Článek
Hlášení Českého statistického úřadu (ČSÚ) nenechá nikoho na pochybách. Proti prosinci 2021 se tržby v maloobchodu v loňském prosinci snížily o 7,3 procenta. Loni v říjnu i listopadu sice přišla horší data, vycházela však z vyššího základu (byla totiž srovnávána z vyššími čísly v předchozím měsíci, a tak je rozdíl větší). Ve srovnání s obdobím před krizí dosáhl prosincový výpadek maloobchodu 7,9 procenta a právě tento výsledek nemá obdobu.
Ještě se tak pokazila bilance z dosud rekordních letních měsíců, které ve srovnání s rokem 2019 poklesly o 3–4 procenta. „Maloobchod v prosinci opět zaostal za očekáváním analytiků,“ potvrdil frustraci ekonomů Jakub Seidler z České bankovní asociace. Za hlavní důvod výpadku označují experti zvyšování cen, které sice v prosinci zpomalilo na 15 procent, ovšem například u potravin se na druhou stranu přiblížilo ke třiceti procentům.
Podrobnější data ukazují, že se rodiny prostě chovají racionálně. Utrácejí meziročně o sedm procent navíc, jak odpovídá průměrnému zvýšení příjmů. Po započtení inflace to ale pro obchodníky znamená sedmiprocentní pokles obratu.
Tato strategie přivedla Českou republiku k nejhlubšímu propadu maloobchodních tržeb ve srovnání s celou Evropou. Své rozpočty začaly během vánočního období chránit v Evropě rodiny skoro všech zemí s výjimkou Rakouska, Slovenska, Bulharska a Rumunska, Češi ovšem mají náskok, protože tvrdě šetří od ruského vpádu na Ukrajinu. Útratu drsně omezili už v květnu, když zároveň prudce vyrostly ceny.
Tuzemské snaze uspořit se koncem roku přiblížily nejbohatší státy v čele s Dánskem, Švédskem a Belgií. Vesměs tedy jde o země, kde mají domácnosti nejvyšší výdaje a mohou škrtat bez velkých bolestí. Proti tomu hlásí chudší východoevropské státy obrat maloobchodu stále zhruba o deset procent nad úrovní před krizí, ale právě s výjimkou Česka a také Chorvatska, kde lidé omezili spotřebu ještě před lednovým zavedením eura.
Maloobchod v EU
Změna proti listopadu a prosinci 2019 v procentech
| listopad 2022 | prosinec 2022 | |
|---|---|---|
| EU | 5,6 | 2,2 |
| Lucembursko | 5,7 | 0 |
| Rakousko | -1,7 | -2 |
| Chorvatsko | -0,7 | -2,1 |
| Německo | 3,2 | -2,5 |
| Nizozemsko | 6,1 | -2,9 |
| Finsko | 5 | -3,5 |
| Belgie | 1,7 | -3,6 |
| Švédsko | 5,4 | -4,1 |
| Dánsko | 1,9 | -6 |
Zdroj: Eurostat
V prosinci byli zdejší ekonomové překvapeni především tím, jak domácnosti omezily nákup potravin, meziročně o víc než deset procent. „To je zarážející reakce na vysokou inflaci, protože zpravidla nedochází ani při výrazných šocích k tak zřetelnému omezení útrat na zboží základní spotřeby,“ pozastavil se Jan Bureš z Patria Finance, podle kterého šetření na potravinách signalizuje nárůst chudoby. Právě u potravin ovšem není Česko úplnou výjimkou. Ve srovnání s rokem 2021 poklesl obrat obchodů s potravinami loni v prosinci ještě víc ve zmíněném Dánsku a Belgii. Útratu ve zdejších obchodech mohl snížit i fakt, že „zboží základní spotřeby“ lze laciněji nakoupit ve všech sousedních zemích.
Nikdo z ekonomů neočekává, že se situace maloobchodu v nejbližší době spraví. Jedinou vlaštovkou ohlašující lepší časy je průzkum ČSÚ, podle kterého obavy spotřebitelů z budoucnosti v lednu poklesly na nejmenší míru od loňského dubna.
