Cash Only: Čtyři ekonomické důsledky války

Tento turbulentní týden přinesl změť ekonomických zpráv, které jsou všechny důsledkem válečného konfliktu na Ukrajině, respektive invaze ruských vojsk. V dnešním Cash Only shrnujeme ty hlavní důsledky do několika přehledných bodů.

Je zbytečné opakovat, že zchudneme. Války v minulosti přinesly jen zbídačení, zmar a snižování životní úrovně. Nejinak tomu bude tentokrát. Český stát je naštěstí v relativně komfortní situaci, kdy zadlužení není enormní. Státní dluh se zvedne a pak přijde restriktivní politika.

Zvýší se daně, omezí se výdaje státu například v navyšování platů státních zaměstnanců. Zvyšovat se zcela jistě budou v celé Evropě výdaje na obranu a pro Česko, jako černého pasažéra, který se výdajům na zbrojení dosud vyhýbal, to bude platit dvojnásob.

Největším kanálem snižování životní úrovně však bude inflace. Razantní růst cen zažíváme už dnes, ale tempo nebude polevovat ani v druhé polovině roku, jak už opatrně naznačuje i Česká národní banka. A ceny porostou nadprůměrně i v roce příštím. Kupní síla českého obyvatelstva poklesne, protože vymýtit inflaci není lehké a trvá to dlouho.

„Lenin prý prohlásil, že nejlepší způsob, jak zničit kapitalistický systém, je zkazit jeho měnu. Když vlády důsledně praktikují inflaci, mohou tajně a nepozorovaně konfiskovat významnou část majetku svých občanů,“ říká John Maynard Keynes.

Válka zvyšuje zadlužení vlád, které si musí půjčit na živení vojenské mašinérie, na obranu proti Putinovi a na řešení uprchlické krize. Existuje riziko, že kvůli množství nových peněz měna devalvuje. V případě malé otevřené české ekonomiky pak navíc inflační šoky přicházejí i ze zahraničí (hlavně ceny zemního plynu, ropy).

Česká národní banka dělá vše pro to, aby se česká měna nezkazila. V pátek začala intervenovat proti oslabení měny na devizovém trhu. Po první světové válce šla v nápravě měny česká centrální banka dokonce tak daleko, že záměrně vyvolala pokles cen, tedy deflaci. Rašín to tehdy zaplatil životem.

Po druhé světové válce měla zbídačená Evropa (kromě Česka) štěstí, že přišel Marshallův plán. Tedy obrovský investiční program, v jehož rámci dodávaly Spojené státy evropským válkou zbídačeným státům dolary, aby mohly rekonstruovat své ekonomiky.

Zajímavé bude, kdo bude „rekonstruovat“ zbídačené Rusko, jehož občané už teď přišli díky slabému rublu, za který musí nakupovat zboží ze zahraničí, o značnou část příjmů. Nicméně, jak tvrdí například byznysmen Ivan Svítek, pasivní Rusové se ani tentokrát nezvednou a nevzbouří.

Rusko brzy zřejmě přestane splácet zahraniční dluhy. Jednak deviz nemá nazbyt, jednak je musí šetřit na nákup životně důležitých importů pro průmysl a také na nákup potravin. Západní sankce položí Rusko na kolena. Zatím však stále funguje nejcitlivější kanál ruských příjmů z ropy a zemního plynu, který je pro devastovanou ruskou ekonomiku záchrannou sítí.

Při současných cenách dosahovalo podle agentury Reuters Rusko měsíčního přebytku běžného účtu ve výši přibližně 20 miliard dolarů. Jak se budou rezervy ruské centrální banky tenčit (necelá polovina v hodnotě asi 300 miliard dolarů je zmrazená), bude přituhovat, i když je zřejmé, že Putin Ukrajinu neopustí, dokud nedobude Kyjev.

Dolar je stále král. I tato krize ukazuje, že nejlákavější měnou zůstává dolar, který stojí na vrcholu světové finanční architektury a posiluje vůči všem největším měnám. K jüanu se přiklání možná jen Rusko, které vlastní překvapivě hodně domácích čínských dluhopisů. Jinak se všichni investoři horečnatě zbavují nedolarových cenných papírů i měn (včetně české koruny, která prudce oslabila) a nakupují dolary.

Zmrazení rezerv ruské centrální banky a vyřazení řady ruských bank ze systému SWIFT, který zjednodušuje biliony dolarů mezinárodních plateb, může mít nepříjemné důsledky i pro světový finanční systém. Podobně jako při krachu banky Lehman Brothers v roce 2008 a také během pandemie v březnu 2021 hrozí, že bude muset do hry znovu vstoupit americká centrální banka.

Nemožnost posílat platby z Ruska může znamenat neuskutečněné platby a obří debety podobné neuskutečněným platbám a obřím debetům, kterých jsme byli svědky po vypuknutí pandemie v březnu 2020. „Neschopnost bank provádět platby kvůli vyloučení ze systému SWIFT je tatáž jako neschopnost banky Lehman provádět platby kvůli neochotě její clearingové banky posílat platby jejím jménem. Historie se neopakuje, ale má svůj rytmus,“ říká „věštec repo trhu“ Zoltan Pozsar, globální stratég Credit Suisse.

Postupná normalizace měnové politiky a ústup z éry superlevných peněz se tak pravděpodobně odkládá. Světový měnový systém zůstává nafouknutý a obrovské množství levných peněz ve finančním systému, k nimž se přidávají peníze pumpované do ekonomik vládami, nás z velké éry inflace nemusí jen tak pustit.

Zajímají vás dopady válečné krize na realitní trh, energetiku nebo logistické řetězce? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.