Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Vítěze v jaderné soutěži určí hlavně finanční, technologické a garanční parametry nabídek. Skupina EdF sice už na úterní dopoledne svolala tiskovku, konkrétní informace o tendru tu ale ještě sdělovat nebude. Nabídky bude ČEZ zkoumat a vyhodnocovat do poloviny června, kdy předá hodnoticí zprávu vládě. Pak se možná už konečně něco bližšího dozví i veřejnost.
S dnes dostupnými informacemi se zdá, že větší šanci na úspěch v tendru mají Francouzi. Důvodů je víc.
Za prvé: EdF, kterou loni plně ovládl stát, je v lepší finanční kondici než konkurenční Korean Hydro & Nuclear Power (KHNP) a její vlastník – rovněž státní skupina KEPCO.
EdF se loni vymanila z potíží, do nichž ji předtím táhly nečekaně rozsáhlé opravy a odstávky jaderných reaktorů doma ve Francii. Předloňskou ztrátu obrátila do zisku 10 miliard eur (přes 250 miliard korun), zhruba o stejnou částku se jí podařilo snížit dluh.
Naproti tomu mateřský holding KHNP, skupina KEPCO, za loňský rok ohlásil provozní ztrátu 4,5 bilionu wonů (78,2 miliardy korun). O rok dřív překračovala jeho ztráta dokonce 32 bilionu wonů. Navíc KEPCO ohlásilo ke konci loňského roku celkový dluh 202,4 bilionu wonů, v přepočtu 3,5 bilionu korun.
Sama KHNP byla loni zisková, profit v přepočtu odpovídá zhruba dvěma miliardám korun. Ve dvou pololetích na přelomu předloňského a loňského roku ale prodělávala a média psala o tom, jak se mateřské KEPCO hojí na dceřiných firmách.
V Polsku, kde by KHNP měla stavět druhou plánovanou jaderku v Piatnówu, se už objevují pochybnosti, zda toho bude schopna. „Rozšířený názor, že Korejci z KHNP postaví reaktory v Evropě, a zejména v Polsku, rychle a levně, a ještě se budou významně podílet na jejich financování, se po posledních zprávách nezdá být tak samozřejmý,“ píše třeba ekonomický web strefainwestorow.pl.
Vyhlídky KHNP oslabily podle některých hlasů z domácí jaderné branže také výsledky voleb v Jižní Koreji, v nichž začátkem dubna liberální opozice zvítězila nad vládnoucími výrazně projadernými konzervativci. Končící vláda chtěla mít z Jižní Koreje silného jaderného globálního hráče. Demokraté naproti tomu sázejí spíš na obnovitelné zdroje, vládní podpora jádra tak může slábnout.
S tímto očekáváním kontrastuje postoj francouzských politických špiček. Tamní vláda za energetické krize stanovila razantní jaderný kurz, jehož realizátorem má být právě EdF. Ta má teď tak silnou podporu, že za ni začátkem března přímo v Praze lobboval sám prezident Emmanuel Macron. Korejský konkurent se tak vysoce postaveným zastáncem pochlubit nemůže. Ale nejde jen o politickou váhu firemních lobbistů.
Francie je evropská velmoc se silným vlivem v Evropské unii. Pokud má někdo sílu na další oslabování dosavadní evropské skepse vůči jádru, jsou to právě Francouzi. A ti s tímto úkolem počítají.
Macron během své březnové návštěvy označil jadernou energetiku za jeden z pilířů přátelství mezi Českem a Francií. Jádro je podle něj klíčové při transformaci Evropy, má být základem pro její nezávislost a konkurenceschopnost. A Česko a Francie mají svůj projaderný přístup na unijní úrovni dál posilovat a rozvíjet.
Nejde jen o proklamace. V evropské energetice dnes víc než volný trh rozhodují unijní regulace a politika. Pokud chceme na jádro sázet, potřebujeme pro něj vstřícnost z Bruselu. Spojenectví s Francií má velkou váhu. Ještě ho upevnit přidělením prestižní české státní zakázky francouzské státní firmě by se jistě hodilo. KHNP takový benefit nabídne těžko.
V neprospěch Korejců může hrát ještě jeden faktor. Společnosti KHNP a KEPCO vedou soudní a arbitrážní spor s americkým Westinghousem o vývozní práva ke svému reaktoru APR1400, jehož zmenšenou verzi nabízejí Česku. Na vývoji se podílel Westinghouse a Američané tvrdí, že export reaktorů podléhá schválení z jejich strany. Korejci to odmítají. První soudní verdikt padl v září loňského roku v USA a dal za pravdu Korejcům. Americká firma se ale odvolala.
Souběžně probíhá rozhodčí řízení před Korejskou obchodní arbitrážní radou, kde se řeší právo duševního vlastnictví na spornou technologii. Konečné rozhodnutí se dá čekat nejdříve koncem příštího roku, pokud se mezitím soupeři nedohodnou mimosoudně.
Pokud by českou zakázku získala KHNP, může případná prohra ve sporu s Westinghousem český projekt zkomplikovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu to ale nehodnotí jako zásadní problém.
„Firma, která uspěje v tendru na nový jaderný zdroj, bude zodpovědná za realizaci a předání elektrárny dle podepsané EPC smlouvy. Ta bude obsahovat i příslušné záruky, které ošetří případná rizika nedodávky z důvodů způsobených dodavatelem. Firma KHNP opakovaně českou stranu ujistila, že bude schopna dodat a zprovoznit nový jaderný zdroj dle dohodnutého harmonogramu, a poskytla informace týkající se daného sporu. Česko není účastníkem žádného z uvedených řízení,“ říká Petra Milcová z tiskového odboru MPO.
Co vypovídají o pozicích obou uchazečů zkušenosti s předchozími projekty? V Česku se často zdůrazňuje, že zatímco francouzské dodávky elektráren ve finském Olkiluotu, domovském Flamanville a britském Hinkley Pointu mají mnohaletá zpoždění a několikanásobně se prodražují, Korejci zvládli dokončit své první zahraniční jaderné projekty na elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech ve slíbených termínech a za plánovaných nákladů.
Ani KHNP se ale zpoždění vždycky nevyhýbá. Dva první bloky korejské elektrárny Shin Hanul dokončovali loni a předloni s pětiletým skluzem proti plánu. Náklady se kvůli tomu zvedly zhruba o čtvrtinu.
Dalším faktorem, který by podle mnoha českých byznysmenů i politiků měl v soutěži hrát roli, je zapojení domácího průmyslu. Podle analýzy Vysoké školy ekonomické by se čeští subdodavatelé mohli na jaderné zakázce podílet až ze 65 procent. Při stavbě jediného dukovanského reaktoru by to mohlo znamenat zvýšení domácího HDP až o 234 miliard korun, zvýšení příjmů veřejných rozpočtů až o 96 miliard, nemluvě o vyšším výběru daní, sociálního a zdravotního pojistného. Průmyslníci žádají, aby povinnost využít potenciálu domácích firem byla zakotvena přímo v kontraktu, který ČEZ s vítězem tendru uzavře.
O spolupráci s českými výrobci ujišťují oba uchazeči a také mají v tomto směru podepsáno několik memorand. KHNP slibuje pro nové Dukovany turbínu z plzeňské továrny Doosan Škoda Power, která má korejské vlastníky. EdF zase chystá pro případ svého vítězství společný podnik se skupinou Metrostav, která by měla zajišťovat stavební subdodávky.
Zda bude povinnost využít potenciál českých dodavatelů obsažena závazně ve smlouvě s budoucím vítězem, ale zatím jasné není. A memoranda jsou nezávazná, spoléhat se na ně nedá.
Zajímají vás potíže českých zemědělců, zákulisí byznysových kauz nebo vývoj trhu s nemovitostmi? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
