Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Odbory chystají výstražnou stávku, firmy bombardují vládu stížnostmi kvůli růstu cen energií, vývoz slábne, spotřebitelské výdaje také. Nálada veřejnosti padá na úroveň éry Petra Nečase a vládní marketéři si s tím zjevně nevědí rady. Experimenty, jako byl nákupní výlet premiéra do Německa, nevycházejí a slouží jen jako další střelivo pro Andreje Babiše, toho času druhého nejpopulárnějšího politika v zemi hned po hlavě státu.
Ke špatným zprávám se přidávají revidované prognózy ekonomického vývoje. Ministerstvo financí v pátek znovu zhoršilo odhad letošního poklesu, a to na minus půl procenta. Obrat vzhůru má přijít v příštím roce, ale ne tak velký, jak se dosud čekalo – nově ministerstvo doufá pro rok 2024 v růst hrubého domácího produktu o 1,9 procenta, v srpnu tento odhad činil 2,3 procenta. Podobně – směrem dolů – své predikce upravila minulý týden i centrální banka.
„Ten důvod je jasný, vlivem vysoké inflace domácnosti přibrzdily svoji spotřebu,“ shrnul závěry svých prognostiků Stanjura, když nová čísla prezentoval novinářům. „Máme jeden z největších poklesů reálné mzdy,“ dodal na vysvětlenou hlavní autor ministerské predikce David Prušvic.
Nabízí se otázka, zda vláda hodlá nepříznivý vývoj jen takto suše komentovat, anebo něco podnikne. Podle Stanjury ale žádná nová odpověď neexistuje. Za nejlepší recept z hlediska politické strategie ministr považuje vytrvat na vytyčené cestě, nerozhazovat, snižovat rozpočtové schodky a doufat, že časem se toto úsilí vrátí. Konkrétně v tom, že ekonomická realita se výhledově obrátí k lepšímu a že veřejnost si to spojí s počínáním vládního týmu.
„Když jsme se vydali na cestu fiskální konsolidace, a já to považuji za náš klíčový úkol, tak i když máme preference v této době nízké, tak si myslím, že to udělat musíme a že je to správně,“ prohlásil před novináři Stanjura a zopakoval tak o něco krkolomněji totéž, co pár dnů předtím řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg a co jinými slovy opakuje po celou dobu – tedy že kroky jako konsolidační balíček „stojí za to“. Protože neplnit tento volební slib by znamenalo z hlediska reputace u voličů ještě větší problém než nedělat nic.
Na protesty odborů Stanjura říká, že jde o zbytečnou dramatizaci, aby se zapomnělo na neúspěšnou prezidentskou kandidaturu Josefa Středuly. Průmyslníkům v reakci na kritiku drahých energií připomíná, že ziskovost podnikového sektoru v době inflace prokazatelně vzrostla a že přerozdělování ve prospěch výdělečných firem se principiálně těžko zdůvodňuje.
Slabší export dává do souvislosti s obdobnými problémy Německa, v jehož vleku je Česko už tradičně, ať v dobrém, či zlém. Z inflace viní vysokou míru zadlužování, nastartovanou v době covidu, s níž se současná vláda snaží zápasit. I proto se nechystá dál dotovat drahou elektřinu, což by šlo opět dělat leda na dluh, tedy za cenu popření zvoleného postupu.
Přes všechny vládní přehmaty se Stanjurovi musí nechat, že drží kurz. V údolí smrti neobrací výpravu zpět, ale snaží se dojít k cíli, který dává větší smysl, než nabídka od konkurence. Uvidíme, jestli to dopadne lépe než před deseti lety za Nečasovy éry.
Zajímají vás plány výrobců zeleného vodíku, triky kyberpodvodníků nebo ceny elektřiny? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
