Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Za loňský a letošní rok tak půjde o největší zdecimování úspor v novodobé historii Česka. Je proto namístě otázka, jaký díl viny na tom nese Česká národní banka, která má ze zákona pečovat o cenovou stabilitu, to znamená držet inflaci kolem dvou procent.
Je jasné, že k růstu inflace muselo dojít. Po dvou covidových letech došlo k vysoké kumulaci úspor, fiskální politika byla expanzivní a ve finále došlo ještě k výraznému snížení daní. Silné inflační tlaky přicházely z domácí ekonomiky a k tomu se přidaly ještě silnější vnější inflační tlaky způsobené růstem cen komodit, energií a potravin na světových trzích.
Bývalá bankovní rada v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem si riziko růstu inflace uvědomila relativně včas, a proto v polovině roku 2021 začala nepřetržitě zvyšovat úrokové sazby z 0,25 % až na 7 % v polovině roku 2022.
Poté nastoupil do čela ČNB Aleš Michl, který byl členem Rusnokovy bankovní rady a s kolegou Oldřichem Dědkem po celou dobu zpřísňování měnové politiky hlasoval proti zvyšování sazeb. S novým guvernérem a zásadně obměněnou bankovní radou přestala centrální banka sazby zvyšovat a vyhlásila novou strategii stability sazeb.
Paradoxně až komicky v této situaci vyznívají komentáře guvernéra Michla, který zjednodušeně řečeno ze všeho špatného obviňuje bývalou bankovní radu a očekávané postupné zpomalení růstu inflace vydává za výsledek strategie nové bankovní rady. Lze-li nicnedělání vůbec za protiinflační strategii považovat.
Začne-li v letošním roce inflace postupně slábnout, jde jednoznačně o důsledek zvýšení úrokových sazeb bývalou bankovní radou ČNB a slábnutí inflačních tlaků v eurozóně a USA, kde inflaci krotí zvyšováním úrokových sazeb. Pro pokles inflace v Česku neudělala aktivně současná bankovní rada nic.
Guvernérem Michlem uváděná politika silnější koruny i za cenu devizových intervencí byla nastolená již bývalou bankovní radou a současná v ní pouze pokračovala.
Bankovní rada ČNB by měla být z povahy svého mandátu a své nezávislosti, které požívá proto, aby mohla plnit svůj primární cíl, cenovou stabilitu, spíše pesimističtější. Současná bankovní rada je až přehnaně optimistická. Její členové sice nevylučují, že jsou v případě dalších inflačních impulsů připraveni úrokové sazby zvednout, ale současně hovoří o tom, že po celý letošní rok se pravděpodobně sazby nezmění.
V důsledku zpřísnění měnové politiky, růstu nákladů a omezení spotřeby domácností ekonomika zpomaluje, ale recese se očekává spíše mělká a krátká. Tlaky na růst mezd jsou stále značné a očekávání firem ohledně vývoje inflace spíše pesimistická. Například více než polovina generálních ředitelů velkých firem v Česku podle průzkumu společnosti PWC i letos očekává průměrnou inflaci dvoucifernou.
Strategie nicnedělání tak rozhodně není úspěšná v tom, že by měnila inflační očekávání v ekonomice, což je pro další vývoj inflace dost důležité.
Srovnáme-li strategii bývalé a současné bankovní rady, tak jednoznačně správný postup aplikovala bývalá bankovní rada. Zvyšování sazeb i za ceny většího propadu ekonomiky doporučují i OECD či Mezinárodní měnový fond, ale k tomu je současná bankovní rada ČNB hluchá.
Jasné je, že inflace by ještě nějakou dobu řádila, i kdyby se loni pokračovalo ve zvyšování úrokových sazeb, ale mnohem dříve by se z vrcholu spustila dolů a domácnosti i firmy snad uvěřily, že ČNB opravdu s inflací bojuje, a nejen o tom mluví.
V Česku na vrchol inflace stále čekáme. K otočení trendu tak dojde více než po roce a půl a k cíli dvou procent se přiblížíme nejdříve po dvou a půl letech od zahájení růstu sazeb. A toto očekávání stále stojí na víře, že inflace odezní, i když má ČNB ruce v klíně.
Zajímají vás ceny novostaveb, zisky z protiinflačních dluhopisů nebo otřesy na trhu kryptoměn? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
