Cash Only: ČNB brojí proti inflaci, sama si ale rekordně zvedá mzdy

Je paradoxní a také nešťastné, že nejlépe je proti inflaci chráněno téměř půldruhého tisíce zaměstnanců České národní banky.

Podle kolektivní smlouvy, kterou odbory ČNB vyjednaly s vedením v roce 2020, se zaměstnancům národní banky zvýší v letech 2021 až 2023 mzdy včetně odměn a příplatků každý rok zhruba o dva procentní body plus inflace. V loňském roce se jim tak zvedly mzdy skoro o šest procent, letos to bude kvůli vysoké inflaci o více než 10 procent.

Zatímco většina obyvatel Česka si tedy letos reálně pohorší, tj. klesne jejich kupní síla, negativní následky inflace nepocítí zaměstnanci instituce, která na cenovou stabilitu dohlíží. Dodejme, že se to netýká bankovní rady, která si v lednu už podruhé odsouhlasila zmrazení mezd, a zůstávají tak na úrovni roku 2020.

Zaměstnancům může být chabou omluvou, že si kolektivní smlouvu vyjednali v roce 2020, kdy před pandemií reálné mzdy rostly rychle a inflace se vůbec nezdála být problémem. Nyní je však inflace velkým problémem a zaměstnanci ČNB se nechtějí zachovat solidárně se státním sektorem, kde jsou zmrazeny platy, ani se zbytkem společnosti. Smrádek a teplíčko panuje v instituci, která má za cíl udržovat cenovou stabilitu.

Samotná ČNB se hájí takto: „Růst mezd v ČNB tak nebyl vyvolán současným vzedmutím cen, ale byl plánován v době, kdy nebylo možné předvídat cenové šoky, jimiž se celosvětově projeví pandemie nemoci COVID-19. Právě proto koncem roku 2021 ČNB iniciovala jednání s odborovou organizací a usilovala o změnu uvedeného výpočtu mzdového vývoje. Od Kolektivní smlouvy se nelze jednostranně odchýlit a shody s odborovou organizací se nepodařilo dosáhnout,“ uvedla Markéta Fišerová, ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB.

Růst mezd přitom patří k největším rizikům při vzniku inflační spirály, kdy se ceny zboží a služeb hrozí utrhnout ze řetězu. Samotný guvernér Jiří Rusnok na riziko mzdově inflační spirály upozorňoval opakovaně, nejen v poslední době, ale už na jednání bankovní rady 30. září 2021: „K napětí na trhu práce se přidalo poměrně velkorysé zvyšování mezd v některých částech veřejného sektoru. Už delší dobu tak lze hovořit o mzdové spirále, která je částečně inflační.“ Před rizikem prudkého zvyšování mezd opakovaně varovali i ostatní členové bankovní rady.

Po minulé finanční krizi z let 2008/09 se přitom ČNB snažila víc. Ze solidarity se zbytkem veřejného sektoru, který je placen z daní (ČNB je od veřejných rozpočtů oddělena a daňový poplatník její náklady a výdaje nehradí), tehdy snížila celkový objem mezd a odměn bankovní rady o čtyři procenta a ve zbytku instituce nedošlo k žádnému nárůstu mezd s výjimkou nejnižších tarifů. Nárůst mezd byl proto mezi roky 2009 a 2010 o zanedbatelných 0,1 procenta.

Pro současný postoj zaměstnanců národní banky nemají pochopení ani bývalí členové bankovní rady, s nimiž SZ Byznys hovořil.

„Doufám, že ČNB jako příčetná instituce bude myslet na to, že by bylo neakceptovatelné, aby jako nejvyšší autorita odpovídající za vývoj inflace v zemi měla odměňovací systém, který by dokonale chránil zaměstnance ČNB před očekávaným zcela mimořádným nárůstem inflace v situaci, kdy většina zaměstnanců v ekonomice zažije letos reálný pokles příjmů (a kdy je i makroekonomicky nutné neroztáčet mzdově-inflační spirálu, ale naopak ji brzdit). Byla by pak paradoxně jedinou institucí, které, ač za inflaci odpovídá, by vyšší inflace nevadila,“ řekl mi například bývalý viceguvernér Mojmír Hampl.

Článek jsme aktualizovali o vyjádření České národní banky.

Zajímají vás tipy na ochranu investic, úspěchy českých módních značek nebo detaily z podnikání v sektoru luxusních minerálních vod? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.