Hlavní obsah

Cash Only: Jak dlouho trvá rozvrátit stát?

Foto: Deyan Denchev, Shutterstock.com

V Jihoafrické republice je nezaměstnanost zhruba 32 procent a mezi mladými lidmi přesahuje 50 procent. Ekonomika poslední dekádu stagnuje.

Přelomové parlamentní volby v Jihoafrické republice ukazují sílu i křehkost demokracie a také to, jak je těžké se vymanit z ekonomické stagnace.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Třicetiletá černoška Sakina se živí uklízením domácností v Kapském Městě a chodí i k nám domů. Za dopoledne si vydělá zhruba 230 korun. Část peněz přitom posílá rodině v rodném Zimbabwe. „Pracujeme jen na jídlo,“ říká mladá žena smířeně.

Sakina musela stejně jako miliony dalších lidí emigrovat, protože její rodnou zemi za třicet let vlády vyplenil revolucionář Robert Mugabe. „V Zimbabwe není vůbec práce,“ dodává žena, která se tady v Jihoafrické republice vdala a se svým indickým manželem založila rodinu.

V Jihoafrické republice je nezaměstnanost zhruba 32 procent a mezi mladými lidmi přesahuje 50 procent. Ekonomika poslední dekádu stagnuje. Především bývalý prezident Jacob Zuma (2009-2018) se postaral o to, že prospěchářští politici z vládnoucí strany ANC (Africký národní kongres) obsadili hlavní penězovody na úřadech a postupně rozkradli fungující státní firmy v čele s Eskomem (obdoba ČEZ) do té míry, že nastaly masivní výpadky elektrické energie, fatální zpoždění v dopravě vytěžených surovin do přístavů, nefunkční infrastruktura v řadě měst a masivní zadlužování státu bez produktivních investic. Vše korunuje vysoká kriminalita ve slumech.

Investoři se přirozeně zalekli a v poslední dekádě masivně vyprodávali akcie na největší africké burze v Johannesburgu. Její index za posledních deset let vynesl v dolarech pouze 2 % ročně ve srovnání s 12procentním ročním výnosem amerického indexu S&P 500. Do země se nehrnou ani zahraniční investice. Místní měna rand posledních dvacet let nepřetržitě oslabuje.

Foto: Seznam Zprávy

Stav jihoafrické ekonomiky je dlouhodobě neuspokojivý.

Ve středečních všeobecných volbách rozhodovali Jihoafričané o dalším směřování země, v níž je stále obrovské množství negramotných lidí a míra příjmové a majetkové nerovnosti patří k největším na světě.

Vládnoucí ANC po třiceti letech ztratila parlamentní většinu a musí hledat koaličního partnera. Byznysmeni se obávají především koalice s radikální stranou EFF Julese Malemy, která chce zestátňovat soukromý majetek, či teprve v prosinci založenou stranou MK Jacoba Zumy (jemuž soud zakázal kandidovat do parlamentu), které obě těží z nespokojenosti s ANC.

Jihoafričané jsou naštěstí velmi konzervativní a víc mluví, než konají, myslí si emeritní profesorka Susan Booysen. „Některé z ‚radikálně levicových‘ stran, jako je EFF a MK Party jsou případem mluvícího radikála a chodícího reakcionáře. Nebýt ohánění se strašidelnými termíny jako ‚vyvlastnění‘ a ‚znárodnění‘, většinou s odkazem na půdu a doly, byl by radikalismus na jihoafrické politické scéně téměř nezjistitelný,“ říká Booysen.

Papírový radikalismus ukazuje i proměna Malemy. Když ANC projevila zájem jednat o vytvoření „vlády národní jednoty“ s liberální DA, která vládne v Západním Kapsku, jediném regionu JAR, jenž výrazně roste a prosperuje, Malema svou generálskou image vyměnil za oblek i slovník uhlazeného byznysmena.

ANC však i s koaličním partnerem zůstane pevně u moci s mnoha zkorumpovanými politiky, kteří znovu kandidují. Moc je v JAR tak lukrativní, že lidé zabíjejí, aby se mohli stát místními kandidáty. Od roku 2022 zemřelo při politicky motivovaných vraždách téměř 100 lidí.

Nová vláda bude muset dát dohromady nejen fungování státních podniků (před volbami dva měsíce nedocházelo k výpadkům elektřiny, ale jen proto, že elektrárny vyráběly proud místo uhlí z dieselu za miliardy randů), ale i vratké státní finance. Před volbami přitom vláda schválila návrh zákona, který umožňuje vyvlastňování půdy bez náhrady v národním zájmu, a prezident podepsal zákon o bezplatné národní zdravotní péči, aniž by bylo jasné, z čeho se bude financovat.

Státní zadlužení dosahuje 74 procent HDP a celá pětina daňových příjmů putuje na splátky dluhu. Vláda proto v únoru schválila převod 150 miliard randů z účtu devizových rezerv Jihoafrické rezervní banky.

„Tikající bombou, o které se nemluví, je Penzijní fond státních zaměstnanců. Ve státní správě rostly mzdy i za pandemie, ale státní příjmy se dramaticky propadly. Finanční krize v příštích letech není úplně nepravděpodobným scénářem,“ řekl mi nedávno v soukromém hovoru univerzitní ekonom, který pracuje pro jihoafrické ministerstvo financí.

V Jihoafrické republice jsem už osm měsíců. Mluvil jsem s desítkami lidí od ekonomů přes bankéře k profesorům politologie. Země patří mezi nejprůmyslovější na africkém kontinentu, má fungující soudní systém a obrovský potenciál pro turismus, a hlavně minerální zdroje potřebné pro elektromobilitu. Nedokážu vůbec odhadnout, jestli se stane dalším z afrických „zkrachovalých států“ nebo dokáže udržet křehkou demokracii a prosperovat. Jedině růst ekonomiky může odstranit drastickou chudobu, v níž žije většina obyvatel.

Étos zázračného mírového přechodu z rasistického apartheidu na svobodnou multirasovou demokracii za třicet let vyprchal a JAR vstupuje do nové éry.

Zajímají vás úspěchy zbrojního průmyslu, plány developerů nebo novinky z akciových trhů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Doporučované