Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Nový terminál vyroste u města Stade na půl cesty mezi Hamburkem a mořem. V místech, kde je řeka obestavěná průmyslovými parky, na šířku má přes kilometr a už přes ni nevedou žádné mosty.
Dokud Německo – a s ním i Česko – spoléhalo na přísun ruského plynu potrubím přes Balt, žádné přístavy tohoto typu nebyly zapotřebí. Válka na Ukrajině ale změnila situaci a přiměla Němce k rázné akci.
U pobřeží zprovoznili už pět provizorních plovoucích přístavů pro vykládku zkapalněného plynu (LNG), dovezeného v tankerech z USA, Kataru nebo jiných exportních zemí. Jeden takový dočasný přístav stojí i ve Stade. A dnes se vedle něj začala na břehu stavět trvalá výkonnější náhražka.
Hotová má být do tří let a nepřímo se na tom podílejí i Češi. Firma ČEZ se státem v zádech si tu na 15 let zamluvila část odběru, podobně jako to udělala před dvěma lety v holandském Eemshavenu. I díky tomu už Česko nepotřebuje žádný plyn z Ruska.
Do Stade i do Eemshavenu doplují i ty největší zaoceánské tankery. Jeden takový zatím kotví ve Stade nastálo a plyn se v provizorním režimu vykládá přes něj. Cizí loď do něj svůj náklad přečerpá tak, jak ho přiveze, stlačený do tekutého stavu o teplotě minus 162 °C. V zaparkované lodi se palivo rozehřeje pomocí vody ze sousední chemičky, v plynném skupenství nabere objem na 600násobek a samo se tím vtlačí do plynovodů vedoucích dál do Německa a do Evropy.
Až bude ve Stade stát pevný terminál na břehu, zpracuje 13 miliard kubíků plynu ročně. Dnes je to polovina. Což přesně odpovídá spotřebě celého Česka za rok 2022. Loni vlivem úspor a teplého počasí naše nároky klesly na 6,7 miliardy kubíků, toto číslo ale v nejbližších letech zase poroste. Plyn pohání velkou část českého průmyslu, každá druhá domácnost ho používá na topení a přejít na něj mají i velké uhelné teplárny a elektrárny.
Do Česka dnes plyn proudí takřka výhradně přes Německo. V EU se s ním vesměs volně obchoduje, a i dovoz je věcí plynařských firem bez toho, že by se na něm domlouvaly státy mezi sebou.
Před válkou na Ukrajině proudil do Česka skoro výhradně plyn ruského původu, Rusko bylo i největším dodavatelem pro celou EU. Dnes už české firmy nekupují v Rusku nic, státy EU omezily dovoz z Ruska na třetinu. Zčásti zaskočilo Norsko, zčásti šlo o to, že Evropa šetřila a ruského plynu tolik nepotřebovala. O zbytek se postaral právě zkapalněný plyn, dovážený v mnohem větší míře hlavně z USA.
Bez Ruska není jiná cesta a terminály se budují i jinde než v Německu. ČEZ si nekupuje podíl v samotném přístavu, jen si rezervuje menší část (15 procent) vykládací kapacity. Za to ale platí (částku nezveřejňuje) a spolu s partnery, jako německá EnBW a v Eemshavenu třeba britský Shell, se takto na stavbu skládá.
„Je to stejné, jako kdyby si od nás někdo pronajímal byt nebo kancelář,“ přibližuje Dominique Venet z vedení německé firmy HEH, která terminál ve Stade staví podobně jako developer kancelářské budovy – až když firma nasbírala dost budoucích „nájemníků“, dostala od bank úvěry na zahájení stavby.
Celý terminál ve Stade bude stát miliardu eur. Dominovat mu budou dvě 60 metrů vysoké skladovací nádrže, takže v rovině kolem Labe bude vidět zdaleka. ČEZ si bude platit fixní nájem, ať už plyn odebere, nebo ne. Lodě si bude sám domlouvat podobně jako v Eeemshavenu, kde už jich přijal od roku 2022 víc než sto. Hlavně z Texasu a Louisiany. Pak s americkým plynem obchoduje. Když jsou ceny takové, že se ho vyplatí dopravit až do Česka, prodá ho domácím zákazníkům. Stejně tak ho ale může nabídnout v Německu a pro Česko objednat plyn jinou trasou.
Zároveň má stát s ČEZ uzavřenou zajišťovací smlouvu, podle které si může dovoz plynu objednat z bezpečnostních důvodů. Kdyby byl plyn potřeba a ČEZ ho byl schopen dovézt jedině se ztrátou, stát škodu dorovná.
K tomu ale zatím nedošlo a nic nenasvědčuje tomu, že by podobný zásah měl být někdy zapotřebí. Trh s plynem se v EU vrací do normálu, ceny na burzách klesají, a to i u kontraktů na příští roky. To vše v situaci, kdy většina Evropy úplně odstřihla ruský plyn. Na začátku války něco takového vypadalo nepředstavitelně, ale díky novým přístavům je to realita.
Zajímají vás plány českých zbrojařů, zelené reformy průmyslu nebo budoucnost automobilek? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
