Článek
Díky čím dál většímu uplatnění baterií nejen v elektromobilitě, ale hlavně v energetice jsou dnes baterie nejrychleji se rozvíjející energetickou technologií na trhu. Je to důležitá zpráva z hlediska dekarbonizace, protože tempo růstu kapacity bateriových úložišť bude udávat také tempo dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů. Důležité je ale také to, že rozšiřování globálního trhu s bateriemi vytváří nové příležitosti pro diverzifikaci dodavatelských řetězců, kde zatím dominuje Čína.
Přibývají inovativní technologická řešení, například sodíkové baterie, nadále však jednoznačně převládá technologie lithium-iontových baterií, přičemž světovým výrobcům dál vládne Čína, která je mimochodem i největším odběratelem. Čína má dnes téměř 85 % celosvětové kapacity výroby bateriových článků. Naproti tomu Evropa, Spojené státy a Jižní Korea mají méně než 10% podíl v dodavatelském řetězci.
Pokud dnes na světovém trhu nakupujeme baterie pro naše bateriové systémy, přistupujeme k nim jako ke komoditě, kterou lze už nyní nakoupit z více zdrojů. Kromě Číny to může být také Jižní Korea, Spojené státy a postupně budou přibývat i evropští dodavatelé.
Role Číny je sice na trhu stále dominantní, ale vše nasvědčuje tomu, že se tato situace bude postupně měnit. Vyplývá to například z analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA) „Baterie a bezpečný přechod na novou energetiku“. Ta uvádí, že ačkoliv bude Čína výrobu baterií dál výrazně rozšiřovat, její podíl na světovém trhu se do roku 2030 sníží na přibližně dvě třetiny. A co je hlavní, Evropa a Amerika budou časem více soběstačné. Chemické složení baterií lze navíc díky dalšímu vývoji přizpůsobit dostupnosti nerostných surovin, což dokazuje rostoucí podíl lithium-železo-fosfátových baterií na trhu.
Bateriová úložiště pomáhají posílit bezpečnost energetické soustavy. Je to známá věc: s rostoucí elektrifikací a také nárůstem kapacity obnovitelných zdrojů, zejména větrných a fotovoltaických elektráren, se mění charakter spotřeby i výroby elektřiny. Bateriová úložiště mají dobré ekonomické i technické předpoklady k tomu, aby poskytovala krátkodobou flexibilitu po několik hodin v průběhu dne, kdy nejsou vhodné podmínky pro výrobu ze slunce či větru a zároveň je vysoká poptávka po elektřině.
Uplatnění lithium-iontových baterií v rámci nové energetiky spustilo celosvětový boom, dominují jak v elektromobilech, tak v úložištích. Ať už jde o malá domácí úložiště, nebo větší bateriové systémy (BESS). Ty jsou ideálním řešením pro ukládání energie z vlastní výroby z obnovitelných zdrojů i pro poskytování služeb výkonové rovnováhy v rámci energetické sítě. Tento trend v energetice potvrzuje také rostoucí poptávka po našich bateriových úložištích zde v Česku i za hranicemi. A to navzdory tomu, že klíčová novela LEX OZE III, která má odstranit legislativní překážky pro masivnější rozvoj bateriových úložišť, stále čeká na schválení českými zákonodárci.
Cílem by mělo být, aby tato rostoucí poptávka nezvyšovala naši závislost na dodávkách z Asie. Evropa i Severní Amerika proto už před časem oznámily plány na zvýšení svých domácích výrobních kapacit, přičemž každá z nich by měla v roce 2030 zvýšit svůj podíl na trhu na přibližně 15 % a být schopna zajistit téměř veškerou domácí poptávku po bateriích. K tomu, co uvádí analýza IEA, je třeba dodat, že tato čísla vychází z oznámených plánů na investice do výrobních kapacit, takže bude hodně záležet na tom, zda například Evropa bude schopná tyto smělé plány nakonec realizovat s ohledem na možné komplikace se schvalováním výstavby nových gigafactory a s ohledem na klesající atraktivitu EU pro investory. To je v prvé řadě otázka pro politiky, zda budou mít vůli tyto investice prosadit a zajistit jim vhodné ekonomické podmínky.
Co se ale nezmění, je fakt, že bateriová revoluce je zde. Díky masovému rozvoji se bateriové systémy pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů staly dostupnými pro domácnosti, výrobní firmy, nemocnice či školy. Už nejde o sci-fi technologii pro vyvolené. Bateriová úložiště budou mít v poměrně velmi krátké době, v řádu několika jednotek let, významně pozitivní dopad na snižování emisí a zvyšování naší energetické bezpečnosti a soběstačnosti.
