Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Snad nebudou trhy reagovat podobně při další obměně sestavy vedení ČNB, ale o tom trochu později.
Slabší koruna znamená v době téměř 15% inflace další tlaky na její růst, a proto sáhla ČNB k intervencím, aby koruně foukla do zad. Jde letos již o druhé použití devizových rezerv na posílení koruny. Poprvé k tomu ČNB sáhla v reakci na oslabení měny po napadení Ukrajiny Ruskem, podruhé podrazilo koruně nohy jméno nového guvernéra. Zatímco v prvním případě je s ohledem na příčinu reakce pochopitelná, v druhém případě se intervence zapíše do dějin ČNB jako opravdový bizár.
Navíc lze předpokládat, že při rozhodování o použití devizových rezerv byl s ohledem na dosavadní postoje Aleš Michl proti. Volně přeloženo: Sice kvůli mně oslabuje koruna a tlak na inflaci roste, ale nechme to být.
Podle informací SZ Byznys měl být prezident Zeman negativní reakcí na Michlovo jmenování „zaskočen“, což by svědčilo o tom, že ho jeho okolí udržuje v informačním vakuu.
Česko čelí mimořádně silné inflaci a trhy vědí, že Michl je jedním ze dvou radních, kteří vytrvale odmítají zvyšování úrokových sazeb, coby hlavního nástroje pro tlumení inflace.
Týden před ohlášením nového guvernéra rozhodla bankovní rada o dalším zvýšení úrokových sazeb. Tradičně se hlasovalo 5 ku 2 a proti byli Michl a jeho kolega Oldřich Dědek. Úřadující guvernér Jiří Rusnok v diskusi uvedl, že „úvahy o tom, že v současné situaci není třeba zvyšovat úrokové sazby, vnímá jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu“.
Jde o silné prohlášení. Usilovat o cenovou a finanční stabilitu nařizuje centrální bance a jejímu vedení zákon. Rezignaci na protiinflační měnovou politiku by tak bylo možné chápat jako porušení zákona. Toho si je snad vědom i Aleš Michl, i když z jeho vyjádření to tak rozhodně nevypadá a trhy neodpouští.
Pokud by centrální banka pod novým vedením skutečně rezignovala a neprováděla protiinflační politiku, lze očekávat další silné tlaky na oslabování měny. S růstem sazeb ve světě, včetně USA, by totiž koruna byla při rostoucí inflaci a stabilních úrocích pro investory rizikovější a méně atraktivní.
Když už jsem zmiňoval zákon. Členové bankovní rady jsou při výkonu své funkce nezávislí a nesmějí přijímat žádné pokyny, jak se mají rozhodovat. Při projevu prezidenta Zemana a následném projevu Michla to však vypadalo, jako by mu prezident diktoval, co od něj očekává, a on to akceptoval. Snad šlo jen o vzácnou shodu autonomních názorů, ale mám pochybnosti.
Pro cenovou a finanční stabilitu bude klíčové, k jakým dalším změnám v bankovní radě dojde. Z informací SZ Byznys zatím vyplývá, že boj proti inflaci se namísto jestřábů chystají převzít holubice. Pochopitelně. Chce-li Zeman podpořit Michla v jeho nové roli, nemůže ho se svými názory nechat osamoceného a nechat ho válcovat odborně zdatnějšími kolegy.
Jak tedy vypadají možné varianty a kdo by mohl zamířit za Michlem? Po přesunu Michla na post guvernéra musí Zeman do 1. července říct ještě tři jména. Začněme těmi, kteří už členy bankovní rady jsou.
Viceguvernér Tomáš Nidetzký byl hlavním kandidátem současného guvernéra Jiřího Rusnoka, u Zemana ale neuspěl. Že by tam Zeman nechal Michlova hlavního rivala, lze pochybovat, i když by to bylo ku prospěchu fungování ČNB. Ale kdo ví? Třeba půjde o úlitbu Rusnokovi, když už ho prezident naštval jmenováním Michla. Moc bych na to ale nesázel.
Druhým členem bankovní rady, o jehož ukončení či prodloužení mandátu bude Zeman rozhodovat, je Vojtěch Benda. Přestože jde o největšího jestřába v bankovní radě, má Benda zastání u arcibiskupa Dominika Duky a ten má k prezidentu Zemanovi velmi blízko. Benda je členem ekonomické rady arcibiskupství pražského a Zeman by jeho setrvání v radě vysvětlil potřebnou pluralitou názorů uvnitř rady.
Michl má dosud spojence pouze v osobě Oldřicha Dědka. Je tak jasné, že chce-li Zeman převážit sedmičlennou bankovní radu na stranu Michla, minimálně jednoho z dua Nidetzký–Benda vyměnit musí a na jeho a Rusnokovo místo vyslat holubice. Pak by měly holubice v radě převahu o jeden hlas. Vymění-li oba, může Michlovo křídlo posílit ještě víc.
Ale kdo jsou další kandidáti?
Podle informací SZ Byznys má být vážným kandidátem do bankovní rady šéf sekce finanční stability v ČNB Jan Frait. Respektovaný ekonom, který už jednou v bankovní radě seděl. Nejde rozhodně o jestřába, ale jako člověk odpovědný za finanční stabilitu a makroobezřetnostní politiku by mohl být dobrou protiváhou některým extrémním Michlovým názorům.
Další návrat do bankovní rady by podle informací SZ Byznys mohl Zeman ohlásit u Evy Zamrazilové, současné předsedkyně Národní rozpočtové rady. Ta se také kriticky vyjádřila k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a jako kritička vysokých schodků státního rozpočtu pomohla podpořit Michla v jeho snaze přenášet odpovědnost za inflaci na vládu. To by jistě ocenil i bývalý Michlův šéf Andrej Babiš, kterému nastupující guvernér dělal před nástupcem do ČNB poradce.
Miloš Zeman už při jmenovacím projevu zmínil Petra Bartoně z investiční skupiny Natland jako ekonoma, s jehož názory souzní. I zdroje SZ Byznys potvrzují, že tato zmínka nebyla náhodná a Bartoň figuruje mezi potenciálními kandidáty.
Uvidíme, jak další jména, ať už budou jakákoliv, ocení finanční trhy. Člen bankovní rady Tomáš Holub na posledním jednání připomněl, že vysoká inflace sežrala z reálné hodnoty úspor domácností už 250 až 300 miliard korun. Pokud se to prezidentovi Zemanovi zdá málo, může si s důvěryhodností ČNB dále zahrávat.
Zajímají vás plány českých výrobců elektrospotřebičů nebo situace na trhu s nájemním bydlením? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
