Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) má od ledna stoupnout takzvaná regulovaná složka ceny za elektřinu u domácností v průměru o 71 procent, u firem připojených na hladinu vysokého napětí o 112 procent, u energeticky náročných podniků na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Regulovaná složka tvoří u domácností 40 procent celkové ceny.
Co přesně se skrývá v „regulované složce“? Výraznou položkou je poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, hlavně solárních parků budovaných před 13 lety. Ty mají podporu zaručenou na 20 let, až do loňska se na ni skládali spotřebitelé a státní kasa. Letos vláda ve snaze zmírnit dopady energetické krize spotřebitele o platbu osvobodila, celou ji převzal stát. To ale v lednu skončí, spotřebitelé opět budou platit 599 korun na odebranou megawatthodinu elektřiny.
Regulovaná složka dále obsahuje poplatky za služby. Ty míří jednak k distribuční firmě, která přivádí elektřinu k vašemu odběrnému místu, jednak ke státní společnosti ČEPS, zodpovědné za fungování celé přenosové soustavy.
Distribučky jsou u nás tři, patří skupinám ČEZ, E.ON a PRE. Česko mají rozdělené. Zatímco dodavatele elektřiny si můžete vybrat, distribuční firmu „fasujete“ podle toho, která z nich má zrovna u vás dráty. Distributoři a ČEPS nemají konkurenty, proto jejich ceny hlídá ERÚ. A každý rok jim v cenovém rozhodnutí schvaluje výši poplatků, pokrývajících jejich nutné náklady a přiměřený zisk.
Proč roste regulovaná složka tak citelně? Na letošní rok nám vláda ve snaze oslabit dopady energetické krize platby dílem odpustila, dílem zmrazila. Stát proto celkově dotuje letos ceny energií 110 miliardami korun. Od ledna se ale 110miliardová dotace sníží na devět miliard. Na faktury se tak v plné výši vrací poplatek na obnovitelné zdroje a znovu začínají růst poplatky za služby.
Poplatky stoupají z objektivních důvodů. Energetika prochází prudkou změnou, přibývá v ní podíl obnovitelných zdrojů. Zatímco za celý loňský rok distributoři připojili 35 tisíc nových solárů, jen za letošní první pololetí už jich bylo přes 45 tisíc. Síť se kvůli tomu musí posilovat. Jen ČEZ Distribuce loni do svých drátů nalila 15 miliard korun. Vysoké náklady mají i oba menší distributoři.
Dalším důvodem pro růst regulované složky jsou takzvané systémové služby. Jde o udržování stability v přenosové soustavě, za niž zodpovídá ČEPS. Zdražení je dáno už tím, že elektřina na vyrovnávání výkyvů v síti za krize zdražila. Letos byly poplatky na systémové služby zmrazené, od ledna mají zmrazení dohánět.
Vláda ujišťuje, že růst regulovaných poplatků vyrovná pokles ceny samotné „silové“ elektřiny. To ale platí jen zčásti. Zákazníci, kteří kupují elektřinu na úrovni cenových stropů, skutečně velký náraz nepocítí. Silová elektřina jim zlevní, ceny obchodníků totiž sráží tvrdá konkurence. Pokles ceny samotné elektřiny může kompenzovat zdražení služeb a návrat plateb na obnovitelné zdroje.
Háček je v tom, že mnoho domácností, firem, úřadů a institucí dostává silovou elektřinu za nižší cenu než za cenový strop. Zlevnění, které by jim kompenzovalo růst regulovaných poplatků, tak nepocítí. Týká se to třeba statisíců bývalých zákazníků zkrachovalé firmy Bohemia Energy, kteří uzavírali nové dodavatelské smlouvy předloni na podzim. A spousty dalších odběratelů, kterým dobíhají tarify s cenovou fixací z té doby. Těmto lidem zdraží jak silová elektřina, tak poplatky.
Jak spočetl Jiří Matoušek, marketingový šéf Centropolu, s novým regulačním rozhodnutím ERÚ stoupne celková cena elektřiny ve srovnání s podzimem 2021 (tehdy uzavírali často dvouleté fixované kontrakty právě klienti zkrachovalé Bohemia Energy) u domácnosti v běžném panelákovém bytě (sazba d02d) v průměru o 33,8 procenta. U rodinného domku s elektrickým bojlerem (sazba d25d) o 36,5 procenta. A u domku vytápěného elektřinou (sazba d57d) o 41,5 procenta.
Tito spotřebitelé byli zatím do značné míry ušetřeni krizového cenového nárazu, ale dožene je v lednu. Faktury jim neporostou o mírných „nejvýš 10 procent“, o nichž mluví ministr Jozef Síkela, ani o „jednotky procent“, které prorokuje premiér Petr Fiala.
U firem a ve veřejném sektoru je dnes pod cenovými stropy dokonce většina odběratelů. „Pokud to zůstane tak, jak to ERÚ navrhuje, zvedne se velkým odběratelům platba až o 200 procent,“ varuje šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Ekonomice hrozí problém. Zatímco loni se většině výrobců ještě dařilo promítat růst nákladů do vlastních cen, takže dosahovali vysokých zisků, teď už to moc nejde.
Evropská ekonomika stagnuje, ta německá začíná klesat. Česko má čtvrté nejdražší energie v Evropě, v USA je elektřina celkově levnější než ta evropská. Čeští vývozci, u nichž tvoří energie významnou nákladovou položku, ztrácejí konkurenceschopnost. Domácí poptávka je slabá. A teď čekají výrobci nákladový náraz.
Objevují se první signály, že to energeticky náročné firmy nemusí ustát. Ve vážných potížích je ostravský hutní podnik Liberty Steel zaměstnávající kolem pěti tisíc lidí. Letos mu prudce klesl odbyt kvůli propadu stavebnictví. Liberty zpožďuje platby dodavatelům, začíná se mluvit o hrozící insolvenci. V téhle situaci je na obzoru cenový skok u elektřiny. Pád Liberty může v regionu vyvolat dominový efekt a stáhnout pod hladinu řadu dalších firem.
Průmyslníci doufají, že se jim podaří přesvědčit vládu, aby do systému nasypala víc peněz a růst cen zmírnila. Cenové rozhodnutí ERÚ se do konce listopadu může ještě upravit. Jan Rafaj říká, že zatím neztrácí naději.
Potíž je, že nejde jen o problém příštího roku. Zdražování poplatků za služby spojené s dodávkou elektřiny bude pokračovat. Jen ČEPS má v plánu investovat do posilování sítí osm miliard korun ročně. Už brzy budeme závislí na dovozu elektřiny a bez zvýšení přenosové kapacity bychom jí nemohli dostatek dovážet.
V masivních investicích musí pokračovat i distribuční firmy, jinak nezvládnou přírůstek obnovitelných zdrojů, k němuž se Česko zavázalo. Dál je třeba pokračovat ve výstavbě solárů a větrníků, jež vyrábějí sice nárazově, zato levně. Stavět energetická úložiště a plynové elektrárny jako zálohy k zeleným zdrojům. A jaderné reaktory.
Dnešní poplatek na podporu obnovitelných zdrojů tak může časem doplnit další podobná platba určená na subvencování nutných investic. Ostatně právě takto se mají financovat nové jaderné bloky. Šéfové ČEZ odhadují nutné náklady do energetiky v příštích letech na tři až čtyři biliony korun. Zaplatí je spotřebitelé v cenách energií.
Rostoucí ceny za elektřinu budou v příštích letech trvalým trendem. Možná je politici zase trochu přitlumí na volební rok 2025. Ale pak nás stejně doženou. Je to cena za Green Deal, za dekarbonizaci energetiky, kterou se Evropané rozhodli platit. Politici to zatím odmítají přiznat.
Ti z vlády ujišťují, že žádný velký růst cen nehrozí. Ti z opozice křičí, že by dokázali růstu cen jednoduše zabránit. Pravdu neříká ani jedna, ani druhá strana. Na realitu ale narazí občané, řada z nich už brzy.
Viditelný rozdíl mezi tím, co lidi slyší od politiků, a tím, co vidí na fakturách, dál oslabí důvěru ve stát. Posílí to populisty a destabilizuje společnost.
Zajímají vás investice do IT sektoru, refixace hypoték nebo propad zájmu o sklady a výrobní haly? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
