Článek
Newsletter si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Konec roku se blíží a data pro inventuru ve státní pokladně jsou už skoro kompletní. Ukazuje se, že letošní novinka v podobě daně z mimořádných zisků vynese mnohem méně, než se původně plánovalo.
Slabý výnos se dosud sváděl hlavně na banky. Od těch se původně očekával za první rok výběr 33 miliard, nakonec to bude jen zlomek. Třeba Komerční banka odhaduje svou letošní platbu na necelou miliardu.
Zároveň se ale ukazuje, že žádné velké peníze nepřijdou ani od energetických firem. Počty jsou jednoduché. Generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová minulý týden ve studiu Seznam Zpráv uvedla, že u windfall daně čeká za všechny sektory výběr „kolem 40 miliard“. Stejné číslo tento týden potvrdilo na dotaz redakce Ministerstvo financí.
Z toho ČEZ plánuje zaplatit 28 až 34 miliard. Takže pokud banky nakonec přece jen dají dohromady aspoň pár miliard, na ostatní firmy v energetice už toho moc nezbývá.
Reakce přímo z firem to potvrzují. Seznam Zprávy obeslaly hlavní adepty na placení windfall daně a zpět přišly odpovědi dvojího druhu. Firmy buď nechtějí čísla komentovat (skupina Sev.en nebo Pražská plynárenská), anebo shodně mluví o „stovkách milionů“ (Sokolovská uhelná) či „nižších stovkách milionů“ (Pražská energetika, EPH).
V případě EPH zní takový odhad překvapivě. Zvlášť když podnik Daniela Křetínského souběžně informuje o tom, že čistý zisk loni zvedl na čtyřnásobek a na běžné korporátní dani letos v Česku odvedl rekordních 6,7 miliardy korun. Tedy nejvíc ze všech domácích firem, seřazených v oficiálním státním žebříčku největších plátců.
Znalci problematiky příčinu znají. Při psaní zákona se loni do paragrafů dostalo osvobození pro „kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4“. Ať už šlo o úspěch vlivné teplárenské lobby, nebo o upřímnou snahu vlády nezatěžovat teplárny dalšími náklady před nejistou zimou, výsledkem je, že kombinované provozy s převahou dodávek tepla platí jen standardní daň, nikoli windfall tax.
To se týká i tří hlavních firem EPH v Česku – Elektráren Opatovice, Plzeňské teplárenské a komořanské United Energy. Ale i provozů firem Sokolovská uhelná, Veolia, Teplárna Otrokovice nebo velkých tepláren skupiny Sev.en na Kladně a ve Zlíně. (Elektrárny Sev.en v Počeradech a Chvaleticích by měly platit standardně jako ČEZ.)
Nápad s windfall daní vznikl loni jako cesta, jak od firem, kterým krize přihrála nečekané či nezasloužené zisky, získat víc peněz do státní pokladny a spravedlivěji tím rozprostřít nástrahy inflační doby.
V první řadě mělo jít právě o energetiku, tak aby stát nemusel sahat do funkčního, mezinárodně propojeného trhu s elektřinou. Místo regulace cen u výrobců, což doporučovala opozice, vláda energetiky zdanila a spotřebitelům z těchto peněz vypomohla formou cenových stropů.
Mimořádné daně na straně jedné a dotace na straně druhé se měly navzájem vyrovnat. Z průběžných zpráv o plnění rozpočtu se už ale zdá jisté, že daně nebudou na pokrytí dotací stačit, což tento týden potvrdila také Národní rozpočtová rada.
Letošní výběr windfall daně je navíc jen indikativní. Skutečný příjem bude jiný, možná ještě nižší. Vláda totiž loni neměla odvahu zavést novou daň v průběhu roku. A tak je zákon nakonec napsán tak, že z loňských zisků se letos vybírají jen zálohy.
Naostro daň funguje až letos a skutečný odvod se vypočítá až z letošních zisků. Pokud klesnou, stát nakonec bude firmám část letošních záloh ještě vracet.
Zajímají vás úspěšné technologické startupy, strategie nemovitostních fondů nebo transformace energetiky? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
