Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čím dál častěji čelíme výzvám, jak přemýšlet a jednat udržitelně. Téma již dávno přesáhlo individuální úroveň a stalo se nedílnou součástí strategií velkých firem. Státy se na globální úrovni zaměřují na způsoby, jakým mohou podniky přejít na ekologičtější postupy. Evropská unie v posledních letech zařadila dosažení klimatické neutrality mezi své hlavní priority a zavádí nařízení, která mají podpořit přechod na udržitelnější modely.
Často však narážíme na regulace, které komplikují a ztěžují snahu firem spojit udržitelnost s ekonomickou prosperitou. Dokazují to i výsledky studie Generali SME EnterPRIZE, která byla zhotovena ve spolupráci s italskou fakultou managementu Bocconiho univerzity.
Z dat vychází, že v kombinaci s nepředvídatelným legislativním prostředím se podniky potýkají i s dalšími problémy, které komplikují jejich snahu o udržitelný rozvoj. Mezi ně patří náklady na ekologické technologie či obavy ze ztráty konkurenceschopnosti. Mimo jiné narůstá také administrativní zátěž. Firmám například přibude povinnost každoročně podávat report o své udržitelnosti, přičemž první společnosti jej budou muset zhotovit už za letošní rok.
Není divu, že pro mnoho firem je obtížné se těmto požadavkům přizpůsobit, i když některé z nich mají o ekologický přístup zájem. Jenže v Česku je těchto společností stále málo. Podle našich údajů dokonce v této oblasti pokulháváme, jelikož pouze třetina malých a středních firem v tuzemsku uplatňuje tyto strategie. Tento nízký podíl nás tak řadí na druhé nejnižší místo mezi devíti zeměmi. A co víc, zvýšil se také počet podniků, které o zelené postupy vůbec nejeví zájem. Od roku 2020 se jejich objem téměř zdvojnásobil a dosáhl tak 37 %.
Tento postoj se bohužel prohlubuje v době, kdy jsou dopady klimatických změn neoddiskutovatelnou realitou. Příroda ztrácí svou biodiverzitu a globální růst teplot přináší stále výraznější výkyvy počasí. Lidé čelí častějším vlnám veder, přívalovým povodním či požárům. Podle meteorologické služby EU Copernicus se dokonce rok 2024 stal celosvětově nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota zároveň poprvé vzrostla o více než 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Přestože slovo „udržitelnost“ pro mnohé už vyvolává odpor, zaslouží si naši pozornost. Je nezbytné, abychom se snažili zmírnit rizika a chránili tak nejen sebe, ale i budoucí generace. Právě firmy mají v tomto procesu klíčovou roli, neboť mohou svým příkladem inspirovat ostatní. Soukromý sektor totiž do jisté míry určuje směr společnosti a v některých oblastech dokonce supluje roli státu. Podniky by proto měly přistupovat k udržitelnosti odpovědně, bez ohledu na svou velikost či zaměření.
Abychom však dosáhli skutečné změny, je potřeba hledat řešení, která nebudou brzdit ekonomiku. Firmy by zároveň neměly pociťovat ekologické kroky jako zátěž, ale jako příležitost. Klíčem je tedy posunout firemní myšlení – od „děláme to, protože musíme“ k „děláme to, protože chceme“.
Pokud však nebudou dostatečně zohledněny specifické potřeby jednotlivých sektorů, zejména těch průmyslových, mohou mít ekologické kroky likvidační dopady. Společnosti budou schopny přizpůsobit své strategie pouze tehdy, jestliže budou nařízení a regulace vycházet z racionality, smysluplnosti a dlouhodobých výhod pro všechny zúčastněné. Jedině tak mohou firmy přijímat změny nejen pod tlakem vnějších okolností, ale s přesvědčením, že se jedná o správnou cestu pro ně i jejich okolí.
