Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Jsme ve vleku dění ve světě, a v současnosti víc než kdy jindy. Když po rozpadu sovětského bloku vstoupila česká ekonomika do mezinárodního obchodu a začala se adaptovat na kapitalismus, nikdo netušil, jestli a jak budeme úspěšní.
Česko navázalo na předválečnou éru a rychle se zapojilo do dodavatelského řetězce Německa i ostatních ekonomicky rozvinutých států včetně USA.
Na deindustrializaci, tedy přesunu výroby do levnějších států jako Česko či Asie, přitom právě Spojené státy tratily nejvíc. V dělnických profesích tam za posledních třicet let reálné mzdy klesaly, a jak se můžeme dočíst v aktuální literatuře, zejména bílí Američané bez univerzitního vzdělání propadli deziluzi ze ztráty nadějných vyhlídek, která vyústila v alkoholismus, zneužívání léků a vysoký počet sebevražd (psali jsme například tady, ale doporučuji například i tuto knihu).
Česko od pádu komunismu stálo na opačné straně rovnice. Mzdy se zvyšovaly napříč ekonomikou a pocítili to všichni včetně dělnických profesí, po nichž je dosud na trhu práce hlad. „Životní úroveň zaměstnanců do roku 2021 vzrostla. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci reálně polepšili a dosáhli tak téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety,“ uvedla Hospodářská komora.
Spirála poklesu
Chudnutí, tedy pokles reálných mezd, Česko zaznamenalo mírně v letech 1998, 2000, 2012 a 2013, přičemž v roce 2013 činil meziroční pokles 1,5 procenta.
První drastický propad životní úrovně tak přišel teprve se současnou inflační vlnou. Ceny v obchodech rostou daleko rychleji než mzdy a konvergence životní úrovně se západoevropskými státy se zadřela.
Průmysl přešlapuje na místě, firmy podle bankéřů vyčkávají s investicemi, pouze stát začal naštěstí výrazně šlapat do výstavby infrastruktury zdejších dálnic, i když řada ostatních velkých projektů realizována není.
Kdo tedy provede ten ekonomický obrat, který ekonomiku posune na vyšší úroveň a dotkne se v podobě vyšší reálné mzdy, kvalitnějších služeb, upravených veřejných prostorů či sportovišť každého z nás?
Jedinou šanci lze spatřit v tom, jakou intenzitou tuzemské firmy pod tlakem energetické krize pracují na zvýšení produktivity, na razantním snížením nákladů (viz např. obrovské množství instalovaných solárních zdrojů) a také na hledání nových trhů směrem na západ od Česka, kde jsou spotřebitelé i firmy bohatší. Firmy jsou za třicet let od pádu komunismu sebevědomější, znají západní trhy a přes veškeré bariéry jsou jejich součástí.
„Jsme vždy v nějakém cyklu. A já to nevidím negativně, protože všechno ukazuje, že počet vyrobených jednotek osobních vozidel na celém světě nebude menší, ale bude stále růst. Je otázka, jaký bude tržní podíl spalovacích a elektroaut, jak budou vybavená a jací výrobci budou dodávat na příslušné trhy. Jde o to, aby si Evropa urvala svůj díl trochu agresivněji, než to dosud dělá,“ reagoval pro newsletter Cash Only Lukáš Rosůlek, šéf Vitesco Technologies, jedné z největších automotive firem v Česku, která zaměstnává 4500 lidí.
Aktivní vláda
Struktura ekonomiky je výrazně průmyslová s velkým podílem strojírenství v automotive, což se v dohledné době určitě nezmění.
Nicméně když tuzemský trh budou zaplavovat levnější čínská elektroauta, budou se zřejmě německé automobilky a jejich čeští dodavatelé muset soustředit na výrobu kvalitnějších vozů a prémiové trhy, kde jsou i vyšší marže. Tedy tam, kde mohou Číňanům konkurovat. Podle nedávné studie německé EY činila loni na podzim průměrná marže automobilek 7,3 procenta, což je výrazně nad úrovní před pandemií. V Česku je průměrná marže dodavatelů výrazně nižší kolem čtyř procent.
Jedině pod tlakem se struktura ekonomiky změní. Investice do efektivity a konsolidace trhu se projevují postupně, a nezbývá než doufat, že po odeznění současné inflační vlny, a poté, co Česká národní banka sníží svou základní úrokovou sazbu, která je pro firmy dalším dodatečným nákladem, přijde výraznější skok kupředu.
Zcela určitě by tomu pomohla vyšší aktivita na straně vlády, protože vláda má moc přesvědčit investory, že Česko je ta pravá země pro další alokaci kapitálu: ať už je to gigafactory, výroba čipů či vývojová centra zahraničních automobilek. Americký IRA Act, tedy zákon, který schválily loni v srpnu Spojené státy na podporu ekonomiky a její transformaci, například okamžitě přiměl automobilku Ford zřídit vývojové centrum v Atlantě.
Během ukrajinské politické krize a předsednictví se ukázalo, že i česká vláda umí být aktivní a sebevědomá v mezinárodní politice. Ani v oblasti ekonomiky to tedy nemusí být nemožný úkol.
Zajímají vás detaily cenové války mezi internetovými tržišti nebo strategie úspěšné české pražírny kávy? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
