Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Už v polovině roku upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy ekonom Zdeněk Drábek, že konsolidace rozpočtu a dopady na ekonomický růst by se měly řešit současně.
Plány na nakopnutí ekonomiky a její strategické směřování do budoucna tak, aby Česko obstálo v konkurenci ostatních států, se však bohužel řeší odděleně a pozdě. Alespoň si už vláda uvědomila, že dlouhodobý strategický plán na podporu ekonomiky je pro budoucnost Česka i veřejných financí tím klíčovým krokem.
Takže tu máme návrh vlivných byznysových svazů, co je třeba udělat, a současně začínají pracovat vládní expertní týmy. Nadějně vypadá skupina, která vznikla pod Národní ekonomickou radou vlády v čele s mladým ekonomem Dominikem Stroukalem. Z jeho slov je zřejmé, že plán opatření chce stavět na moderním přístupu a nikoliv sahat k zastaralým opatřením.
Nejde o nic, o čem se v uplynulé dekádě nemluvilo a byznys by po tom nevolal, ale předchozí vlády to do značné míry ignorovaly. „Nemohou to být opatření, která mají feeling devadesátých nebo nultých let, jako jsou investiční pobídky a posílení zaměstnanosti v regionech. Nic ve stylu nasypeme peníze, zaměstnáme lidi. Jakékoliv prorůstové opatření vyvolává obavu z toho, že by mohlo být proinflační,“ varuje ekonom.
Kromě týmu Národní ekonomické rady vlády chystá svou strategii i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, kterou chce připravit do poloviny příštího roku, tedy zhruba rok před novými parlamentními volbami. To není zrovna tempo, které Česko potřebuje. Navíc je otázkou, zda budou koaliční partneři opravdu spolupracovat, nebo půjde před blížícími se volbami o konkurenční boj, v němž budou jednotlivé vládní strany soupeřit o to, kdo představí svůj lepší návrh.
Strategický plán se připravuje v době, kdy česká ekonomika opravdu není v dobré kondici. Tu navíc budou významně ovlivňovat i potíže našeho klíčového obchodního partnera Německa. Německo táhnou dolů problémy automobilového průmyslu, který je i stěžejním odvětvím české ekonomiky a dopady zadrhnuté německé mašiny pocítíme znatelně.
Dalším rizikem pro restart ekonomiky je stále vysoká inflace a obavy z toho, jak se bude vyvíjet v následujících letech.
Zásadním hráčem je v tomto ohledu Česká národní banka pod vedením guvernéra Aleše Michla. Ten od svého nástupu ponechal měnově politickou sazbu na úrovni sedmi procent, kam ji postupně dostala předchozí bankovní rada v čele s guvernérem Rusnokem.
Podle názoru řady ekonomů ale zpřísnění měnové politiky nebylo dostatečné a mělo se ještě utáhnout. Tuto možnost však současná bankovní rada promeškala. Jak upozornil právě poradce prezidenta, ekonom David Marek, tempo inflace sice v současné době klesá ve srovnání s vysokými cenami loňského roku, ale existuje riziko, že bude problém ji v příštím roce dostat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli.
Proinflačně může působit stále přehřátý trh práce s nízkou nezaměstnaností a setrvalý tlak na růst mezd i oslabování české měny. Tlak na oslabení koruny navíc může posílit, pokud se Evropská centrální banka rozhodne ještě zpřísnit svou měnovou politiku, jak například varoval guvernér nizozemské centrální banky Klass Knot.
Spolu se Španělskem jsme smutní rekordmani v Evropské unii, kteří nedostali výkon ekonomiky nad úroveň pandemického roku 2020. Bohužel nelze konstatovat, že by se česká ekonomika už jasně vydala směrem k růstu, ale spíše, že těžké období má stále ještě před sebou.
Zajímají vás evropské regulace digitálních korporací nebo situace na realitním trhu? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
