Komentář: Babiččina dotace neprávem pod palbou. Není jen pro bohaté

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bylo od ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) chytré představit nový dotační program s poněkud legračním podtitulem „Oprav dům po babičce“ zrovna uprostřed okurkové sezony? Vlna kritiky zvenku i zevnitř koalice naznačuje, že možná ne. Zajímavé je ale to, že kritika přišla zleva i zprava. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Hlavní argument zprava formulovaný exministrem financí Miroslavem Kalouskem zní, že kdo vlastní dům, je vlastně bohatý a neměli by mu na jeho renovaci přispívat ostatní. Argument zleva říká, že energetickou chudobu a situaci sociálně slabých musíme primárně řešit v oblasti nájemního, a ne vlastnického bydlení. Oba argumenty jsou vlastně dvěma stranami téže mince a oba se mýlí v tomtéž.

Za prvé: tvrzení „kdo vlastní dům, je automaticky bohatý“ jednoduše neplatí. Podle této logiky by Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, tedy země s nejvyšším podílem vlastnického bydlení v Evropě, byly plné samých boháčů, a naopak Německo či Švýcarsko s podílem nejnižším by byly nejchudší.

Za druhé: Ano, samozřejmě je třeba řešit i nájemní bydlení. Z velmi dobré studie Hnutí Duha a Platformy pro sociální bydlení Energetická chudoba a její řešení víme, že téměř polovina z 900 tisíc osob ohrožených energetickou chudobou v ČR opravdu žije v nájemních bytech. Ale také víme, že další téměř třetina žije ve vlastních domech. Otázka ale nestojí, zda řešit to nebo to.

Je jasné, že řešit se musí obojí a kritici snad rádi uslyší, že se také obojí řeší. V programu na podporu renovací bytových domů je nově například dotační bonus pro nízkopříjmové domácnosti. Je to dobrý první krok a budou jistě potřeba další, ale rozhodně to není argument pro to zároveň neřešit i situaci starých rodinných domů.

Zarážející je ale jiná věc. Opravdu je již zcela zapomenuta energetická bezpečnost ČR? Opravdu si už nepamatujeme, v jaké situaci jsme byli loni na podzim, kdy ministr průmyslu Síkela prakticky každodenně hlásil stav plnění zásobníků plynu a jak se připravovaly plány na to, které oblasti ekonomiky se budou odpojovat jako první, kdyby plyn došel? To, že se to nakonec nestalo, protože Evropa dokázala přeplatit jiné zájemce na světovém trhu a nakoupit dostatek LNG pro sebe, bylo štěstí, které bychom neměli automaticky považovat za garantované na věky.

Jestli něco zasluhovalo kritiku Miroslava Kalouska, tak to by tehdy spuštěný tzv. „úsporný tarif“, který však zcela míjel podstatu problému. Ve skutečnosti šlo o fixní plošnou dotaci na odběrné místo bez ohledu na to, zda mělo či nemělo fixovanou cenu energie. Opatření nevedlo vůbec k žádným systémovým opatřením ani k dlouhodobým úsporám, ani k ochraně sociálně slabších a jen se zkrátka vyhodilo 17 miliard z okna. Oproti tomu renovace starých domů povedou kromě jejich vracení na realitní trh také k posílení energetické nezávislosti ČR, což by určitě měla být priorita.

Na závěr ještě rovnou odpovím na námitku, která zákonitě musí přijít: „jasně, že vy zateplovači chcete dotace, máte z toho přece byznys“. Toto je největší mýtus našeho odvětví. Naše továrny jsou nepřetržité provozy, které vyrábí 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Investice do nových továren jsou v řádech miliard korun. Potřebujeme stabilitu a předvídatelnost. Pro naše podnikání není nic horšího než vysoké dotace metodou start-stop („spouštíme dotace – bum, dotace došly, počkejte si, snad zase budou příští rok“). Ty vytvoří jen obrovské výkyvy v poptávce, chaos na trhu a frustraci mezi vlastníky budov.

Proto jako odvětví dlouhodobě lobbujeme za renovační programy, které jsou především dlouhodobě stabilní a pro žadatele předvídatelné. Dotace určitě nemá být příliš vysoká, aby nevedla k plýtvání. Často citovaná „dotace až milion korun předem“ vypadá velmi štědře, ale zapomíná se, že je podmíněna také vlastní investicí, která na průměrném domu bude typicky nejméně další jeden či dva miliony, ale spíše i více. Proto je dobrým počinem i zapojení stavebních spořitelen, které povede k mobilizaci dalších soukromých investic. Smyslem dotace je vlastníky motivovat, aby celou renovaci dobře naplánovali a provedli ji komplexně a pořádně.

Je to tak lepší jak pro vlastníka (šetří za energie a nemá svůj dům permanentně rozkopaný a s ním i kvalitu života), tak ale i pro stát. Dotace je tedy i určitou odměnou za to, že úsporami energie vlastníci přispívají k energetické bezpečnosti celé České republiky. Čím méně plynu propálíme v budovách, tím menší pravděpodobnost omezování průmyslových odvětví, pokud by v zimě došlo na nejhorší.