Článek
Aktuální výsledky unikátního výzkumu J&T banky mezi českými a slovenskými dolarovými milionáři příliš nepřekvapily. Za hlavní riziko pro udržení a růst jejich bohatství považují vysokou inflaci. Řada z nich předvídá, že by se v příštím roce mohla inflace přiblížit až k deseti procentům.
To, co by ještě před pár měsíci mnozí považovali za fantasmagorii, se ve světle aktuálního vývoje už tak nejeví. Cena emisních povolenek pokořila 90 eur za tunu emisí CO2 a hranice 100 eur podle expertů dlouho neodolá. Další výrazné zdražení elektřiny a plynu se přelije do celé ekonomiky.
Česká ekonomika je jednou z nejvíc průmyslových v EU a tím i jednou z energeticky nejnáročnějších. Z průzkumu Hospodářské komory mezi 400 firmami vyplývá, že zejména v důsledku zdražování energií a materiálů pro výrobu bude muset příští rok zdražit přes 80 procent z nich.
Absorbovat cenové šoky zdražujících energií a vstupů nebude pro řadu firem vůbec snadné. Firmy se budou muset v příštím roce potýkat s přehřátým trhem práce a nedostatkem pracovníků, tlakem na růst mezd, rostoucími cenami vstupů, růstem úrokových sazeb a dopady Green Dealu, což vidíme právě na růstu cen emisních povolenek.
Složitá ekonomická situace může navíc utlumit ochotu firem investovat do nových technologií, automatizace a robotizace, v které stále za vyspělými zeměmi dost výrazně zaostáváme.
Růstu nákladů budou firmy muset čelit i snižováním vlastních marží, ale v tuzemské vysoce subdodavatelské ekonomice si to mnohé z nich mohou dovolit jen za cenu pádu do ztráty, protože jejich marže se pohybují v řádu jednotek procent.
Rozhodně tak v příštím roce uvidíme mnohem více ztrátových firem a případů insolvence než v dosavadních dvou letech s pandemií covidu, kdy firmám pomáhaly podpůrné vládní programy.
Bývalý člen bankovní rady Lubomír Lízal nedávno v textu pro Seznam Zprávy upozornil na riziko stagflace, tedy ekonomiku s vysokou inflací a ekonomickým útlumem. Dosavadní vývoj nasvědčuje tomu, že tento scénář reálně hrozí.
Centrální banka ostře vytáhla proti vysoké inflaci a nasadila dosud nevídané tempo zvyšování úrokových sazeb, byť jsou stále hluboko pod inflací. Otázkou je, jak bude restriktivní měnová politika ČNB opravdu účinná, když jde v evropském regionu spíše o ojedinělý přístup.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová avizovala, že pro příští rok se zvyšováním svých nulových sazeb nepočítá. I když ČNB utlumí domácí inflační tlaky, může stále inflace proudit do Česka ze zahraničí.
Centrální banka se může příští rok dostat do situace, kdy inflace bude stále vysoká a další zvyšování úrokových sazeb si už nebudeme moci dovolit. Tedy pokud nebude chtít ČNB zcela udusit ekonomický růst a pokácet část českého průmyslu.
Zajímají vás úspěchy českých sportovních simulátorů, kontroverze kolem projektu Xixoio nebo rozhovor s ředitelem České spořitelny? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
