Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Průvodcem bude kniha, kterou vřele doporučuji ekonomům i neekonomům: Peníze a impérium: Charles P. Kindleberger a dolarový systém (2022) amerického historika Perryho Mehrlinga. Jsou to dramatické dějiny dolaru na pozadí života napůl zapomenutého, napůl opovrhovaného ekonoma, jehož život obsáhl téměř celé 20. století.
Charles Kindleberger (1910-2003) je nejznámější jako autor klasické knihy Manias, Panics, and Crashes (Mánie, paniky a krachy), dějin finančních krizí, které brzy vyjdou i v českém překladu.
Byl to ekonomický historik a teoretik, jehož formovala velká hospodářská krize třicátých let, která ekonomicky zasáhla i jeho rodinu. Kindleberger během svého třicetiletého působení na Massachusettském technologickém institutu nebyl součástí hlavního proudu ekonomie, pohyboval se spíše na okraji profese, a to i proto, že nepoužíval matematické metody, jimiž univerzita proslula.
Do ekonomie přinesl především pronikavý analytický pohled na světovou finanční architekturu. Mehrling ho přirovnává k vojenskému důstojníkovi, který musí být „univerzálem, jenž dokáže řešit problémy všeho druhu“. Kindleberger skutečně byl během druhé světové války důstojníkem amerického ministerstva zahraničí, sloužil ve Washingtonu D.C. a poté v Londýně, kde měl za úkol navrhovat nejlepší postupy, jak bombardováním ničit německé průmyslové kapacity.
Ústředním momentem Kindlebergerovy teorie je finanční krize. Prvotním impulzem k ní je určitý výrazný posun v ekonomice: Může to být válka, změna zákonů, nebo jiná změna perspektivy investorů a firem. Kapitál ve velkých objemech začne proudit novým směrem. Transfery kapitálu jsou pak těmi hlavními komunikačními cestami, jimiž se krize šíří mezinárodně.
Kindlebergerův důraz na kapitálové transfery je moderní verzí tradičního runu na banky. V Česku jsme ho mohli vidět před pár měsíci, když lidé začali vybírat peníze z ruské Sberbank.
Na úrovni státu existuje pojištění vkladů, které brání vzniku těchto runů, i když nepokryje veškeré závazky bank vůči klientům. Na mezinárodní úrovni ale nic takového není a v krizi roli světové centrální banky supluje americký Fed, který prostřednictvím tzv. swapových linek půjčuje Evropské centrální bance, Bank of England a dalším (je to tzv. věřitel poslední instance.) Většina globálního obchodu totiž probíhá v dolarech, které si obchodníci, banky či fondy na peněžním a kapitálovém trhu půjčují. Ne na všechny se ale během krize dostane.
V dějinách se runy periodicky opakovaly. Anomálií bylo období od konce druhé světové války do velké recese 2007/8, které bylo oslavně nazýváno Velké zklidnění. Svět se však nezklidnil.
Banky vytvářejí úvěry, ale když střadatelé najednou zjistí, že s těmito úvěry nemusí být něco v pořádku, vrhnou se na hotovost. Banky přirozeně nemají dostatek hotovosti, aby mohly vrátit všechna depozita. Nemohou najednou prodat všechny své státní dluhopisy, jejich aktiva jsou rozpůjčovaná v dlouhodobých úvěrech, takže nemají potřebnou likviditu a musí vyhlásit úpadek, který má pro reálnou ekonomiku výrazně negativní důsledky.
Kindleberger (i jeho biograf Mehrling) náleží k tradici finančních ekonomů jako zakladatel britského týdeníku Economist Walter Bagehot, Keynesův současník Ralph Hawtrey či americký ousider Hyman Minsky, kteří jsou přesvědčeni o významu úvěrů pro fungování ekonomiky a také věří ve smrtící roli, kterou může sehrát nedostatek likvidity.
Pro pochopení toho, jak odlišný je tento přístup od mainstreamu, se stačí podívat na nedávnou přednášku šéfa měnové sekce ČNB Petra Krále, který přisuzuje úvěru v ekonomice okrajovou roli.
Česko má tu výhodu, že u nás z historických důvodů mají banky přebytek likvidity, protože centrální banka nakupovala zahraniční měnu (emitovala nové koruny) už po přelomu tisíciletí a v masivním měříktu během kurzového závazku. Navíc své úvěry nepřeprodávají dalším institucím (stínovému finančnímu systému) jako v zahraničí.
Masivní transfery kapitálu však nejsou jen destabilizační. Stejně tak mohou mít pro ekonomiky stabilizující funkci. Příkladem je poválečná hospodářská pomoc Evropě, tzv. Marshallův plán, na jehož přípravě a implementaci se Kindleberger výrazně podílel.
Tvorba bankovních úvěrů neboli nových peněz v ekonomice tak funguje i jako motor rozvoje ekonomiky. Jsou to dvě strany jedné mince. „Podle [Kindlebergerova] názoru je ekonomický rozvoj závislý na úvěrovém mechanismu a ve světě bez věřitele poslední instance by byl ochromen (před rokem 1700 skutečně byl). Nestabilita úvěrů je v tomto pojetí součástí ceny, kterou platíme za ekonomický rozvoj, a stejně tak nutnost řízení této nestability věřitelem poslední instance,“ píše Mehrling.
Snad nejzajímavějším Kindlebergerovým postřehem je, že ekonomický vývoj je tažen hlavně procesem, který nazývá „hašením“ aktuálních problémů. Je to živelný proces, který nemá nic společného se státním plánováním či usneseními na konferencích. Mehrling to zmiňuje na několika místech knihy, když říká, že většinou pouze existuje „představa obecného směru“, jak problémy řešit, a tato představa je následně aplikována na aktuální situaci.
„Hašení“ problémů je dobře známé všem, kdo pozorně sledovali evropskou dluhovou krizi před deseti lety. Následovala řada návrhů a řešení ze strany tzv. trojky (Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise), díky nimž se nakonec podařilo posílit měnový systém eurozóny (byť ve prospěch věřitelských zemí) a zabránit rozpadu. Je to vyloženě darwinovský způsob, kdy nejvhodnější řešení je zároveň to nejpreferovanější a nejpraktičtější.
Krize mají na ekonomiku extrémně škodlivé účinky, protože lidé chudnou a ekonomický růst se zastavuje; zároveň však touto „tvořivou destrukcí“ vzniká živná půda pro inovace, které usnadňují transakce a přinášejí nové využití peněz pro rozvoj ekonomiky.
Kindleberger popisoval a chtěl vidět v historii právě tento vývoj. Ekonomiku viděl především jako pavučinu platebních příkazů, které „jsou mostem mezi přítomností a budoucností“. Pavučina těchto vztahů však prochází pravidelně testy. Jedním takovým procházíme právě v těchto měsících.
Zajímají vás pohyby na trhu s plynem nebo následky Muskovy akvizice Twitteru? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
