Článek
Cena evropské emisní povolenky pokořila nové rekordy. V pondělí se poprvé v historii podívala nad hranici 70 eur, ve čtvrtek stoupla dokonce ještě o pět eur výš. Zřejmě se zabydluje na nové cenové hladině. Projeví se to v dalším růstu ceny energií. Jak tvrdí energetický expert Michal Šnobr, při zdražení povolenky o jedno euro se zvedá velkoobchodní cena elektřiny o 0,7 eura na megawatthodinu.
Část evropských politiků včetně Andreje Babiše žádá revizi evropského systému obchodování s emisemi, protože podle nich podléhá manipulacím spekulantů. Šéfové komise tvrdí, že vliv povolenek na zdražování je malý. Přesto pověřili Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby trh zanalyzoval.
ESMA vydala koncem minulého týdne předběžnou zprávu. Podle ní se od roku 2018 počet subjektů obchodujících na povolenkovém trhu téměř zdvojnásobil a čile se do něj zapojují finanční investoři. K žádným cenovým manipulacím podle úřadu ale nedochází. Na reformu, která by například vyřadila z obchodování finanční investory a nechala povolenkový trh jen znečišťovatelům, to opravdu nevypadá.
Ony hlavně zdražující povolenky vyhovují zrychlujícímu protiemisnímu tažení většiny evropských zemí. Tenhle proces ještě postrčí rodící se německá vláda. Nová koalice tento týden slíbila, že nedopustí pokles ceny povolenek v zemi pod 60 eur. Urychlí také německý odchod od uhlí o plných osm let, tedy už na konec této dekády. A zvedne podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu do roku 2030 na 80 procent. Nadále platí, že se v Německu už příští rok zavřou poslední jaderné elektrárny.
Německo v rychlejší dekarbonizaci není samo. Podle čerstvé zprávy think-tanku Ember sníží Evropa do roku 2030 výrobu elektřiny z uhlí o 99 procent proti roku 2015. Na konci dekády budou za evropskou uhelnou energetiku z 95 procent zodpovědní jen tři hráči: Polsko, Bulharsko a Česká republika. Podle Emberu se dostanou do izolace a budou je o to víc drtit drahé povolenky, šponující cenu elektřiny.
Sílit bude i druhý motor zdražující elektřiny, tedy zemní plyn. S odstavováním uhlí po něm poroste poptávka, protože nestabilní obnovitelné zdroje budou potřebovat plynové zálohy. Minimálně v této dekádě, možná ovšem i déle.
Zvrátit evropský vývoj se Česku s jeho dvěma osamocenými uhelnými spojenci těžko podaří. Může se nám nelíbit, ale to je tak všechno, co s ním můžeme dělat. Je třeba se přizpůsobit. Zatím začínáme tréninkem spotřebitelů. Zatímco se vyrovnávají s šokem na elektřině po pádu Bohemia Energy, vstřebávají rostoucí cenu tepla. Jen tento týden ohlásily zdražení teplárny v Hradci Králové, Sokolově nebo v Praze.
Je to jen začátek příběhu. Podle Michala Šnobra bude elektřina v příštích letech dražší, než se dosud čekalo. Stabilizuje se nikoliv na hladině 70 až 80 eur, nýbrž někde kolem stovky eur za megawatthodinu.
Nová česká vláda bude muset rychle a s plným nasazením řešit český postup v dekarbonizační smršti a minimalizovat škody. Spoléhat na výstavbu jednoho jaderného reaktoru v Dukovanech opravdu není řešení. Je třeba chystat plynovou energetiku, využít evropské peníze na soláry, decentralizaci a posilování sítí, hledat cestu k využití modulárních reaktorů.
Zatím to u nás bohužel vypadá na zpětný chod. Pozemek v Počeradech, na němž se v Česku dá nejrychleji a nejsnadněji postavit nová velká plynová elektrárna, prodal státem kontrolovaný ČEZ Pavlu Tykačovi, čímž – Šnobrovými slovy – „předal uhelnému magnátovi otěže české energetiky“. A vznikající Fialův kabinet začal tím, že si nechal zřejmě úplně zbytečně vyřadit ze hry docela kompententního ministra průmyslu. Jenomže čas se krátí a citelně přituhuje.
Zajímají vás aktuální investiční tipy, příběh české firma, která za poslední čtyři roky vyrostla o víc než 39 000 %, nebo plány budoucího ministra dopravy? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
