Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V posledních týdnech se na finančních trzích objevují známky nervozity, které jsou primárně způsobeny přehodnocením výhledu úrokových sazeb americké centrální banky (Fed). Přestože geopolitické napětí mezi Izraelem a Íránem vyvolalo krátkodobou volatilitu, investoři se rychle vrátili k zásadním tématům.
Jedním z těch hlavních jsou bezesporu zmíněné úrokové sazby ve Spojených státech. Očekávání ohledně nastavení sazeb, které jsou pro vývoj hodnoty různých aktiv naprosto zásadní, se totiž v poslední době významně proměnila.
Zatímco ještě zkraje roku byla drtivá většina trhu přesvědčena, že jejich první pokles nastane v prvních měsících roku a do konce letoška se ze současné úrovně 5,25–5,50 procenta dostaneme pod čtyři procenta, dnes se tyto odhady odsunuly na neurčito.
Pozornost trhu nyní směřuje k odhadům, zda Fed letos sníží sazby jednou, nebo „s odřenýma ušima“ dvakrát. Anebo také vůbec, což v minulém týdnu připustilo hned několik představitelů nejdůležitější světové centrální banky, včetně šéfa Fedu Jeroma Powella.
Například John Williams řekl, že se snižováním úrokových sazeb není kam spěchat. Dokonce zmínil, byť to není v jeho základním scénáři, že je možné jejich zvýšení, pokud to bude nutné pro dosažení dvouprocentního inflačního cíle Fedu. Tuto možnost připouští v jednom ze svých scénářů i bankovní gigant UBS.
Raphael Bostic následně uvedl, že uvolnění měnové politiky je do konce roku nepravděpodobné, a Neel Kashkari dodal, že tvůrci měnové politiky by „potenciálně“ mohli držet sazby na stejné úrovni po celý rok.
Inflace v USA: Nechce se jí dolů
Hlavním viníkem je pochopitelně inflace, které se nechce dolů a zuby nehty se z pohledu Fedu drží na nepřijatelných hodnotách.
Zejména ta jádrová, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, dělá představitelům Fedu vrásky. Za měsíc březen překvapila opět vyšší hodnotou (tentokrát meziročně 3,8 procenta), a pokud by její dynamika z posledních měsíců vydržela i nadále, je pravděpodobné, že se usadí spíše v blízkosti čtyř procent namísto kýžené dvojky.
A aby toho nebylo málo, Fed ještě velmi pozorně sleduje i takzvanou „superjádrovou“ inflaci, která je vedle energií a potravin očištěna také o ceny bydlení. Ta v březnu meziročně zrychlila na 4,8 procenta, na nejvyšší úroveň za 11 měsíců.
To je dostatek argumentů pro to, aby byl Fed opravdu opatrný. A když k tomu připočteme relativně silný trh práce v USA a odolnou ekonomiku i přes současnou přísnou měnovou politiku, je červnové snížení, které bylo ještě před několika týdny ve hře, nejspíš definitivně smeteno ze stolu.
„Vzhledem k síle trhu práce a dosavadnímu pokroku v inflaci je vhodné nechat restriktivní politice další čas, aby působila, a nechat se vést daty a vyvíjejícím se výhledem,“ uvedl minulý týden šéf Fedu Powell.
Přecenění výhledu o úrokových sazbách se promítá do akciových indexů ve Spojených státech. Ty ukazují největší nervozitu za poslední půlrok, jak upozornil analytik Štěpán Hájek z brokerské společnosti XTB. Odkazuje přitom na takzvaný index strachu VIX, který měří rozkolísanost na americkém akciovém indexu S&P 500.
Index VIX od začátku roku vzrostl přes 40 procent na téměř 19 bodů a za tímto nárůstem stojí podle Hájka právě neuspokojivá březnová inflace ve Spojených státech. Je to snad předzvěst nějaké hlubší korekce poté, co S&P 500 za poslední rok vzrostl o pětinu?
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
