Článek
„Je to ‚rakovina‘ českého kmínu,“ popisuje Karel Jonák, předseda spolku Český kmín, postup některých zemědělských společností, které si v minulosti přišly na slušné peníze díky zneužívání dotačního systému. Jmenovat je nechce, ale případ se řešil i na Ministerstvu zemědělství.
„V podstatě nic nemusíte dělat. Ti nepoctiví zasejí kmín, možná ho jednou zmulčují před první zimou a po dozrání ho buď zaorají, nebo dají na kompost. Dělala to tak celá řada společností,“ říká Jonák.
Podle jeho odhadu se biokmín, který se cíleně zaorával, pěstoval kvůli dotacím na zhruba 1500 až 1600 hektarech ročně. Firmy si tak mohly přijít na více než 17 milionů korun. V minulém programovém období bylo totiž pěstování kmínu v rámci opatření ekologického zemědělství v titulu Pěstování zeleniny nebo speciálních bylin štědře podporováno částkou 466 eur na hektar, tedy při dnešním kurzu téměř 11 tisíc korun.
Ničila se většina kmínu
Takto získávalo dotace údajně několik velkých zemědělských společností, které kmínem osely až stovky hektarů a přišly si na miliony korun.
„Českého dvouletého kmínu v nejvyšší kvalitě se vypěstuje kolem 400–450 tun ročně. Výnos je kolem 800 až 1000 kg na hektar. Z toho plyne, že se paradoxně mnohem více kmínu v České republice zaorávalo, než vyprodukovalo a prodalo,“ dodal šéf spolku Český kmín.
Spolek mobilizoval úředníky, aby tuto praxi zastavili. Nelegální to není, ale nejen podle ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu je to morálně za hranou.
„Chci řešit se svazem PRO-BIO (svaz ekologických zemědělců, pozn. redakce), jestli jim přijde normální, aby stát dával 50 milionů na podporu biopotravin a vedle toho se tady zaorával biokmín. Ministerstvo zemědělství musí říct, kam chce peníze na ekologickou produkci směřovat,“ řekl redakci SZ Byznys předseda SZIF Petr Dlouhý.
Ministerstvo zemědělství praxi zařízlo. Během přípravy nové Společné zemědělské politiky dostalo podněty, které poukazovaly na to, že „v některých ojedinělých případech nebyla podpora z důvodu nesklízení kmínu z podpořených ploch využívána zcela účelně“.
„V reakci na tyto ojedinělé případy Ministerstvo zemědělství při přípravě nových podmínek pěstování kmínu vyřadilo z podpory pěstování zeleniny a speciálních bylin a přeřadilo do pěstování ostatních plodin na orné půdě, se sazbou 239 eur/ha. Tímto snížením podpory dojde ke snížení rizika pěstování kmínu, aniž by byl sklízen,“ sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Bude však podle něj zachována podpora pro ty pěstitele, kteří kmín v kvalitě bio produkují.
Přešli na jitrocel
Jonák tvrdí, že praxe v principu může pokračovat, protože se dotační spekulanti přesunuli na jiné plodiny, u nichž jsou dotace stále vysoké.
„V našem spolku Český kmín máme také osivářské firmy a zaznamenali jsme, že pěstitelé bio kmínu už nenakupují osiva na svá pole, jenomže tím, že stát přehodnotil dotační politiku v rámci LAKR (Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, pozn. red.), tak začali osévat pole jinými podporovanými plodinami. Vysévají například jitrocel či heřmánek,“ uvedl.
S takovou praktikou chce ale Ministerstvo zemědělství zatočit, proto od ledna platí nová podmínka, která nařizuje doložit u pěstování ovoce, zeleniny a ostatních plodin na orné půdě alespoň minimální stanovenou produkci. Ministerstvo tvrdí, že by se tím mělo minimalizovat neúčelné čerpání dotací na pěstování plodin s vysokou mírou podpory. To se týká i bioproduktů a biopotravin.
