Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Toužíme po ekonomice založené na nápadech, inovacích a robustní infrastruktuře. Po ekonomice, která by se vymanila ze současného chudokrevného růstu. Není pochyb, že v Česku je spousta schopných lidí, kteří mají nápady. Ale jak se tyto nápady zhmotní? A jak nám přinesou blahobyt?
Někdo je musí zafinancovat a uvěřit, že nápad je životný. Tuzemské banky to nejsou. Nejraději půjčují hypotéky, pro jejichž přiznání není třeba samostatného rozhodování. Pokud je podnikatelský záměr složitější a rizikovější, řeknou, že vám půjčí, až budete vydělávat. To je trochu příliš šalamounské.
Pomoc by mohla přijít z neočekávaného místa.
Ministr financí Zbyněk Stanjura v poslední době několikrát zmínil, že pracuje na tom, aby zejména penzijní fondy mohly investovat svobodněji a nebyly omezeny na konzervativní investice do státních dluhopisů.
Týkat se to má hlavně dluhopisů, které bude vydávat „státní banka“ na financování stavby dálnic, rychlostních železnic či sociálního bydlení v rámci tzv. PPP projektů. Tyto investice jsou poměrně bezpečné, protože je implicitně garantuje stát, a místo zahraničním důchodcům by mohly přinést hezký výnos seniorům z Česka.
Nový alternativní fond
Také „nové“ penzijní fondy (účastnické) už v současnosti mohou investovat „rizikověji“ zejména do rychle rostoucích firem, a také to dělají. Například dynamický fond České spořitelny investuje 78 procent svých prostředků, tedy zhruba šest miliard korun, do akcií.
Tyto investované peníze ale putují primárně do zahraničních akcií, respektive akciových indexů v USA či Evropě. Kvůli malé velikosti pražské burzy se v portfoliu objevují tuzemské firmy jen minimálně.
Průlomovou možností, jak financovat firmy v Česku, se může stát tzv. alternativní účastnický fond, který bude zřízen v rámci zákona o dlouhodobém investičním produktu (DIP) a který pro běžného občana rozšiřuje možnosti, kam investovat peníze na penzi.
Novela aktuálně prochází třetím čtením ve Sněmovně, a pokud uspěje, mohly by penzijní společnosti investovat kromě státní infrastruktury i do fondů private equity, venture kapitálu, startupů či nemovitostních fondů. Tato praxe funguje ve Spojených státech, Velké Británii (tam ji tento týden znovu podpořil ministr Jeremy Hunt) a dalších státech a mohla by přinést financování do oblastí, kde je kapitálu nedostatek a kde by se řada nápadů mohla transformovat v ziskové firmy.
V USA takto veřejné penzijní fondy dodávají na trh začínajících firem přes polovinu kapitálu, v Evropě je to skoro pětina a 12 procent ve Spojeném království. Penzijní fondy přispěly k úspěchu některých nejznámějších světových firem současnosti, jako například Apple, Facebook, Tesla nebo Spotify.
V Česku to bude impulz hlavně pro rozvoj fondů kvalifikovaného investování, jichž v minulých letech sice výrazně přibylo, ale investovaly hlavně do nemovitostí. Těch, které vkládají prostředky do průmyslových podniků či logistických skladů, jako například Jet Investment Igora Faita, je zatím poměrně málo. Přitom právě tyto investice jsou poměrně výnosné, dlouhodobé a realizují se převážně v Česku.
Nejkonzervativnější investoři
Je tu však jedna důležitá podmínka, která rozvoji finančního trhu v Česku dosud brání. Češi jsou ve výběru svých investic extrémně konzervativní. Většina peněz spořených na důchod zůstává v tzv. transformovaných fondech, tedy těch původních, které nemohou ze zákona prodělat (a tedy ani vydělat). Bilance není lepší ani u nových, účastnických fondů, v nichž mohou Češi investovat odvážněji od roku 2013 (viz fond České spořitelny). V nich se nachází jen malá část ze stovek miliard korun investovaných na důchod.
Čechům se nelze zas tak divit. Po hořké zkušenosti s privatizačními fondy, které postupně více či méně transparentně ovládli tuzemští velcí kapitalisté, přicházejí v poslední době podvody z dluhopisového trhu. Lidé, kteří svěřili peníze pochybným firmám, které slibovaly „zaručený výnos“ z podivných projektů všeho druhu, se bojí dát své peníze někomu jinému. Výsledkem tak je, že Češi investují nejkonzervativněji ze všech států OECD.
Nový zákon naštěstí nabídne možnosti investic, které jsou – na rozdíl od pochybných dluhopisů – plně regulovány Českou národní bankou, takže se dá předpokládat, že v budoucích letech se prostředí výrazně zkultivuje.
Češi budou moci víc investovat i do českých firem, které znají a které mohou zblízka sledovat. Vlastenectvím si tak mohou zvýšit budoucí důchody.
Zajímají vás ceny zemědělské půdy, investice do teplárenství nebo potíže stavebních firem? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
