Článek
„Došlo asi k nějakému koordinovanému nárůstu na straně obchodu. Proto jsem dnes podal oficiální podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby tuto věc prověřil a zjistil, proč obchodníci zdražili v jeden moment o tak výraznou částku,“ řekl ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na tiskové konferenci.
Ta se uskutečnila po jednání zástupců Ministerstva zemědělství, Potravinářské komory ČR, Agrární komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu, kde si aktéři měli vyjasnit problematiku obchodních přirážek.
Zejména zemědělci a obchod se vzájemně viní, kdo může za stávající „drahotu“ potravin. „Vyzval jsem všechny, aby byli maximálně transparentní a mohli vyložit karty na stůl. Bohužel ne všichni účastníci této příležitosti využili,“ postěžoval si Nekula na adresu obchodníků, kteří prý neměli zájem o věci diskutovat.
Nekula ocenil, že cukr už začal zlevňovat a v akci je k dostání za 26 korun, ale zároveň podal podnět na Českou obchodní inspekci kvůli prověření slevových akcí v jednom z řetězců.
„Bohužel i v tomto směru jsou výjimky, a to například před dvěma týdny inzerovaná sleva cukru jednoho z obchodních řetězců z téměř 40 korun na 33 korun za kilogram, tedy na cenu, která je v dnešní době běžná, není to proto žádná sleva. I v tomto případě jsem proto podal podnět, konkrétně České obchodní inspekci, aby prověřila, zda nešlo o klamání zákazníka,“ řekl.
Kdo za to může?
Spory o to, kdo nejvíc zdražuje potraviny, v poslední době vyostřilo prohlášení ministra zemědělství, že cukr od září do prosince 2022 zdražil v obchodech o 77 procent, zatímco v cukrovarech „jen“ o 51 procent.
Ze srovnání cen výrobců a obchodů, které provedla redakce Seznam Zprávy, vyplývá, že cukr skutečně v obchodech zdražil výrazně víc než v cukrovarech. Svaz obchodu a cestovního ruchu do dnešní schůzky rostoucí ceny cukru v obchodech nevysvětlil. Namítl, že zdražení bílého zlata má minimální dopad do peněženek Čechů. Uvedl, že průměrného spotřebitele zdražení cukru vyjde na 3,70 korun měsíčně.
Prezident svazu Tomáš Prouza Seznam Zprávám řekl, že kvůli antimonopolnímu úřadu obchody svou cenovou politiku nesmějí komentovat. „Zákon vysloveně zakazuje, aby spolu konkurenti sdíleli citlivé informace,“ řekl již dříve. Podobná schůzka podle něj naznačuje snahu dohadovat ceny za zavřenými dveřmi.
Problematika marží ale není černobílá. Z analýzy vývoje cen v celé vertikále, kterou v prosinci publikovaly Seznam Zprávy, vyplynulo, že jsou potraviny, u nichž si více přisadili zpracovatelé a zemědělci, zatímco obchod si přirážku navýšil méně.
Ministr Nekula v lednu odeslal obchodníkům dopis, kde požaduje, aby vysvětlili vysoké ceny cukru a vajec.
„Rozhodně nechci zasahovat do volného tržního prostředí, ale přijde mi minimálně nemorální, aby v době, kdy naše obyvatele trápí zdražování potravin a domácnosti si utahují opasky, supermarkety takto zvyšovaly své obchodní přirážky. Současnou situaci by nikdo neměl zneužívat k neúměrnému navyšování zisku,“ uvedl.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v minulém týdnu předeslal, že bude zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce až po prodejce nejvíce roste cena potravin. Zaměří se na čtyři základní potraviny. Výsledky zrychleného sektorového šetření budou k dispozici za několik měsíců.
„Cílem šetření je zjistit, v jaké části vertikálního řetězce od prvovýrobců přes potravinářské zpracovatele až po obchodní řetězce došlo k největšímu navyšování marží a zda někde v tomto řetězci existuje dysfunkce, kterou by mohl úřad řešit z hlediska pravidel hospodářské soutěže nebo významné tržní síly,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Dodal však, že vysoká cena sama o sobě není přestupkem proti soutěžnímu právu nebo zákonu o významné tržní síle.
Případné nástroje, jak udržet ceny potravin, mají v rukou politici. Agrární komora ČR požaduje novelizaci zákona o cenách tak, aby umožňoval zasáhnout proti podnákladovým nebo dumpingovým cenám. Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna však před regulací v rozhovoru pro Seznam Zprávy varoval.
