Článek
Devět dnů poté, co Česká národní banka (ČNB) definitivně zatáhla rolety tuzemské Sberbank, začala výplata vkladů z Fondu pojištění. Drtivá většina klientů se tak rychle dostává k penězům, které jim ve Sberbank uvázly.
Všechny své peníze dostane zpět téměř 98 procent ze zhruba 110 tisíc klientů. Zbývající dvě procenta klientů, mezi nimiž je také celá řada měst a obcí, firem a také advokátů s klientskými penězi v úschově, budou muset doufat, že na ně ještě něco zbude po likvidaci banky.
A šance nejsou malé. Díky rychlé reakci ČNB i samotné Sberbank, která rychle sáhla k uzavření poboček, když run klientů na banku začal být neúnosný, zůstala v bance řada majetku, který lze zpeněžit. Bude to ovšem trvat roky a peníze se určitě nevrátí všechny. V minulosti byly výnosy z likvidace padlých bank většinou dost tristní, protože příčinou jejich pádu bylo špatné hospodaření. Tohle je jiný případ.
Sberbank byla zdravá banka, která se stala obětí Putinova vpádu na Ukrajinu. V důsledku toho přišla o důvěru svých klientů, kteří se oprávněně báli dopadů sankcí uvalených západními státy na Rusko a jeho firmy.
Stejně jako v minulosti i teď se budou objevovat snahy o dodatečné odškodnění klientů nad rámec pojištění. Ze strany postižených je to pochopitelné, pro mnohé z nich je to doslova finanční tragédie.
Navíc jsou tu obdobné případy z minulosti, kdy poslanci u některých padlých bank vyšší odškodnění prosadili.
Prvním byl případ klientů zkrachovalé České banky z konce devadesátých let minulého století a následně dalších, například Pragobanky, Universal banky i Moravia Banky. Posledním pokusem byla snaha odškodnit klienty Union banky, to ovšem neprošlo přes Ústavní soud.
V současné době ale není pravděpodobné, že by obdobné snahy měly moc šancí na úspěch. V minulosti se návrhy většinou prosazovaly těsně před volbami, šlo většinou o návrhy poslanců za ČSSD a postižených klientů bylo výrazně více, v případě Union banky zhruba 60 tisíc. Takže pro politiky dostatečně zajímavá skupina potenciálních voličů. To teď není.
Faktem také je, že zákonná ochrana klientů byla tehdy výrazně nižší. Vklady byly původně při startu Fondu pojištění kryté do 80 procent a maximálně do výše 100 tisíc korun. Spoluúčast postupně mizela a pojištěná částka rostla a na současnou výši pojištění bez spoluúčasti se dostala až v roce 2011. Dodatečné odškodnění by navíc bylo v rozporu s pravidly EU, jež stanovují výši pojistného. Stejná pravidla jsou důležitá z pohledu rovné konkurence, aby nebylo možné vyšším pojištěním zvýhodňovat klienty bank v jednotlivých zemích.
Politická podpora dodatečnému odškodnění klientů Sberbank také nebude nijak silná, spíše naopak. Zejména pro města a obce je těžké vysvětlovat, proč nechávaly i stamilionové sumy v bance ovládané ruským státem. Mohlo jít i o historické vztahy ještě z doby, kdy šlo o rakouskou Volksbank, ale rozhodně nešlo na ruský stát v posledních letech nahlížet jako na důvěryhodného partnera. Nebo jen podlehli výhodným podmínkám Sberbank. Advokátům například nabízela pro úschovy výhodné úroky i většinu služeb zdarma.
Zástupci měst a obcí i řada firem a advokátů podcenili při rozhodování o výběru banky politické riziko. Mnozí o něm zřejmě donedávna neslyšeli, takže si ho ani nepřipouštěli a stačilo jim ujišťování České národní banky v rámci publikování zpráv o finanční stabilitě, že tuzemský bankovní sektor je zdravý a dostatečně odolný proti případným finančním krizím. Tady ovšem nejde o finanční krizi.
Vpád Ruska na Ukrajinu dal vnímání politického rizika v Evropě zcela nový rozměr. S tím budou muset do budoucna počítat všichni, kteří si ještě do nedávné doby nepřipouštěli, že by v Evropě mohla vypuknout válka se všemi jejími důsledky.
Zajímají vás nové plány digitálních gigantů nebo dopady války na trh s komoditami? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
