Komentář: Český konopný byznys na křižovatce. Peníze z něj vydělají jinde

Česká republika se ocitá na rozcestí, které zásadně ovlivní budoucnost trhu s produkty obsahujícími CBD i technickým konopím. Připravovaná regulace Ministerstva zdravotnictví, jež by zařadila konopí s obsahem THC do 1 % a jeho extrakty na seznam psychomodulačních látek, vyvolává rozporuplné reakce nejen mezi odborníky, ale zejména mezi podnikateli, kteří se obávají o konkurenceschopnost svého odvětví. O návrhu ministerstva má už příští týden jednat vláda.

Z ekonomického hlediska se jedná o krok, jenž by mohl mít dalekosáhlé důsledky na celé odvětví technického konopí, které se dosud vyvíjelo dynamicky a v souladu s trendy v zahraničí.

Přestože je technické konopí do 1 % THC v Česku od roku 2022 možné zpracovávat a používat bez speciálního povolení k zacházení, návrh Ministerstva zdravotnictví by mohl tento pokrok zásadně zvrátit. Český trh s CBD produkty, jenž roste díky zájmu spotřebitelů zejména z řad starší populace hledající úlevu od stresu či nespavosti, může čelit výraznému růstu cen a ztrátě konkurenceschopnosti.

Odborníci, podnikatelé i oborová organizace Czechhemp upozorňují, že zařazení technického konopí na seznam psychomodulačních látek by mohlo být v rozporu nejen s českou legislativou, ale i právem Evropské unie. Evropská komise již při notifikaci návrhu v létě 2024 varovala české úřady, že neschválí zařazení konopí, extraktů z konopí, THC či žádné další mezinárodně zakázané látky, protože je dle jejího názoru neslučitelné s platnou legislativou.

Doposud tolerantní Česko se tak paradoxně vydává opačným směrem než ostatní země a vstupuje do naprosto neprozkoumaného prostoru. Například v USA je technické konopí s obsahem THC do 0,3 % legálně volně dostupné a prodejné od roku 2018. Podobně volnější přístup platí i na Slovensku, v Polsku, Rakousku nebo Německu, kde konkrétně na podzim 2024 došlo k dalšímu uvolnění pravidel a ze zákona byla odstraněna klauzule „o zneužitelnosti technického konopí“, jež doposud bránila jeho většímu využití.

Česká přísná regulace by tedy nejen poškodila lokální producenty, ale zároveň by vytvořila prostředí, kde budou čeští zákazníci motivováni hledat levnější alternativy na zahraničních trzích. Poplatky v řádu vyšších statisíců ročně, kompletní zákaz reklamních a marketingových aktivit či prodej jen ve specializovaných obchodech je jen částí plánované přísné regulace. Další je i vznik nové trestněprávní odpovědnosti při porušení pravidel pro nakládání s psychomodulačními látkami. Kromě přestupků a vysokých pokut hrozí nyní nově i nepodmíněné tresty.

Podnikatelé z oblasti technického konopí varují, že zavedení nových pravidel může mít zničující dopad na jejich byznys. Nepřiměřeně vysoké poplatky spojené s regulací, které se mohou pohybovat v řádu vyšších stovek tisíc korun ročně, mohou vést k několikanásobnému zvýšení cen. Někteří obchodníci proto zvažují přesun podnikání na polský trh. Polsko, kde jsou pravidla pro technické konopí výrazně přívětivější, tak může být přímým ekonomickým vítězem české regulace.

Poplatky, nemožnost reklamy a přísná regulace učiní byznys zcela nekonkurenceschopným. A v době online prodeje není možné zabránit zákazníkům nakupovat levnější produkty z okolních zemí. Podnikatelé přitom opakovaně upozorňují, že CBD produkty z technického konopí nemají psychoaktivní účinky, což celou situaci činí ještě absurdnější.

Jedním z největších problémů připravované regulace je její potenciální protiprávní charakter. Odborníci upozorňují, že zákon o psychomodulačních látkách, na jehož základě by měl být seznam zaveden, výslovně stanoví, že takové látky nesmí obsahovat návykové složky. Technické konopí a THC však i nadále spadají pod mezinárodní seznamy i české seznamy návykových látek. V důsledku tohoto rozporu by vznikl chaotický právní stav, kdy by prováděcí předpisy byly v přímém rozporu s platným zákonem.

Pokud totiž vláda schválí tento návrh, nastane situace, kdy budeme mít pravidla, jež nejsou v souladu s vlastní legislativou ani s evropským právem. Evropská komise již předem avizovala, že takový seznam nebude akceptovat, což může vést k dalším komplikacím a sankcím. Chaos by se neprojevil pouze na úrovni právní, ale zejména na trhu, kde by podnikatelé čelili nejistotě, jak vlastně postupovat.

Technické konopí není možné vnímat podobně jako kratom jen optikou psychomodulačních látek a rekreačního užití. Představuje obrovskou příležitost nejen pro kosmetický a potravinářský sektor, ale také pro zemědělství, farmaceutický průmysl a další odvětví. Jedná se o rostlinu s širokým spektrem aplikací, jež má potenciál podpořit růst ekonomiky, vytvářet pracovní místa a generovat daňové příjmy. Spoutání regulací, která by vedla ke zdražení produktů a odlivu zákazníků do zahraničí, by však tento potenciál zcela zmařilo.

Smysluplným řešením, jež by bylo právně průchodné a zároveň podpořilo státní rozpočet, by bylo například zařazení květů technického konopí do kategorie „bylinný výrobek ke kouření“, podléhající spotřební dani a regulaci dle tabákové směrnice EU. CBD oleje by se mohly regulovat podobně jako alkoholické nápoje. Tyto kroky by zajistily dostupnost produktů pouze pro dospělé zákazníky a zároveň by generovaly daňové příjmy, aniž by likvidovaly celé odvětví.

Další kritiku vyvolává samotný proces schvalování návrhu regulace. Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo návrh 20. 12. 2024, těsně před vánočními svátky, s termínem připomínek do 27. prosince. Tento krátký časový rámec, navíc v období, kdy jsou mnohé instituce na dovolené, prakticky znemožnil širší diskuzi odborné i podnikatelské veřejnosti. Takto zásadní změna, jež má potenciál ovlivnit osudy českých firem, si však zaslouží důkladné zvážení a transparentní přístup.

Pokud vláda skutečně schválí návrh Ministerstva zdravotnictví, může to znamenat konec pro mnoho českých výrobců CBD produktů. Zákazníci budou nuceni nakupovat levnější produkty ze zahraničí, zatímco domácí firmy budou ztrácet. Z ekonomického hlediska jde o riskantní krok, jenž oslabí český trh a podpoří konkurenci v okolních zemích. Česká republika by se měla poučit z příkladů zemí, kde regulace respektuje rozdíl mezi technickým konopím a rekreačními drogami, a zaměřit se na opatření, která podpoří růst tohoto perspektivního odvětví, místo aby jej likvidovala.

Česká vláda se tak ocitá před zásadním rozhodnutím. Bude pokračovat v přísných krocích, jež poškodí domácí ekonomiku a nahrají zahraniční konkurenci, nebo se rozhodne pro smysluplnější a ekonomicky výhodnější řešení? Odpověď na tuto otázku určí budoucnost celého odvětví technického konopí na českém trhu.