Hlavní obsah

Obavy z Číny mění světový obchod. Západ si chce víc věcí vyrobit sám

Foto: Dipix, Shutterstock.com

Na světový obchod už několik měsíců dopadá krize v Rudém moři.

Světový obchod podle expertů v příštím desetiletí poroste pomaleji než globální ekonomika. Obchod totiž ovlivní proměna vztahů západních států s Čínou a upřednostňování regionální ekonomiky některých zemí.

Článek

Trend rostoucího světového obchodu, který svět zaznamenával od konce studené války, vystřídalo zpomalení. Loni klesl objem globálního obchodu o 1,2 procenta, což souviselo s vyšší inflací a mírou úrokových sazeb. Podle analýzy poradenské firmy The Boston Consulting Group (BCG) se ale obchod nezlepší ani v příští dekádě.

Světový obchod se zbožím totiž podle BCG poroste pomaleji než ekonomika. Zatímco tempo růstu světového HDP do roku 2032 společnost odhaduje na 3,1 procenta ročně, obchod poroste o zhruba 2,8 ročně.

Rozdíl lze jednoduše popsat jako situaci, kdy se bude více vyrábět a produkovat, ale výsledek zůstane doma. Země si budou více věcí vyrábět samy pro sebe a nebudou tolik nakupovat v zahraničí.

Klíčové pro tuto proměnu jsou změny vztahů západních států s Čínou, které se dotkly například obchodu s elektromobily. Poté, co USA v květnu zavedly stoprocentní cla na čínské elektromobily a zvýšily cla na čínské baterie nebo počítačové čipy, následovala Spojené státy i Evropská unie. Ta na čínské elektromobily uvalila předběžná cla až 37,6 procenta.

Reagují tak na nízké ceny čínského zboží, které je podle nich skrytě dotováno oproti konkurentům, a ohrožení pracovních míst na Západě. „Vítáme dovoz, vítáme konkurenci, ale tato konkurence musí být férová,“ komentoval komisař EU pro obchod Valdis Dombrovskis pro britský kanál BBC.

Jak informovalo BBC, vývoz elektromobilů z Číny do EU se vyšplhal z hodnoty 1,6 miliardy dolarů v roce 2020 na 11,5 miliardy dolarů v loňském roce, tedy před letošním uvalením vyšších cel. Nyní tvoří čínská výroba 37 procent veškerého dovozu elektromobilů do EU.

Auta versus maso

Čína postup EU nenechává bez povšimnutí, avšak místo aby podobně jako EU uvalila cla na některé evropské automobilky, vrací úder evropským farmářům. V červnu totiž zahájila přezkoumání dovozu vepřového masa z EU, které odsud ve velkém dováží, informovala agentura AP.

Množství dovezeného vepřového masa z EU do Číny vyvrcholilo v roce 2020, kdy čínské prasečí farmy postihl prasečí mor. Tehdy vývoz z EU dosáhl 7,9 miliardy. Loni to bylo zhruba 2,6 miliardy dolarů.

Omezení obchodních vztahů EU s Čínou je způsobeno nejen snahou o udržení konkurenceschopnosti svých produktů, ale také kvůli tomu, že Peking podporuje ruský útok na Ukrajinu. Obchod Číny s EU bude i přesto podle BCG nadále růst, ale pomaleji než celosvětový průměr. Hodnota obchodu mezi USA a Čínou však může v roce 2032 klesnout až o 197 miliard dolarů oproti úrovni v roce 2022.

Tím, že se v některých oblastech rozcházejí západní a východní obchodní trasy, stojí některé státy, jako například Peru, Ghana nebo Vietnam, před volbou, s kým se jim vyplatí obchodovat.

„V posledních několika letech jste zažili řadu otřesů, včetně pandemie. Měli jsme tu ruskou invazi na Ukrajinu a po těchto událostech se země na celém světě stále více řídí ekonomickou bezpečností a obavami o národní bezpečnost při určování toho, s kým budou obchodovat a do koho budou investovat,“ uvedla první náměstkyně výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gita Gopinathová pro BBC.

Jedním z faktorů, které mění dynamiku světového obchodu, je také nárůst regionálního obchodu mezi sousedními zeměmi, což však podle generální ředitelky Světové obchodní organizace Ngozi Okonjo-Iwealové tříští světový obchod. „Vidíme, že obchod mezi podobně smýšlejícími bloky roste rychleji než obchod napříč těmito bloky,“ uvedla.

Podle MMF by dlouhodobé upřednostňování regionálního obchodu mohlo ten světový přinést do ztrát až sedmi procent, tedy 7,4 bilionu dolarů ztracené produkce v dlouhodobém horizontu, uvedlo BBC.

„Jsme svědky rostoucího protekcionismu, určitého podkopávání pravidel WTO a některé z těchto jevů vedou k roztříštěnosti,“ řekla Okonjo-Iwealová v rozhovoru pro BBC. „Globální obchod je skutečně součástí krve, která zajišťuje odolnost zemí - a také podporu růstu, takže nás to znepokojuje,“ dodala.

Světový obchod se už několik měsíců potýká také s krizí v Rudém moři kvůli útokům Húthíů. V Suezském průplavu, kudy prochází mezi 12 až 15 procenty světového obchodu, klesl podle informací BBC provoz až o 90 procent.

A problémům čelí také Panamský průplav ve Střední Americe, kudy projíždí méně lodí v důsledku nedostatečných srážek, které by zaplnily klíčovou vodní plochu.

Doporučované