Článek
V Deloitte připravujeme vyhlášení letošního žebříčku Fast 50, který oceňuje nejrychleji rostoucí technologické firmy střední a východní Evropy. České startupy zde pravidelně potvrzují svůj potenciál a Fast 50 v posledních letech dominují. V minulých letech uspěl nejen několikanásobný vítěz FTMO, ale i Prusa Research, Kiwi.com, Dodo nebo Simplity. Je obdivuhodné, že české firmy uspějí, přestože nemají k dispozici velký domácí trh. Jsou to právě inovativní firmy s globálním dosahem, kdo dokáže povzbudit celou ekonomiku a ukázat nám cestu k přechodu na nový ekonomický model, když ten stávající se vyčerpává.
Na rozdíl od jiných evropských zemí jim stát nejde vstříc, nebo jim alespoň nestojí v cestě. Často jim naopak hází klacky pod nohy. V době, kdy by se startupy měly soustředit na rozvoj svých služeb či produktů, čelí složité byrokracii, zastaralé státní správě, častým změnám pravidel a nesmyslným zákazům a omezením, která komplikují plánování jejich byznysu. Je jen otázkou, jak dlouho podnikatelé budou tento stav tolerovat a neodejdou tam, kde najdou lepší podporu.
Podle analýzy Česko Plus obsadila Česká republika v roce 2023 poslední místo v EU, pokud jde o podmínky pro zakládání a rozvoj startupů. I naše data potvrzují, že více než polovina českých startupů vnímá legislativní překážky jako zásadní limit svého růstu. Typickým příkladem je GDPR, jehož implementace přináší časové a administrativní nároky, které dynamické firmy zbytečně zatěžují. Další překážky startupy vnímají v administrativní zátěži, složitém daňovém systému a náročných požadavcích na licence a certifikace. O evropských omezeních na využití AI raději ani nemluvím. Startupům je potřeba nabídnout předvídatelné a stabilní prostředí, kde se mohou soustředit na inovace a růst.
Nové tech firmy hledají řešení pro budoucnost. Stát přitom po nich chce, aby se podřídily byrokratickým procesům, které se nezměnily od poloviny devatenáctého století. A výsledky? Vysvědčení tomuto přístupu vystavili ti nejlepší: Česká republika se sice může pochlubit třemi startupovými jednorožci – Productboard, Rohlík a Mews –, ale z nich jen Rohlík zůstává doma. Mews si vybral za své sídlo Nizozemsko, Productboard pak Spojené státy.
Samostatnou kapitolou, kterou by měli zákonodárci řešit, pokud nechtějí, aby naše podnikatelské prostředí zůstalo pozadu, je zjednodušení zaměstnávání cizinců. Nedostatek pracovní síly je pro technologické odvětví velké téma. Jako malá země nemáme dostatek talentů v specializovaných oborech, o nedostatku IT specialistů nemluvě. Relokace těchto odborníků, kterých je za hranicemi EU dostatek, je však velmi náročná jak administrativně, tak finančně. Její zjednodušení by ale místní startupové scéně pomohlo své obory posouvat rychleji dopředu.
Celý problém je navíc umocněn evergreenem – neochotou státu digitalizovat, deregulovat a modernizovat veřejnou správu. Jak máme přilákat špičkové odborníky, když kvůli každému jednání s úřady potřebují téměř na plný úvazek vlastního průvodce českou byrokracií? Proč u nás nejde řešit věci digitálně a k tomu ještě v angličtině anebo v jiných jazycích?
Nechceme vymýšlet, co už vymysleli jinde, stačí se podívat, jak k transformaci přistoupili v Irsku, Pobaltí nebo úplně nejlépe v Izraeli. Izraelská vláda byla hybnou silou na začátku celého startupového boomu. My místo podpory regulujeme.
