Článek
Pokud vás ukázka zaujala, přihlaste se k odběru newsletteru.
Bezprecedentní zdražování energií nezasahuje jen firmy a domácnosti, ale vytváří i zcela nová systémová rizika. Prudké výkyvy cen komodit totiž mohou brzy smést i některé velké obchodníky s energiemi, což by mělo větší důsledky než krach Bohemia Energy.
Firmy obchodující s komoditami od elektřiny přes zemní plyn a uhlí až k vzácným kovům totiž v současných volatilních časech potřebují obrovské množství hotovosti, aby se udržely při životě. Té se jim často nedostává, a když řeknou ne i banky, bude muset do hry vstoupit vláda nebo centrální banka.
Trh s komoditami dosud probíhal především na bilaterální bázi OTC (over-the-counter). Velcí obchodníci mezi sebou měli velké kreditní linky, důvěřovali si, že obě strany dodrží kontrakt a elektřinu nebo zemní plyn včas dodají.
Tento svět však zmizel. Firmy si nevěří, protože ceny komodit se extrémně hýbou, a kdyby protistrana nedodala slíbenou komoditu, nemusely by jim stačit peníze na to, aby okamžitě nakoupily náhradní elektřinu či plyn a dodaly je podle smlouvy svým zákazníkům.
Dnes funguje obchodování na burze následovně. Představte si, že ČEZ, což je největší obchodník s komoditami v Česku, prodal na podzim svou elektřinu například za 100 eur za megawatthodinu. Dnes nicméně elektřina stojí 200 eur, takže ČEZ musí v hotovosti na burzu doplnit dalších sto eur na úroveň současné tržní ceny elektřiny, a to až do doby, než se kontrakt vypořádá. Je to obrovský nápor na hotovost, a ČEZ má takto dnes na burze kvůli zajištění vysoké desítky miliard korun.
Protistrana totiž chce mít pokryté riziko, že kdyby elektřinu prodejce nedodal, musí si ji sama nakoupit za aktuální cenu, tedy zmíněných 200 eur za megawatthodinu. „Tímto mechanismem jsou všechny pozice pokryté hotovostně tak, aby se v případě, že někdo zkrachuje, mohly vypořádat za aktuální tržní cenu. Burza tím každý den vykrývá všechna svá kreditní rizika a protistrany jsou zajištěné,“ říká Michal Skalka, šéf obchodníka 7Commodities miliardáře Pavla Tykače, který vlastní dva uhelné doly a čtyři elektrárny.
Všichni obchodníci tak v současnosti horečně hledají hotovost ve vlastních firmách nebo si půjčují u bank. Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského musel kupříkladu letos v březnu vydat záruky až do výše 1,1 miliardy eur (27 miliard korun) za německou firmu Lausitz Energie Kraftwerke (EPH má v ní má nepřímý 50% podíl). Stejný problém řeší Tykačova 7Commodities a v daleko větším měřítku pak zahraniční velcí obchodníci.
Problém je v tom, že výkyvy a zdražení se týkají všech komodit. Poklidný svět tradingu zažívá horké chvíle. Zemní plyn, který stál 10 až 30 eur, dnes stojí 100 eur. Elektřina, která dlouhodobě stávala 55 eur za megawatthodinu, stojí 200 až 250. Emisní povolenka, která stávala 0 až 30, tak stojí 88 eur. O stovky procent zdražilo za poslední tři roky třeba i palladium.
Je to způsobeno globálním poptávkovým šokem po covidu, válkou a také sankcemi. Svůj vliv má i Green Deal, kdy Evropa vypíná své zdroje ještě předtím, než si postavila nové.
„Dneska je burza řešením problémů a zároveň problémem samým. Řeší nestabilitu trhu tím, že pokryje rizika. Ale tím, že ceny jsou nesmírně vysoko a zajištění je obrovské, se stala i rizikem sama o sobě, protože firmy mají obrovský problém sehnat cash,“ dodává Skalka, který operuje se zajištěním v řádech miliard korun každý den.
Ne všichni situaci v budoucnosti zvládnou. Najednou se tak na trhu s komoditami vytváří systémové riziko, které může zasáhnout celý tržní systém. Kdyby se výrazně pohnuly ceny na trhu – například proto, že dojde k omezení nebo vypnutí toku ruského plynu – pak by reálně hrozilo, že celý energetický sektor nebude mít dost likvidity, aby zajištění na burzách pokryl. Týká se to všech komodit. „Evropa je závislá na ruském plynu, a když ho vypneme, sama sebe zruší,“ glosuje to Skalka.
Vyřešit se to snaží různé iniciativy, například Evropská federace obchodníků s elektřinou (EFET), která s centrálními bankami a vládami vyjednává, aby v případě vyhrocení situace do sektoru energetiky napumpovaly hotovost. Obchodníci přitom nepotřebují peníze nenávratně dostat, potřebují spíš krátkodobý úvěr na pokrytí maržových požadavků burz. V Evropě se na tom pracuje, ale zatím jen liknavě. V Česku se tím ministr průmyslu Jozef Síkela zabýval jen okrajově.
Riziko je ale reálné, protože zavede-li Evropa sankce na dovoz ruského zemního plynu, druhý den cena na burze vystřelí, firmy nebudou mít likviditu a budou padat jedna po druhé jako domino.
Na druhou stranu, když obchodníci přežijí, vydělají na současných vysokých cenách královsky, jelikož marže jsou vysoké.
Je tu ještě jeden aspekt. Firmy nemají dostatek hotovosti, a proto raději přestávají elektřinu prodávat tolik co dřív. Bojí se, že nebudou mít na případné pokrytí výkyvů cen. To je kromě války a Putinovy hry s Evropou dalším aspektem, který tlačí cenu nahoru. Evropa má k řešení další problém za miliardy eur.
Zajímají vás nové investice v sektoru kurýrních služeb nebo plány na odstřižení ruského plynu? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
