Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Ekonomika asijské velmoci se zadrhává. Dosavadní model růstu se vyčerpal. A Čína stojí před masivními problémy, v jejichž jádru je nemovitostní boom.
Před dvěma lety vzbudily paniku problémy čínského developera Evergrande Group. Teď se s platební neschopností potýkají další čínští stavitelé v čele s jedničkou v objemech prodaných bytů Country Garden, která neplatí své zaměstnance a projekty opouští nedokončené.
Čína začíná doplácet na recept, který jí přinesl pověst zázračné ekonomiky a v posledních dvaceti letech zajišťoval kontinuální rychlý růst, tj. rozsáhlé investice do infrastruktury, které financovaly především lokální vlády provincií.
Tvorba HDP v Číně probíhá odlišně než v Česku a západních tržních ekonomikách. Centrální vláda stanoví cíl, který provincie musí naplňovat. A jelikož se spotřeba na tvorbě HDP podílí v Číně podstatně nižším podílem než v západních ekonomikách, je hlavním motorem růstu tvorba nové infrastruktury: mosty, silnice, síť rychlovlaků, bytová výstavba, vše financováno na dluh.
Dokud dokázala čínská ekonomika využít tyto nové investice produktivně, všechno bylo v pořádku. Stavební boom byl ale natolik masivní, že ekonomiku předehnal. Po rychlostní železnici jezdí málo pasažérů, mosty do odlehlých provincií nejsou využívány, podle některých odhadů je nyní v čínských městech 65 až 80 milionů prázdných bytů.
I proto čínská ekonomika loni rostla pouze tříprocentním tempem.
Lokální vlády naráží na limity dalších půjček a ze svých příjmů těžko splácejí ty dosavadní. Časopis Caixin minulou sobotu informoval, že čínská centrální banka zvažuje, že zavede nový nástroj na záchranu předlužených provincií. Samosprávy své dluhy soustřeďují do podrozvahových entit nazývaných LGFV. Jedná se o hybridy, které jsou zároveň veřejnými i firemními subjekty a byly vytvořeny, aby obešly limity týkající se dalších půjček.
Rozmach dluhů
Od globální finanční krize v roce 2008 zažily tyto vehikly obrovský rozmach. Americká skupina Rhodium Group odhaduje, že v červenci tvořily úvěry LGFV 20 až 25 procent všech bankovních úvěrů v Číně, zatímco dluhopisy LGFV představovaly 51 procent všech firemních dluhopisů a úvěry LGFV pokrývaly přibližně 13 procent finančních aktiv celého systému.
Je to problém pro čínské banky, které by v případě nesplácení těchto dluhů vykázaly obrovské ztráty. Vlna bankrotů by v ekonomice, kde se navíc objevuje strašák deflace, napáchala obrovské škody.
Ceny stávajících nemovitostí za posledních 24 měsíců klesly o 14 procent. Ceny nových domů sice tolik nespadly, ale jen proto, že místní vlády nařídily developerům, aby ceny drasticky nesnižovali. Prodej nových domů se v důsledku toho propadl.
Čínská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu pro jednoleté úvěry z 3,55 % na 3,45 %, ale kosmetická změna důvěru v ekonomice nezvýšila. Je to navíc dvousečná zbraň, protože banky snižováním sazeb přicházejí o úrokový zisk, který budou potřebovat na případné krytí ztrát.
Varovné statistiky vývoje čínské ekonomiky.
Problém je navýsost politický. Mosty a silnice se staví v reakci na požadavky vedení komunistické strany po hospodářském růstu a zmírnění chudoby.
„Prudký nárůst zadlužení místních samospráv byl nevyhnutelným důsledkem toho, že Peking stanovil tempo růstu HDP daleko vyšší, než jaké mohla zajistit produktivní ekonomika,“ uvedl na svém twitterovém účtu Michael Pettis, americký profesor financí na Guanghua School of Management na Pekingské univerzitě.
Kdo to zaplatí
„Tím, že Peking přenesl velkou část odpovědnosti za dosažení těchto růstových cílů na místní samosprávy, nedal jim jinou možnost než se zapojit do činnosti, která je stále méně produktivní a nevyhnutelně jim způsobí dluhové potíže,“ dodal.
Řešení dluhu tak nespočívá jen v prodlužování splatnosti skrytých dluhů a jejich restrukturalizaci. Čína musí podle Pettise především opustit nerealistické růstové cíle a akceptovat mnohem nižší, udržitelná tempa růstu, třeba ve výši 2 až 3 procenta ročně nebo méně.
Čínské úřady však nejsou ochotny akceptovat ekonomickou recesi a vyšší nezaměstnanost, která už nyní mezi mladými lidmi přesahuje 20 procent. Ví, že by nevyhnutelně přišly sociální nepokoje. Místní vlády se tak podle Pettise pravděpodobně uchýlí k rozprodeji majetku. Samosprávy vlastní dostatek majetku, který jim umožňuje převzít náklady na obsluhu (tj. odpis) dluhu, jejž tak či onak budou muset absorbovat.
„K tak masivnímu přesunu však samozřejmě nemůže dojít bez rozsáhlých změn v čínských politických, obchodních a finančních institucích, zejména na místní úrovni. Přizpůsobení se těmto změnám bude pravděpodobně ještě obtížnější a méně předvídatelné než řešení dluhu,“ dodává Pettis.
Potíže developerů tak zřejmě nejsou posledním otřesem, který se z napjaté a předlužené čínské ekonomiky přenese do celého světa.
Zajímají vás noví hráči v balíkových službách nebo ceny pražských nemovitostí? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
