Komentář Cash Only: Bankovní trh se promění. Tady jsou možné varianty.

Vítězi současné situace jsou jednoznačně menší banky jako Fio či Trinity, které v poměru ke své velikosti dosahují obrovských zisků. Fio loni zdvojnásobila čistý zisk na 4,3 miliardy, Trinity ho pak zečtyřnásobila na více než 800 milionů korun.

Hlavním důvodem jsou vysoké úrokové sazby centrální banky a velké množství volných vkladů, které si tyto banky u České národní banky za vysoký úrok ukládají. Jinými slovy, zákazníci těchto bank se o své peníze nestarají a potenciální zisk z úložek na úročených účtech nechávají bance.

Větším problémem je ale to, že menší banky mají rozpůjčovánu jen malou část své bilance (často pod 20 procent), takže neplní svou hlavní úlohu, která spočívá ve financování ekonomiky. Jsou to tedy ještě banky, když peníze klientů jen bezrizikově ukládají u ČNB a nepůjčují je na rozvoj podnikání, nových nápadů či spotřeby?

Centrální banka tuto otázku nedávno řešila, ale minimální poměr úvěrů k bilanci banky není stanoven nikde v Evropě, takže problém spadl pod stůl. Navíc to jde proti současné regulaci, která požaduje, aby banky držely co nejvíc volného kapitálu, a v krizi tak mohly lépe krýt své ztráty.

Zatímco malé banky z vysokých úrokových sazeb těží, pro větší banky představují problém. Kvůli vysokým sazbám se jim nedaří prodávat nové úvěry, ať už firmám, nebo na bydlení, a v rámci neúprosného boje o vklady se jim snižuje úroková marže.

Palčivý je problém hlavně pro středně velké banky, které mají vysoké náklady svázané s povinnými požadavky regulátora a potřebují zvýšit počet klientů, aby jim vznikly vyšší úspory z rozsahu.

Šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný i z těchto důvodů podle informací, které SZ Byznys získal z tuzemského trhu, připravuje novou strategii, která by měla banku posunout mezi největší tři banky v Česku. Je to pokračování neúspěšného spojení Monety a finančních firem ze skupiny PPF (naposledy se jednalo o Air Bank, český a slovenský Home Credit a fintech Benxy), o které se Spurný pokoušel třikrát a loni ho znovu neschválili akcionáři banky.

První možností je opět se pokusit o spojení Monety s firmami ze skupiny PPF, která je s téměř 30procentním podílem největším akcionářem Monety. Tentokrát by se ale Moneta spojovala s Air Bank, ale i s PPF Bankou.

I další možnost se týká velkého akcionáře banky. Skupina J&T loni získala přes fond kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments více než 10 procent akcií Monety. Nabízí se tak spojení Monety právě s J&T bankou, a případně i se sesterskou 365.bank (bývalá Poštová banka), která působí na Slovensku. Podle některých bankéřů by do této kombinace mohla přibýt ještě Prima Banka od investiční skupiny Penta.

Možností je také celou Monetu prodat zahraničnímu investorovi. V minulosti měly zájem fondy soukromého kapitálu, ale i strategičtí hráči jako italská UniCredit či rakouská Raiffeisen Bank, které už tehdy absolvovaly hloubkovou prověrku Monety.

Vzhledem k přítomnosti třetího velkého akcionáře, jímž je finančník a uhlobaron Pavel Tykač, který má zájem v Monetě posilovat, aby banka mohla financovat jeho byznys, je prodej nejméně pravděpodobnou variantou. I s ohledem na to, že ambiciózní šéf banky Spurný by v tomto případě musel zřejmě odejít.

Spurný je přitom jeden z mála bankéřů, kteří se v Česku vyznačují kreativitou a strategickým myšlením. V příštích měsících tak tento enfant terrible tuzemského bankovnictví rozehraje zajímavou hru, která může výrazně proměnit současnou mapu českých bank.

Zajímají vás dopady vládních daňových reforem nebo investice do AI technologií? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Aktualizace: Do článku jsme výslovně doplnili, že se jedná o komentář, a rovněž, že informace pocházejí z tuzemského bankovního trhu, nikoli z Moneta Money Bank. Tímto doplněním se však nijak nemění vyznění a platnost textu.