Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Jeho korespondence je kromě listů matce plná dopisů věřitelům a diskrétních žádostí o půjčky. Jeho život byl „velká báseň o penězích“, jak napsal jeden jeho biograf.
Přesto napsal obdivuhodnou poezii, která je stále moderní a provokativní. La beauté est comme un rêve de pierre! Jak zkamenělý sen jsem krásná! Mršina, Spojitosti… Všechny odolávají prachu učebnic. Baudelairovy problémy se splácením závazků jsou však pro dnešní svět ještě čímsi důležitějším.
Peněz je moc. Centrální banky vytvořily v průběhu velké recese v roce 2008 a pak pandemie covidu-19 příliš mnoho peněz. Tyto peníze způsobily, že se nesmírně nafoukly ceny nemovitostí a finančního majetku. Peníze, které si půjčily státy, pak nafukují ceny spotřebního zboží, které kupujeme v obchodech.
Zlomový moment nastal, když se centrální banky po pandemii začaly snažit zpřísňovat svou měnovou politiku a množství vytvořených peněz stahovat. Americká centrální banka, Evropská centrální banka i Česká národní banka postupně zvedaly (a zvedají) úrokové sazby.
Můžeme tomu rozumět tak, že tím vytvářejí tlak na finanční systém. Cena peněz na mezibankovním trhu (kde si půjčují banky mezi sebou a od toho se odvíjí cena úvěrů hypoték, spotřebních půjček atd.) se za poslední dva roky zvýšila o pět procentních bodů v USA, v Česku ještě víc na současných 7 procent.
Znamená to, že se všichni musí lépe starat o své peníze. Když byly úrokové sazby nula, bylo možné si půjčit téměř s nulovým úrokem. Dnes už ne. Hlavně z tohoto důvodu jsme viděli pády amerických bank. Panika postihla primárně ty, které dělaly chyby v managementu svých peněz.
Minského moment
Ve finančním systému všichni aktéři každý den přijímají platby a snaží se splácet své závazky: domácnosti hypotéky a spotřební úvěry, firmy své investiční a provozní úvěry, a státy své dluhopisy z vybíraných daní.
Je normální, že občas někdo nezaplatí a zkrachuje. Ovšem když je systém nestabilní, jako právě v době zvyšování úrokových sazeb, je lidí, kteří nesplácí své závazky, hodně. To způsobí problémy věřitelům, hlavně bankám, které také musí splácet. V systému zavládne panika, že některé banky mají problémy, a všichni začnou své peníze vybírat. Před pár dny jsme to viděli na příkladu rychlého pádu a záchrany Credit Suisse.
Ukládají je u velkých bank, které jsou silnější a také kryté implicitně státem, nebo do fondů peněžního trhu. Jak se nákaza rozšiřuje, banky zpřísňují poskytování nových úvěrů, a ekonomika se zadrhává. V této fázi se nacházíme teď.
Do budoucna bude záležet na intenzitě paniky, která buď odezní, nebo začne přeskakovat i na další hráče. Minulý týden padaly výrazně akcie německé Deutsche Bank. Je to dominový efekt, který se někdy nazývá Minského moment podle amerického ekonoma, a dokud centrální banky či vlády nepostaví hráz, která zabrání pádu dalších dílků skládačky, může se zbortit celý systém.
Česka se tato nestabilita dotýká také. Způsob řešení švýcarské krize vyděsil investory po celém světě, protože v rámci bleskového prodeje Credit Suisse bance UBS bylo rozhodnuto o odpisu dluhopisů AT1 v hodnotě více než 17 miliard dolarů.
„Kdyby se ukázalo, že se tímto způsobem zachází s potenciálními ztrátami i v eurozóně, tak by to asi výrazným způsobem zdražilo kapitál bankám včetně českých,“ řekl SZ Byznys hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zdražování ostatně už na mezibankovním trhu vidíme.
Kromě vysokých úrokových sazeb, které zabily hypoteční trh, by se české banky musely vyrovnávat ještě s vyššími náklady na kapitál. Českou ekonomiku, která směřuje do mírné recese, by tak postihlo postupné tlení. Jako v Baudelairově básni Mršina.
Zajímají vás inovace českých samoobsluh, triky realitních kanceláří nebo státní energetická politika? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
