzy se nacházely na maximech.

Japonskou centrální banku vývoj na tamních akciích šokoval a před investory proto rychle kapitulovala. Bankéři víceméně další zvedání sazeb odložili na neurčito. BoJ tak prokázala nízký práh bolesti – rozhodla se pro preferenci finanční stability, což portfolio manažeři vidí rádi, a proto opět začali japonská aktiva nakupovat. Přestože se japonský akciový index Nikkei 225 stále nachází pod červencovým maximem, podstatnou část srpnových ztrát rovněž umazal.

V neposlední řadě přispěla k entuziasmu i americká centrální banka. Šéf Fedu Jerome Powell naladil na tradičním setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole optimistický tón a pronesl, že nastal čas na opětovné uvolňování měnové politiky. Na shromáždění zazněla klíčová informace: Fed již neusiluje o další ochlazování trhu práce. Jeho ochabování by naopak vnímal jako zásadní překážku.

To investoři interpretují tak, že by Fed v případě nárůstu nezaměstnanosti nakopl ekonomiku razantním snížením úroků. Správci peněz očekávají, že se americká centrální banka vydá do konce roku se sazbami dolů celkem čtyřikrát, tedy o rovný procentní bod.

Investoři by však rozhodně neměli usínat na vavřínech. Nadcházející měsíce budou nesmírně komplikované. O tom svědčí například výsledky společnosti Nvidia. Ty sice dopadly nad odhady, zisk firmy za poslední kvartál dosáhl 17 miliard dolarů při očekávání 16 miliard. Jenomže výhled už přesvědčivý není, vyšel jen těsně nad predikcemi. Na burze platí, že v případě standardního podniku by taková kombinace jeho akcie podpořila. Nicméně musíme brát v potaz, že akcie Nvidia posílily od začátku roku o téměř 150 procent.

V pozadí meteorického kurzového vzestupu se skrýval předpoklad o potenciálu generovat extrémní růst výnosů do budoucna. Tržby i zisk firmy Nvidia se sice zvýšily úctyhodným tempem, na udržení současné našponované valuace to však nestačí. Výsledky taktéž ilustrují, že příběh kolem umělé inteligence (AI), jeden z klíčových růstových motorů pro trhy, již naráží na své limity. Aby boom pokračoval, musejí klíčoví technologičtí hráči dokázat AI, do jejíž infrastruktury již investovali stovky miliard dolarů, v dohledné době zpeněžit.

Přestože se v tuto chvíli jeví jako nejpravděpodobnější scénář hladkého přistání amerického hospodářství, nelze brát hrozbu recese na lehkou váhu. Dopady měnové politiky se šíří se zpožděním, a proto může i současné nastavení měnové politiky k méně vitální ekonomice teprve přispět. Ochota Fedu razantně snižovat sazby má své hranice, jelikož by takovým krokem bankéři přiznali chybu.

Čtyři otázky

Nesmíme opomíjet ani nadcházející americké prezidentské volby. Oba kandidáti mají specifický program. Jejich společným jmenovatelem je ovšem preference rozhazovačné rozpočtové politiky. Takové plány mohou vyvolat tlak na růst dluhopisových výnosů, což má negativní vliv napříč cenami aktiv. Navíc platí, že vyšší výnosy vládních bondů přispívají k utažení širších podmínek financování, což ve svém důsledku tlumí ekonomickou aktivitu.

Přestože není namístě očekávat apokalypsu na burzách, současný takřka bezbřehý optimismus je druhý extrém. Aktuálně neznáme odpověď na celou řadu zásadních otázek: Nastane v USA recese, nebo hladké přistání? Bude AI i nadále jedním z pozitivních katalyzátorů pro korporátní zisky? Jak dopadnou americké volby? Je Fed skutečně ochotný vydat se sazbami citelně dolů, pokud ekonomika zpomalí?

Dokud se tato témata nevyjasní, budou burzy náchylné vůči sebemenším negativním zprávám. Jedinou jistotou, která nás v následujících měsících čeká, je proto značná rozkolísanost trhů.

V rubrice Komentáře z byznysu přinášíme názorové texty zástupců firem i veřejných institucí k ekonomickým tématům.

Doporučované