Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Není obecně známo, že ve své době byl velkým spekulantem slavný fyzik Isaac Newton. Ctěný mincmistr, vědec a podle všeho racionální člověk na jaře roku 1720 prohlásil: „Umím vypočítat pohyb nebeských těles, ale nikoli lidské bláznovství.“ Věren tomuto výroku prodal dvacátého dubna své akcie Jihomořské společnosti se solidním ziskem sedm tisíc liber, tedy sto procent.
Bohužel ho však potom znovu opanovala nákupní horečka, která svět zachvátila onoho jara a léta. Newton se s ještě vyšším obnosem vrátil na trh, který se nacházel na vrcholu, a prodělal 20 tisíc liber. Podle iracionálního obyčeje těch z nás, kteří zažili neúspěch, událost vytěsnil z paměti a do konce života nesnášel, když někdo vyslovil jméno Jihomořské společnosti.
To je jeden z mnoha historických příkladů z knihy Dějiny finančních krizí, v níž Charles Kindleberger (1910–2003) vypracovává anatomii finančních krizí.
Zkoumá monetární, psychologické a sociologické faktory, které přispívají ke vzniku mánií, panik a krachů, a tvrdí, že finanční trhy jsou z podstaty nestabilní a mají sklon ke krizím. Proslulost tomuto americkému historikovi zajistila právě tato publikace vydaná poprvé v roce 1978 pod názvem Mánie, panika a krach.
Kniha se dočkala několika dalších vydání a na aktuálnosti získala po velké hospodářské recesi z let 2007–09 a pandemické krizi z roku 2020. V poslední době však Kindlebergerovo dílo zažívá renesanci nejen díky teorii finančních krizí, ale i novátorské koncepci globálního dolarového systému.
„Pro dosavadní průběh 21. století je charakteristická vysoká ekonomická a geopolitická nestabilita, která se odráží ve finančních krizích. A pro pochopení tohoto neuspořádaného světa je Kindlebergerova kniha skvělým vodítkem,“ píše v recenzi českého překladu viceguvernér České národní banky Jan Frait.
Spekulace a bubliny nejsou nic nového.
„Podstatnou součástí tohoto vydání Kindlebergerovy knihy je výborná úvodní esej Jiřího Zatloukala, která dává do souvislostí historický vývoj ekonomického myšlení s konkrétními hospodářskými událostmi. Ukazuje, že schopnost či neschopnost ekonomů poučit se z toho, co se stalo, je pro hospodářský vývoj velmi důležitá,“ dodává Frait v recenzi.
Kindleberger přinesl do ekonomie především originální analýzu mezinárodní ekonomie vystavěnou na studiu finančních dějin. Perry Mehrling, autor jeho intelektuální biografie, jeho přístup přirovnává k vojenskému důstojníkovi, který musí být „univerzálem, jenž dokáže řešit všemožné problémy“.
Přirovnání není liché, protože Kindleberger skutečně byl během druhé světové války zpravodajským důstojníkem. Sloužil ve Washingtonu, D. C. a poté v Londýně, kde měl za úkol navrhovat nejlepší postupy, jak bombardováním ničit německé průmyslové kapacity (mimochodem například i objekty plzeňské Škody). Náležel k linii ekonomů, kteří vycházejí z empirické zkušenosti, a při formulaci obecnějších závěrů zohledňují úlohu intuice.
Po konci války se jako jeden z jeho architektů účastnil Marshallova plánu poválečné obnovy Evropy, který představil americký ministr zahraničí George C. Marshall v přednášce na Harvardově univerzitě v červenci 1948.
Po hektickém období ve státní správě zvolil Kindleberger akademickou kariéru, v jejímž rámci začal rozvíjet empirickou teorii dolarového systému a finančních krizí. Nejlepší knihy přitom vydal až po odchodu z aktivního univerzitního života. Po vydání „Dějin“ publikoval své další opus magnum Finanční dějiny západní Evropy (1984) a také několik svazků esejů o mezinárodních financích a finančních dějinách.
O knize se více dočtete tady.
Zajímají vás zisky českých zbrojařů nebo triky se zemědělskými dotacemi? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
