Hlavní obsah

Obrat českých videoherních firem byl loni 7,5 miliardy, vyrostl o šest procent

Foto: flickr.com

Ilustrační snímek.

Obrat českých videoherních studií loni dosáhl 7,52 miliardy korun, meziročně o šest procent více. Jejich tržby meziročně stagnovaly na 2,1 miliardy korun. Novinářům to dnes řekli zástupci Asociace českých herních vývojářů.

Článek

V roce 2022 v Česku vzniklo 37 hotových základních her. Zároveň také čeští vývojáři vyvinuli 21 mobilních her volných ke stažení, 21 rozšíření k základním hrám (DLC) a dvě hry vyšly v takzvaném early accessu, tedy v neúplné testovací verzi už vhodné pro hraní.

Obrat českých videoherních studií v minulém roce dosáhl 7,52 miliardy korun, meziročně o šest procent více. Jejich tržby meziročně stagnovaly na 2,1 miliardy korun.

Podle Asociace českých herních vývojářů bude celkový odhadovaný obrat českých videoherních studií v letošním roce o jedno procento vyšší. V odvětví pracovalo v Česku 2634 lidí, meziročně o 13 procent více.

„V současné době se globální trend růstu herního průmyslu zpomaluje. Po turbulentní covidové době zaznamenaly pokles herní produkce i další země. Ekonomická a energetická krize se nějakým způsobem projevila také v tomto odvětví, a růst tedy není tak dramatický jako v minulých letech,“ uvedl předseda asociace Pavel Barák. Výrazný růst obratu zaznamenali herní studia v roce 2021, kdy se meziročně zvýšil o 33 procent.

V České republice je 155 herních studií. V minulém roce vzniklo osm nových startupů, oproti roku 2021 to bylo o sedm méně. Více než polovina herních vývojářů fungovala v Praze, jedna pětina v Brně a pět procent ze všech studií sídlilo v Ostravě. Tři čtvrtiny firem měly méně než deset členů. Více než 250 zaměstnanců v herním průmyslu zaměstnávalo jedno procento firem. Na daních firmy odvedly 399 milionů korun, o čtyři miliony více.

Téměř celá videoherní produkce byla závislá na vývozu her do zahraničí. Největšími trhy pro Česko byly tradičně hlavně Spojené státy americké. Následovala Velká Británie, Německo, Francie a Čína. Téměř 65 procent všech zaměstnanců pocházelo z tuzemska. Nejčastěji zaměstnávaní cizinci byli z Ukrajiny a USA. V Česku ale na vývoji her pracovala také řada Slováků, Poláků a Nizozemců.

„Videoherní odvětví rozhodně není v žádné krizi. Nezaznamenali jsme žádné masivní propouštění, jako tomu bylo u jiných firem v sektoru informačních technologií. Naopak řada českých společností se ještě rozšířila,“ dodal Barák. Přesto je v odvětví podle něj stále nedostatek pracovníků.

Doporučované